„Dámy
a pánové, dobrý den, já Vás vítám na krátké tiskové konferenci na půdě
Magistrátu, protože se bude jednat o Prahu, o pomoci Praze, o penězích, které
by Praze měly být přiděleny na řešení situace po povodních. Po jednání pana
náměstka a pana ministra financí Vám pánové přednesou krátké resumé, jak tato
jednání dopadla a které prostředky může Praha v tuto chvíli na řešení
povodňové situace dostat. Takže poprosím na úvod pana náměstka.“
„Dámy a pánové, já bych především chtěl říci, že velice oceňuji spolupráci ze strany ministerstva financí a především pana ministra. Musím také říct, že velice dobrou spolupráci, pane ministře, máme s Vašim prvním náměstkem. Chtěl i ocenit zejména v souvislosti s odstraňováním následků povodňových škod, což byla záležitost,se kterou samozřejmě ještě před rokem nikdo z nás nepočítal. Ty povodňové škody na majetku města dosáhly 15 miliard korun, myslím, že s jižními Čechami nejpostiženějším regionem, pokud jde o veřejný majetek pravděpodobně nejvíce postiženým regionem. Dalších 15 miliard škody bylo na soukromém majetku města, ambicí městské rady, když jsme sestavovali koaliční smlouvu a samozřejmě promítlo se to i do programového prohlášení je, že bychom chtěli tyto povodňové škody odstranit v zásadě do konce tohoto roku, což je samozřejmě spojeno s nemalým úsilím investičním, a to musí být podpořeno velice důsledným finančním ingeneeringem. My jsme nalezli zhruba pro třetinu těch povodňových škod, pro jejich krytí zdroje v rozpočtu města, což ve svých důsledcích znamenalo, že jsme museli odložit řadu rozvojových projektů, utlumit několik rozvojových projektů např. v oblasti dopravy, velmi pravděpodobně, já to řeknu na jednom příkladu, velmi pravděpodobně bychom dali např. na výstavbu trasy C metra o zhruba 500, 600 miliónů korun víc v tomto roce, kdybychom neměli tento problém. Jsou to ale i některé další projekty především v oblasti dopravy. Zhruba 4,5 miliardy korun dostaneme přitom krytí, přitom ingeneeringu finančním dostane z úvěru investiční banky, ty úvěry jsou za mimořádných parametrů, 30 let splatnosti, 7 let odklad, cena pod úrovní priboru, čili mimořádné podmínky, půl miliardy korun zatím a předběžně až do 1,5 miliardy korun máme dohodnut úvěr u státního fondu rozvoje bydlení, kteréžto peníze mají sloužit jako financování odstraňování následků povodňových škod na poškozeném domovním majetku města, ale také fyzických a právnických osob, které budou prostřednictvím města tyto úvěry vlastně získávat. Mohou z tohoto úvěru čerpat. No, a samozřejmě je potřeba říci, že město získalo prostředky, které asi bych byl špatný představitel města, kdybych neřekl, že bychom byli rádi, kdyby byli vyšší ty prostředky, to je samozřejmé, ale myslím si, že každý z nás, kdo se pohybuje v městské politice nějakou dobu a já jsem tady čtvrté volební období, tak nepamatuji, že by město dostalo 2,8 miliardy korun dotace na obnovu metra. Stát by tu dotaci mohl provést tak se vlastně zadlužil, půjčil si od Evropské investiční banky a nám tyto peníze přišli jako dotace, tyto peníze, pane ministře, jsou vyčerpané a myslím si, že podniky, které provedli práce na obnově metra tak jsou spokojené, že alespoň část těch peněz mají, další části těch peněz jsou vlastní zdroje dopravního podniku, je to i úvěr Evropské investiční banky, který bude čerpán v nejbližších dnech do výše jedné poloviny. A pak já doufám, že i společně se dostaneme k vyčerpání během měsíce té druhé poloviny a předpokládám, že do pololetí budeme mít obnovu metra zaplacenu. 7 miliard korun zaplatit není vůbec snadné. Chtěl bych zejména ocenit další rozhodnutí vlády, kterým jsme získali 1,7 miliardy korun z Fondu solidarity. Jsme před možností získat další 200 miliónů korun při rozdělení rezervy, které z toho Fondu solidarity ještě zbyla, ale to už řekne pan ministr a ještě některé další věci. To je vše z mé strany“.
„Takže
dámy a pánové, já musím říci, že i když otázka obnovy po povodních už pomaličku
mizí z prvních stránek novin, tak vláda té záležitosti věnuje stále
pozornost, sledujeme, jakým způsobem je financována obnova po povodních
v jednotlivých regionech a obcích a pokračujeme v zajišťování dalších
dodatečných finančních zdrojů. Tím zdrojem, který v tuto chvíli aktuálně
vláda má k dispozici, jsou prostředky z Fondu solidarity Evropské
unie, které Česká republika obdržela na počátku letošního roku. Vláda již
přijala rozhodnutí o rozdělení větší části těchto finančních prostředků tak,
jak pan náměstek zmínil, Praha obdržela částku 1,7 miliardy korun v rámci
rozdělení prostředků z fondu Solidarity. Na příštím jednání vlády, které
bude ve středu, předkládám materiál na rozdělení zbylé části těchto finančních
zdrojů, budu navrhovat alokaci částky 420 miliónů korun, které v tuto
chvíli tvoří rezervu, které ještě nebyla rozdělena. Z této částky navrhuji, aby Praha obdržela další částku
200 milionů korun na posílení obnovy zejména Karlína a Libně. Čili toto
rozhodnutí budu vládě navrhovat na příštím jednání a věřím, že během tohoto
jednání vlády budu úspěšný. Celkově se objem prostředků, které Praha obdrží,
z prostředků fondu Solidarity dostává na částku 1,9 miliardy, což je
suverénně nejvyšší podíl z hlediska čerpání těch celkových prostředků,
které v rámci fondu Solidarity České republika měla k dispozici.
Odráží to samozřejmě ten celkový podíl Prahy na komplexním rozsahu škod, které
byly způsobeny katastrofálními povodněmi a vláda si uvědomuje, že je potřeba tu
pomoc poskytovat úměrně škodám, které v rámci povodní vznikly. Zbylé
prostředky z této rezervy budou poskytnuty na profinancování některých
dalších aktivit a největší díl z té zbylé částky bude poskytnut na obnovu
města Terezín, které je výrazně zasaženo a je významná architektonická památka,
která je známa nejen v České republice, ale i celosvětově, takže tam půjde
další díl těch prostředků z rozdělení rezervy fondu Solidarity. Jinak já
bych chtěl ocenit spolupráci, která probíhá mezi ministerstvem financí a městem
Prahou, ta spolupráce je velmi pružná, je velmi věcná, daří se nám
odstraňovat problémy, které by na této
komunikaci mohly vznikat a snažíme se maximálně urychlovat, aby to jenom trošku jde byrokratické procedury, které
jsou s řadou otázek spojené a věřím, že i ta poslední věc, která
v tuto chvíli je na pořadu a to je otázka poskytnutí půjčky od Evropské
investiční banky a dořešení věcí, které s tím souvisejí, budou
v krátkém časovém horizontu dořešeny a město Praha bude moci bez problémů
tyto zdroje z poskytnutí půjčky Evropské investiční banky čerpat. My jsme s panem náměstkem hovořili i o
té celkové koncepci obnovy území postižené povodněmi a i některých dalších
finančních otázkách, které se týkají možných zdrojů financování rozvojových
aktivit v Praze do budoucna“.
„Takže
já děkuji za úvodní slovo a dámy a pánové, máte nějaké otázky, tak nyní je
prostor.
Prosím.“
„Já
bych měl na pana Paroubka, když si čtu ty částky, které jste tady říkal, tak mi
to furt nedává těch 15 miliard škod na majetku města. Znamená to, že asi kolem
4, 5 miliard chybí. Kde je seberete?“
Jiří Paroubek
„To
je to, o čem jsem řekl obecně, že jsou to vnitřní zdroje města, že jsme vlastně
museli restruktralizovat rozpočet
prakticky od prvního dne po povodních. Víte, že jednak jsme snažili omezit
investiční výdaje, já jsem jako příklad uvedl metro, kdybychom do toho dali o
500, 600 milionů víc do té výstavby, ale je celá řada dalších projektů. Snažili
jsme se naopak zvýšit přímou základnu města. To se promítlo i
v odprodejích některého majetku, majetkových podílů města, které město
podle našeho názoru ne tak zas nezbytně potřebovalo. Rozhodně je potřebovalo
méně, než odstranit povodňové škody. Takže ty zdroje jsou nejméně z jedné
třetiny vnitřní. I to ukazuje sílu hlavního města Prahy a myslím si, např. při Road Show, kterou
jsme dělali při předemisí obligací, velice zapůsobilo na zahraniční investory.
Tahleta schopnost města absorbovat tak významnou část povodňových škod bez
nějakého řekl bych naprosto katastrofálního dopadu do městských financí. Ještě
možná, že bychom mohli, pane ministře, se zmínit o jedné věci. Já jsem čekal,
že spíš přijde nato nějaká otázka, ale kdyby náhodou nepřišla, tak abychom tomu
pomohli, že ještě jednáme, samozřejmě nezávazně podle možností vlády, které
budou, které já chápu že jsou do značné
míry omezené v důsledků těch poněkud nečekaných událostí, jako např.
platba za Novu apod. to si umím představit, že co by to udělalo, např. desetina
té částky v městských financích, že jsme hovořili o určité možnosti snažit
se zafinancovat některé další povodňové škody v oblasti zejména Karlína,
některé ty projekty, které zatím nemáme pokryty jinak, než řekněme
z vlastních zdrojů, na úkor zastavení některých našich investičních akcí
v rozsahu několika set miliónů korun. To je záležitost, kde jsme si už
před časem s panem ministrem řekli, že se tomu vrátíme
v průběhu června.“
„To
platí, vláda prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva
financí sleduje speciálně obnovu Karlína a obnovu Libně. Schválila již
v tomto smyslu některé vládní dokumenty a my předpokládáme, že pokud by
byly disponibilní finanční prostředky na úrovní státního rozpočtu na úrovni
těch zdrojů, které jsme vyčlenili pro obnovu po povodních během letošního roku,
tak že bychom ještě té možnosti ještě využili a Praze na obnovu Karlína a Libně
dodatečné finanční zdroje během letošního roku poskytli. Všechno bude záležet
na vývoji situace ve státním rozpočtu na tom, jak se nám budou plnit očekávané
příjmy státního rozpočtu a bude také záležet na tom, jestli se dostaví nebo
nedostaví nějaký další neočekávaný výdaj. Já jsem optimista a myslím si, že
neočekávané výdaje už letos byly naplněny měrou vrchovatou a teď už čekáme jenom
zlepšující se daňové příjmy.“
„Tak,
prosím.“
„Vy jste, pane Paroubku,
říkal, že do konce roku chcete odstranit všechny povodňové škody. Můžete říci,
do jakých konkrétních projektů půjdou ty peníze, které získáte od státu, např.
v rámci Karlína nebo Libně?“
„
Já jsem řekl slovo v zásadě, protože může se stát, že budeme mít ty škody
povodňově rozpočtově kryty, ale nebude to technicky proveditelné. To by se
třeba, dám příklad, nějaký dům v Karlíně, který třeba praskne, najednou se
zhorší jeho statika, tak to bude asi oříšek a více než ne jeden, dva, tři
měsíce. Ale rozpočtově to budeme mít kryté. No, tak, ty peníze půjdou například
na obnovu tramvajové trati. Ty peníze, které dostaneme od státu, to je vlastně
určitá refundace těch peněz, já to řeknu pro zjednodušení. Refundace těch
peněz, které jsme my vynaložili ze svého. Čili jak je použijeme, tak to už
nemusí být jenom na řešení povodňových škod. Samozřejmě pokud od státu
nedostaneme další pomoc, tak je budeme používat i např. v té oblasti
Karlína a Libně, ale rádi bychom ještě nějakou pomoc ze strany státu získali
tak, abychom tyto peníze mohli zčásti použít i některé ty rozvojové projekty
města. Abychom je vrátili vlastně tomu původnímu účelu, ze kterého byly odňaty.
Jinak do infrastruktury v Karlíně, do té tramvajové trati v Karlíně,
ta si vyžádá částku asi 180 milionů korun. Víte, jak tam rychle pokračují ty
práce, takže za chvíli to budeme potřebovat. Do obnovy bytového fondu, to jsou ty
hlavní věci.“