993	Darovací listina Boleslava II., jíž byl les zvaný Malejov s dvorem Libocí a okolními pozemky obdařen nově založený benediktinský klášter břevnovský. V tomto lese stávala na místě dnešního letohrádku menší tvrz, dříve snad pohanské obětiště.
2. pol. 13. stol.	Nejstarší obora později zvaná Královská (dnešní Stromovka) byla založena Přemyslem Otakarem II. /1253-1278/ na oveneckém zboží kláštera Chotěšovského. Ten spolu s klášterem v Teplé založil rytíř Hroznata. Bezdětný Hroznata, který se zároveň stal prvním proboštem kláštera mu počátkem 13. stol. /kolem r. 1217/ postoupil svůj majetek, tedy i statek v Ovenci. Urovnání za králem zabraný pozemek učinil klášteru až jeho syn Václav II. První výslovná a přímá zmínka o oboře pochází až z roku 1319 v souvislosti s rytířskými hrami Jana Lucemburského. V té době zde však již se vší pravděpodobností stál lovčí dvůr. Tato obora stejně tak jako Hvězda byla založena na bývalých církevních pozemcích.
1262	Vzpomínána je svatomarkétská pouť v lese Malejově, kdy bylo konáno prosebné poselství za déšť s ostatky sv. Markéty do břevnovského kláštera. Když byli poutníci v chrámu, skutečně se spustil déšť. Událost byla pak každoročně oslavována poutí s dopolední bohoslužbou v břevnovském chrámu, odpoledne slavností v blízkém lese Malejově, později po uzavření obory byla obora jednou v roce otevírána buď celá nebo zčásti podle toho, v jakém stavu se nacházela.
1420	V husitských válkách byl tento majetek zabaven břevnovskému klášteru Pražany, kterým vlastnictví potvrdil i Zikmund Lucemburský, Jiří Poděbradský a Vladislav II. Jagelonský.
1437	"Zapsal císař (Zikmund Lucemburský) 60 kop grošů Zikmundu Mat. Perníčkovi, hrnčíři na Novém městě pražském , kteroužto sumu má oddělati na trubách po nichž se voda okolo Třešovic (Střešovic) na hrad pražský vede". Voda byla brána z Litovického potoka.
1492	Břevnovský klášter opět vykupuje svoje bývalé zboží, také dvůr a pozemky v Liboci (původní jméno znělo však Hluboc podle polohy místa vzhledem k vrchu Bílá Hora)
1526	Ferdinand I. /1503-1564/ se stal českým králem.
1530 /1534/	Počátkem 30. let 16. stol. byla Ferdinandem I. založena na území lesa Malejova Nová obora, k níž bylo vysázeno směrem ku Praze dubové stromořadí (mohlo jít ale také o průsek ve stávajícím dubovém lese).
1534	Ferdinand I. založil u Pražského hradu Královskou zahradu.
1538	Byla zahájena stavba letohrádku v Královské zahradě /1538-1563/, kterou řídil Paolo della Stella (pravděpodobně vypracoval i návrh).
1541	2. června postihl zhoubný požár Malou Stranu a Hradčany. Požár zasáhl i Pražský hrad.
1541	Začíná se budovat oborní zeď, která patrně nahradila dřívější dřevěné ohrazení.
1544	Poprvé v Benátkách vychází Herbář Petra Ondřeje Matthioliho (V r. 1562 vyšlo dílo i v Praze).
1547	Bylo potlačeno povstání stavů a měst. Konfiskacemi byly získány nemalé finanční prostředky.
1547	Místodržícím v českém království se stal Ferdinand Tyrolský /*1529 - †1592/, druhorozený syn císaře Ferdinanda I. a Anny Jagellonské.
1548	Upravuje se obora v Bubenči. Byl zde založen rybník, provedeny výsadby stromů apod.
1548	Ferdinand I. zaslal z Vídně do obory v Bubenči daňky a oborníka.
1548	Arcivévoda Ferdinand získal od libockého záduší další pozemky rozšiřující oboru Hvězda v západní rovinné části, kde byl poté založen rybník.
1554	První tulipány ve střední Evropě rozkvetly v Královské zahradě.
1555	V červnu (datum je uváděno od 25. do 28.) byl Ferdinandem Tyrolským položen základní kámen letohrádku Hvězda, jež sám vymyslil a zaměřil (mit eigener hand abgemessen und cirkuliert, viz práce D. Schönherra ze studia archivu místodržitelství v Innsbruchu, 1876). Zároveň se stavbou loveckého zámku se pod ním buduje okrasná zahrada, která nikdy nebyla dobudována, ve které se staví míčovna na způsob jedenácti arkádami otevřené salla terreny, sloužící později za stáje pro koně, v jihozápadním nároží pak studna, poblíž zámku byla osazena voliéra, v terénní depresi po těžbě kamene u letohrádku se staví samostatný objekt kuchyně a budovy pro služebnictvo, později hájovna čp.86.
1555-1558	Byla téměř na dvojnásobek rozšířena Královská zahrada.
1556	Bonifác Wohlmut nahrazuje Hanse Tirola ve funkci hradního stavitele a stává se tak vrchním dozorcem nad celou stavbou. Vlastní vedení stavby - zednickou práci na letohrádku řídí Juan Maria del Pambio.
1556	Od druhé pol. tohoto roku se ujal vedení stavebních prací na letohrádku Giovanni Luchese.
1556	Na sklonku roku je hrubá stavba téměř hotova, v dalších letech se objevily především problémy s pokrytím střechy, od tohoto roku se také plně začíná provádět štuková výzdoba zámku, která byla dokončena r. 1563, krásu štukové výzdoby líčí i emfatická báseň současníka Jana Sixta z Lerchenfelsu. Štukové práce provedli Italové Giovanni de Spatz a Pietro Ferrabosco.
1556	Na podzim tohoto roku se po předchozím kácení stromů /přes 10 000 stromů/, které ustoupily staveništi letohrádku odkopávaly pařezy, aby se pláň kolem nové stavby připravila pro budoucí výsadby.
1556	V listopadu se vrátil arcivévoda s vojenské výpravy proti Turkům do Prahy.
1557	Ferdinand Tyrolský nechal svými dvořany kopat základy a stavět kamennou oborní zeď svými dvořany (viz paměti Pavla z Korkyně, jednoho z nich). Samotným F.T. byl pravděpodobně dán i princip paprskovitých magistrál (jichž užil daleko před Le Nôtrem, tvůrcem francouzských královských zahrad, viz J. Novotný, 1957). Větší prostor před letohrádkem měl sloužit pro pořádání slavností, rytířských turnajů a loveckých slavností.
1557	Arcivévoda Ferdinand Tyrolský uzavřel morganatický sňatek s Filipinou Welserovou.
1558	Končí se práce na Wohlmutově míčovně.
1558	Dvorská slavnost ve Hvězdě
1559	V letech 1554-1556 proběhlo vybudování Nové rezidence - která doplnila západní díl jižního křídla Pražského hradu při druhém nádvoří. Pod ní si arcivévoda v tomto roce založil vlastní soukromou zahradu.
1562	Arcivévoda rozkázal v sále druhého patra položit dlažbu /mosaikovou podlaha z polévaných cihel/ a sál opatřit nástropními malbami. /Dlažba nebyla plně hotova ještě v roce 1577./
1562	Obora byla svědkem korunovačních slavností Maxmiliána II. (1527-1576), který se vlády ujal po otcově smrti. Korunovace budoucího českého krále proběhla 20. září.
1563	Patrně končí dostavba oborní zdi. Obora měla zpočátku pouze Libockou bránu, která ji spojovala s Pražským hradem. Později /rok 1574 kdy dochází k bourání části ohradní zdi O. Avostalisem je nejistý/ byla proražena i brána proti Bílé hoře. Nejmladší je brána Břevnovská, též svatomarkétská, která byla v roce 1723 postavena dvorním stavitelem Jakubem Canavale. Tak jako u jiných obor tvořila stálou a nemalou položku v oborních účtech i neustálá obnova ohradní zdi.
1563	V oboře pořádány hony, hostiny, politická a diplomatická jednání se zátupci evropských, především německých zemí.
1563	Při vichřici stržena střešní báň s věží na letohrádku.
1564	Zemřel Ferdinand I. zakladatel obory. Jeho syn Maximilián II. /1564-1576/ se stal českým králem.
od 60. let 16. stol.	Maximilián II. a po něm i Rudolf II. si nechávají přivážet denně na Pražský hrad vodu ze studánky ve Hvězdě. K tomu byla zbudována i obloukovitě vedená cesta napříč paprskovité disposici hlavních cest, později sloužila také jako cesta do lomů.
1565	V oboře se konala se slavnost pražských střelců.
1566	Znovupokrytí střechy pocínovaným plechem /část střechy byla zřejmě kryta šindelem o čemž je zmínka ještě roku 1622 při prohlížení válečných škod/.
1567	Ferdinand Tyrolský ukončil své působení v roli místodržícího českých zemí a přesídlil z Prahy na svůj zámek Ambrass u Innsbrucku.
1570	Na jaře předložil Wohlmut Maximiliánovi II. model nové střechy letohrádku. /nerealizováno/
1570	Nástupcem hradního stavitele Bonifáce Wohlmuta se stal Oldřich Avostalis.
1573	Poslední návštěva Ferdinanda Tyrolského v Praze, je mimo jiné nespokojen s průtahy v zadláždění přízemí a sálu letohrádku.
1574	Proběhla oprava deštění na letohrádku a poškozených stropních maleb, dodělávka dlažeb v sále druhého patra.
1576	Žatecký lékař Jakub Špan ze Španova /1539-1576, někt. prameny 1530-1575/ dedikuje arcivévodovi Ferdinandu svou báseň „Ferdinandopyrgum„, která se dotýká i popisu obory.
1577	Galerie - míčovna pod zámkem byla ve velmi špatném stavu /objekt byl míčovnou ještě za Rudolfa II, za třicetileté války se mění v pouhou „dlouhou klenbu„ či „chodbu„, od 18. stol. se mění ve stáje. Za vojenského využití letohrádku částečně slouží i jako sklad.
1582	Rozšířená Stará obora v Bubenči zažívá za Rudolfa II překotné úpravy a stavební změny, v letech 1582-1593 byla prokopána Rudolfova štola, v tu dobu se také zakládal nový velký rybník, úpravy probíhaly v areálu mlýna apod.
1594	V tomto roce bylo údolí potoka Brusnice ohrazeno zdí a proměněno Rudolfem II. v oboru. Toho roku byla také při Královské zahradě zřízena bažantnice. Chov jelenů a bažantů skončil za francouzského vpádu roku 1741 - 1742. Po rozdělení obory roku 1770 /náspem Prašného mostu/ byl v 19. stol. Horní Jelení příkop na vstupenky Zámeckého hejtmanství občas zpřístupněn. Od devadesátých let je přístupný.
1608	V květnu v oboře tábořilo císařské vojsko z Moravy a Slezska povolané Rudolfem II. , které zde formoval Tilly proti Matyášovi, který táhl z Moravy na Prahu.
1610	První známější Jeho Milosti Císařské hajný a bažantník v Bubenči byl Hanuš Christl. Roku 1599 si stěžoval presidentu české komory Štěpánu Jiřímu ze Štenberka na nedostatečný plat a zabezpečení. Před rokem 1610 byl ustanoven oborníkem v oboře Hvězda.
1610	V oboře se konala slavnost u příležitosti sjezdu katolických kurfiřtů a německých knížat pořádaná Rudolfem II.
1611	Po konspirativním plánu Rudolfa II. s bratrancem Leopoldem zde drancovali pasovští.
1611	Král Matyáš, který nemohl vjeti do uzavřeného Pražského hradu se ubytoval v letohrádku, v oboře pohostil lid, který ho vítal. Při opanování Prahy Matyášem proběhly slavnosti v oboře.
1615	V oboře Hvězda se vyskytují i divoká prasata.
1618	23. května z okna české dvorské kanceláře byli vyhozeni Martinic, Slavata a Fabricius.
1619	31. října byl v oboře při svém příjezdu do Prahy uvítán Bedřich Falcký se svojí manželkou Alžbětou anglickou.
léto 1620	Při příležitosti svatomarkétské pouti pořádal zde Bedřich Falcký slavnosti, vylézal na nejvyšší stromy za ptačími hnízdy, zúčastnil se veselice a tančil s venkovskými děvčaty, před letohrádkem večer uspořádal ohňostroj.
1620	8. listopadu byla Hvězda přímým dějištěm bitvy na Bílé hoře. Z 8. na 9. se zde ubytoval Maximilián Bavorský a velitel císařských Buquoy. Dle pamětníků u Světličky dosahovala výše mrtvých vojáků do úrovně zdi. Mrtvoly byly pohřbeny většinou až v příštím jaru.
1620	Po tomto roce vyšla série dobových rytin bitvy, zachycující i letohrádek a oboru.
1623	V dubnu si zde nechal Ferdinand II. vyložit průběh bitvy hr. Šlikem, který v bělohorské bitvě bojoval proti němu, později se stal v císařských službách presidentem dvorské vojenské rady. Ferdinand II. Doprovázený Albrechtem z Valdštejna v letohrádku i poobědval.
1624	Na bělohorském bojišti byla postavena kaplička.
1628	Ferdinand II. dává opravit, resp. znovu vyzvednout celou střechu letohrádku Hvězda. Letohrádek s největší pravděpodobností dostal barokní báň s lucernou, viz příloha.
1628	Přímo na bělohorském bojišti byl založen klášter servitů, nebyl však dokončen. Jeho pozůstatky se staly součástí tzv. Velké Hospody. (V části objektu směrem do Karlovarské ulice je restaurace i dnes.)
1631	Dvorní malíř Jonas Falk vymaloval v letohrádku bělohorskou bitvu.
1631	Na podzim zde bylo vojsko saského vojevůdce Arnima, ve kterém byli i čeští exulanti.
1632	Albrecht z Valdštejna procházel s vojsky od Hvězdy oblehnout Prahu a vypudit Sasy.
1637	Do obory byla dovezena vysoká zvěř a v květnu a červnu zde pořádal nově nastoupivší císař Ferdinand III. hony a hostiny.
1639	Švédové pod vedením Bannera odtud marně obléhali Prahu. Tábořili i v oboře. Obora se ocitla pod palbou děl bránících se císařských vojsk. V letohrádku byla prachárna. Po odchodu vojsk proběhla oprava střechy.
1643	Vichřice poškodila letohrádek /střechu, malby, komíny apod./.
1647-1648	Pořádají se zde opět císařské hony.
1648	Švédové pod vedením Königsmarka dobývali Prahu. Hvězda byla zpustošena, tentokrát nejhůře v její dosavadní historii. Byla stržena a odvezena i měděná střecha, lup odvážen Švédy z Prahy na vorech. Obležení ukončil 24. října westfálský mír, Švédové zůstávají však v oboře i po westfálském míru a kácejí stromy nejen v oboře, ale i okolo.
1652	V následném období byl vysoký krov nahrazen nižším, dnešní podoby. Střechu kryly prejzy.
1652	Z daňčí obory na Zámeckém vrchu u Zbirohu byly převezeni daňci do obory Hvězda. Obora je zalesňována novými stromy.
koncem r. 1652	Ferdinand III. vítá v oboře německé kurfiřty, pořádá pro ně v oboře hony a slavnosti, při kterých na ně působí ve prospěch svého syna na blížícím se sněmu v Regensburku (Řezno).
1656	V oboře se pořádají velké hony a slavnosti na počest druhorozeného syna Ferdinandova Leopolda.
28.3.1860	Velký hon v oboře.
12.8.1661	Dozor nad oborou Hvězda a nad královskou oborou byl svěřen české komoře.
1674	V sále II. patra zámečku byl nahrazen Falckův obraz cyklem třinácti obrazů od dvorního malíře Filipa Mazance zachycující především události třicetileté války.
1688	Bylo rozhodnuto postavit v bubenečské oboře „královskou dvoranu„ /1688-1692/ a další drobnější stavby.
17. stol.	Ze 17. stol. pochází pohled na letohrádek, zachycující jej v barokní podobě s vysokou střechou zakončenou cibulí s lucernou. Zachyceno je snad i původní kosočtverečně vybíhající ohrazení před vstupem kopírující tři nárožní cípy přední poloviny půdorysné hvězdy letohrádku. Zřetelně je vidět míčovna.
konec 17.stol. a zač.18. stol.	Nová úprava cest v oboře, zřízení dalších cest, obnovení a rozšíření dalších cest dle zásad francouzské plošné zahrady, byť zde s výplní vysokých lesních porostů. Střed v nejširším místě východní části proťatý osmi paprskovitě vedenými cestami, rozšířený na velké prostranství, kde se shromažďovalo panstvo, pozorující odsud zvěř i přebíhající honce po průsecích. Není potvrzena domněnka, že autorem této rekonstrukce je J.B. Mathey, francouzský architekt, v císařských službách, podle jehož plánu byla založena i zahrada V.V. Šternberka v Troji.
1704	Na bělohorské pláni se začal stavět barokní poutní kostel Panny Marie Vítězné (dokončen r. 1730) jehož součástí se stala i původní kaplička na bojišti z r. 1624. Hlavní klenák nad vstupní bránou nese letopočet 1713. Cestu ke kostelu doprovázela řada poutních kaplí.
zač. 18. stol.	O oboru pečuje oborník Kryštof Jan Švarz, bydlící v domě za libockou branou, postaveném současně s oborní zdí.
1717	Po úmrtí K.J.Švarze byl ze tří uchazečů o toto místo vybrán nejvyšším lovčím O.F.Popelem z Lobkovic Josef Grünfeld, sloužící dosud na císařově poděbradském panství s měsíčním platem 5 zl. a 3 kr. s dovolením krmiti si na účet císařské píce 3 krávy a jednoho koně a držeti při vratech pivní šenk. Nejvyšším nadřízeným (lovčího) zůstával vrchní lesmistr Baltazar David Otto z Ottensfeldů. Grünfeld podává krátce po svém nástupu zprávu královské komoře o stavu obory i letohrádku. Upozorňuje na sešlý stav letohrádku, děravé střechy i u obornického domku, utrhané zámky, spadlou oborní zeď, volný přístup pytláků, úniky zvěře.
1717-8	Polír Jakub Ant. Canevalle se přesvědčuje o pravdivosti oborníkova podání, zjišťuje, že téměř 1000 sáhů oborní zdi potřebuje opravu, zatím bude ale stačit opravit 200 sáhů, komora poukazuje částku 600 zlatých. Opravu střechy letohrádku i oborníkova domu na níž vypracovává rozpočet Tomáš Stubner na toto poukazuje v těchto letech komora také potřebnou částku.
1722	Stavební písař J.J. Dienebier shledává nedostatek stromového dorostu a snaží se mu odpomoci založením dvou ohrazených školek, v nichž převládal dub, což bylo pravděpodobně současným složením oborních porostů.
1723	Z tohoto roku pochází první zatím známé půdorysné zobrazení obory Hvězda, zachycené na plánu Fr. Ant. Leopolda Klosse, týkající se hradního vodovodu a jeho okolí. Plán zachycuje celý průběh vodovodu od Hostivic až k Hradu, jednak přívod vody užitkové, pak také ale vody pitné přímo z Hvězdy a Liboce. Zachycuje i rybníky v dolní části obory, stavby v oboře, které později zanikly, lomy atd. Především však ještě funkční systém alejí ve tvaru hvězdy. V oboře jsou dle plánu pravděpodobně pouze listnáče, převládá dub a i na severovýchodě a východě za oborní zdí je uváděn dubový les, což odpovídá přirozenému složení lesních porostů v daném lesním typu. Podrobněji v textu Dr. Vávrové.
1723-1734	V Královské oboře probíhaly hony a slavnosti, které se dotkly i Hvězdy.
1723	Dvorní stavitel Jakub Canavalle postavil na podélné ose obory svatomarkétskou bránu.
1737	K tomuto datu je signován průřez letohrádkem (uložený v plánové sbírce hradního archivu) zachycující barokní podobu střechy a báň s lucernou.
1737	Na rubové straně půdorysu prvního patra letohrádku je návrh barokního parteru před letohrádkem.
Čtyřicátá léta	V těchto letech byly ještě v oborní zdi střílny.
1740	Bavorský král Albrecht táhne od Zbraslavi na Prahu a usazuje se ve Hvězdě. Byl tu jen jeden den, ale zvěř byla postřílena a obora zpustošena.
1740	U stavení oborníka se neuvádí žádná zahrada
1741	V oboře tábořila spojená francouzská vojska. Po dobití Prahy se bavorský kurfiřt Karel nechal korunovat českým králem. Obora byla zpustošena, mnoho stromů smýceno.
1742	Obora byla zpustošena francouzským a bavorským vojskem. Velké části obory byly odlesněny. /Jen ve dvou alejích bylo odstraněno 2700 stromů/. To, co ponechali v oboře Francouzi dali pro obyvatelstvo měst pražských se svolením komory zpracovati a odvézti pražští primátoři se staroměstským primátorem Šaškem v čele. Následně proběhly i nové výsadby stromů. U Libocké brány se vysazují jírovce. Byla vykácena i stará dubová alej od Pražské brány k Vypichu a ku Praze.
1743	Po zpustošení obory v předchozích letech se přistoupilo k obnovám porostů. Na půdorysném plánu obory zachytil tyto práce stavební písař J. H. Dienebier. Podle textů na plánu jde především o vysazování s síji dubu a buku.
1743	Oborníkovy zápisky o tom, že na jaře vyseté žaludy, bukvice a semena lip do rýžek byly sežrány myšmi, které se po táboření vojska v oboře silně rozmnožily.
1743-44	Plán Hvězdy s vyznačením jednotlivých ploch a zásahů do území (kácení, výsadby).
1744	Za slezské války v oboře tábořilo pruské vojsko Fridricha II. Velikého s 80 000 mužů, dvě noci pobyl v letohrádku.
1744	Dle oborníkových zápisků zašly i přetím v minulém roce vysazené sazenice jedle a semenáče různých druhů listnáčů z podzimního výsevu. Je to první záznam o jehličnatých dřevinách ve Hvězdě.
1744	Před obytnou budovou správce vysazeny čtyři skupiny jírovců ze 24 ks stromků. Vysazeno bylo také 12 ks dubů, ty však později zašly.
1745	Ve výkazu požitků hospodáře v oboře Hvězda je připomínán pivní šenk, 4 krávy, 2 koně, pole, palivové dřevo, seno, tráva.
1745	Dle oborníkových zápisků vzešla pěkně semena smrků, borovic, jedlí a modřínů, ale následkem odvodu peněz nemohly být okopávány a ošetřovány. Na podzim byly dovezeny dvě měřice žaludů z Brandýsa a 29. října bylo započato s jejich výsevem.
1746	Velké sucho, oborník píše, že zašly četné na jaře vysázené smrky, jedle, borovice, mladší duby, obyčejné i červenolisté buky, břízy i další druhy sazenic. Mnoho porostů ožraly housenky, bylo i málo lesních semen.
1747	Výsadba jírovců z r. 1740 byla v tomto roce vylepšena.
1748	Zemřel stavební písař J. H. Dienebier /úřad zastával v letech 1722-48/.
1751	Obora Hvězda je místo platu dána do užívání nejvyššímu zemskému lovčímu Leopoldu Františku hr. Kinskému, ten ji pronajal správci - oborníkovi. Začíná „hospodářsko zemědělské„ údobí ve využívání obory, které trvá do 90. let 18. stol. Lovčí dostal do užívání též Královskou oboru a Jelení příkop.
1754	U příležitosti založení ústavu šlechtičen v býv. Rožmberském paláci na Hradčanech v doprovodu zemského hejtmana navštívila 25.8. oboru Hvězda. Prohlédla si škody, způsobené, které způsobili Francouzi a nařídila pokácená místa vyčistit a opět vysázeti a přeměnit v bažantnici. Letohrádek měl být podle jejího přání také částečně opraven.
1757	Hlavní stan při obléhání Prahy zde měl pruský král Fridrich II. Veliký. Hvězda byla svědkem krvavé bitvy při stahování pruských vojsk z Prahy po porážce u Kolína /18. června/. Stromy v oboře byly téměř vykáceny, Prusové zde káceli stromy po šest týdnů. Při ústupu Prusů od Prahy padlo na území obory na 1200 Prusů, jejichž pozůstatky lze najít při zemních pracech, hloubení jam pro stromy a pod. Většinou jde o kostry mladých mužů kolem 2 m výšky.
po r. 1757	Obora pozvolna zase zalesňována síjí i sadbou, zvěř se sem však již nevrátila, zámeckým hejtmanstvím však byla otevřena přístupu širší veřejnosti.
1760	Umírá nejvyšší lovčí hr. Leopold Kinský a stavební úřad usiluje o návrat dřívějších poměrů, ale neúspěšně. Obory dostává opět nejvyšší lovčí hr. Josef Kinský.
1773	Stavení úřad připomíná v jednom ze spisů, že by snad lépe bylo platiti nejvyššího lovčího z příjmů stavebního úřadu, než ho ponechat v užívání obor.
1775	F. Bretschneider zhotovuje pro stavební úřad podrobný plán Hvězdy s uvedením kultur a výměr. Na rozdíl od předchozího plánu Klossova zde již částečně mizí typické hvězdovité uspořádání alejí, na některých z nichž jsou nyní nová příležitostná pole (Neu angelegte Felder). Je zde také oborníkova zahrada se stromy. Je tu také vyznačen lom, v dolní části pak vyschlý rybníček (Ausgetroknetes Teuchl).
1779/ 1780	Na rozkaz císaře Josefa II., který r. 1779 oboru navštívil připadl letohrádek rakouskému vojenskému eráru a byl proměněn v prachárnu, kam byl střelný prach přestěhován z Prašné brány a ostrova Štvanice. Okna byla zazděna, střecha dostala dnešní nižší podobu, byla opatřena hromosvodem a proběhly další necitlivé úpravy stavby. Letohrádek byl znovu opevněn a zdmi kolem cesty spojen s bývalou kuchyní přeměněnou na strážnici. Vzhledem k novým bezpečnostním pásům kolem prachárny proběhlo v okolí letohrádku opětovné kácení stromů do vzdálenosti 60 kroků od něj, aby při bouřích nehrozil výbuch skladiště. Z tétož důvodu nesměl dozorce obory (Anseher) dosazovaný nejvyšším lovčím a ne již stavebním úřadem ve Hvězdě střílet drobnou zvěř. Do obory byl opět zakázán vstup.
1783	Cyklus Mazancových obrazů byl převezen na Hrad a dražen /o poškozené obrazy nebyl zájem/.
1790	Po smrti císaře Josefa II. si zámecké hejtmanství vymohlo na cís. Leopoldovi II. vrácení správy obory, která byla znovu otevřena veřejnosti. Jen samotný letohrádek byl střežen vojenskou hlídkou.
1792	Oboru prohlédli lesní znalci. Následně v průběhu devadesátých let probíhala postupná těžba a prodej dřeva. V tomto roce to bylo za několik dutých dubů a předrostlých bříz 32 fl., poté se dražby konaly takřka každoročně. Část dříví bývala ponechána stavebnímu úřadu ke stavebním účelům.
1797	Gubernium nařídilo vyčištění a úpravu procházkových cest, opatřeny byly stromky a keře k jejich vroubení živými ploty (Spaliere), hradnímu zahradníkovi bylo uloženo provésti zde některé okrasy, m.j. i dřevěné a kamenné lavičky na význačných místech. Byly proraženy nové cesty, aby pěší i jezdci nekřižovali zbytečně lesem, mezi vysazovanými sazenicemi je už i topol, jírovec maďal a akáty.Tím byl dán základ k vybudování libosadu.
1799	Do porostu jižně od letohrádku postaven kamenný obelisk s deskou, nápis na desce oslavoval panujícího císaře (německy), jeho manželku a arcivévodu Karla.
1799	Na balvan, o němž byla pověst, že odsud Fridrich II. pozoroval bombardování /Prahy byla dána mramorová deska s německým nápisem.
1804	Snahy po zpřístupnění nebo alespoň po občasném nahlédnutí do Královské obory provázejí téměř celou její historii se střídavými úspěchy. Také Starou oboru ovlivnily do větší míry lesoparkové snahy, ke kterým měla nepochybně větší dispozice co se týče charakteru vlastní plochy, utváření terénu a oborních kultur a především daleko menším zalesněním v poměru k celkové výměře. Štěpnice byla konce 18. stol. za nejvyššího purkrabí hraběte Rottenhana, který ji měl v nájmu přístupna veřejnosti. Počátkem 19. stol. Se podařilo nejvyššímu purkrabímu hraběti Janu Rudolfu Chotkovi převést správu obory z dvorního stavebního úřadu do správy zemských stavů, uskutečnit náhradu za odřeknutí se užívání oborních pozemků nejvyšším lovčím a konečně dvorním dekretem Františka II. z 25. Června 1804 dosáhnou toho, že obora pod správou zemských stavů byla dána k dispozici návštěvníkům. K oboře byla připojena již dříve zpřístupněná štěpnice. Následně obora dostala svého vrchního zahradníka a byla parkově upravována.
1818	Vydány instrukce pro hlídače obory Hvězda.
1820	A. Pucherna zobrazil hostinec v oboře Hvězda, za ním je sad a stodola.
1820	V oboře proražena větší cesta, z této těžby bylo prodáno více dříví než jindy.
1821	Došlo k vyměření ploch dosud neosázených a určených k zalesnění.
1828	27. června vydává c.k. dvorský stavební úřad oznámení o konání svatomarkétské slavnosti ("W den swaté Markyty"), t.j. 13. července. Tato slavnost se konala v oboře běžně v průběhu 19. stol. Poprvé je vzpomenuta tato slavnost ještě před založením obory v lese Malejově v r. 1262. Slavností se účastnívalo kolem 20 000 lidí. Počátkem 20. stol. byla zrušena. Přitom je dávána výstraha, aby se stromům, zasetému lesnímu semeni ani sadbám neubližovalo.
1828	Bylo zrušeno původní vstupní otevřené schodiště do letohrádku s několika stupni a nahrazeno bezvýraznou předsíní.
1829	Státní lesní správou byl vypracován lesní hospodářský plán, podle něhož se mělo těžit ročně 100 sáhů dříví a 18 a 1/4 kop otýpkového dřeva (etát).
1833	Byla nově upravena silnice od Libocké brány k letohrádku, pro získání štětového a dlažebního kamene bylo povoleno otevření vlastního lomu v oboře.
1833	V západní části za letohrádkem založeny školky okrasných a lesních dřevin, které sloužily jednak pro vlastní potřebu, jednak i pro prodej a byly prodávány např. na Konopiště , ale i do Vídně atd.
1838	W. Kandler zachytil letohrádek s domem bývalé kuchyně od Liboce.
1839	Z tohoto roku pochází plán přístřešku proti nepohodě.
1839-1840	V tomto období do obory výrazněji zasáhla další vlna parkových úprav. /O dobovém charakteru výsadeb mohou vypovídat i seznamy a vydané katalogy rostlin pěstovaných v Královské oboře zahradníkem Braulem./1835/
1840	Byla vyhotovena první katastrální mapa obce Liboc s vyznačením obory Hvězda. Není zde již pražská brána, rybník dole, je tu však zahrada oborníka. Jsou vyznačeny kultury, vlastníci pozemků. Vlastnictví v oboře rozděleno na "Aerar" a "Zámecké hejtmanství" .
1848	Vychází "Popis království českého čili poznamenání v jazyku českém i německém" od Františka Palackého (nakladatel knihkupectví J.G.Kalve), kde se uvádí, že Hvězda patří do kraje Rakovnického, panství Smečno (panství-fideikomis), majitel Jindřich Jaroslav hrabě Clam-Martinic a má 19 domů a 160 obyvatel.
1849	Proběhlo druhé kácení stromů v okruhu s poloměrem až 200 kroků kolem letohrádku - prachárny.
1850	Z pol. 19. stol pochází pohled na letohrádek z jihozápadu.
1852	Kolem rozšířené cesty od letohrádku k Libocké bráně byla vysazena březová alej.
1852	Znovu povolen odstřel drobné zvěře v oboře, vždy případ od případu v zimních měsících.
1854	Provedena inventarizace lesa a stav lesa nebyl uznán za normální, pokud se týká zastoupení věkových stupňů: chyběly střední věkové stupně.
1855	Schválen nový lesní hospodářský plán na dobu 10 let, stanovující mýtní těžbu (Nutzung) ročně na 115 sáhů, předmýtní těžbu (Durchforstung) na 15 sáhů kub.
1859	Záznam o tom, že toho roku je očkováno 200 ks kaštanů (jírovec) červeným květem.
1859	Nařízení probrati jednu část lesa tak, aby mohla být v ní pořádána každoroční svatomarkétská pouť a prodati tím vzniklé dříví 8900 střevíců krychlových, odpovídajících ročnímu etátu, stanovena zásada: park, ne lesní obora, preference javorů a jasanů. Podrobnosti k dalšímu viz text Dr. Vávrové.
1860	Oznámení o jedné z licitací "dubových výřezů a dříví k palivu" ze dne 13. března s uvedením množství dřeva a kvalitě. Viz příloha.
kolem 1860	Prof. MUDr. Ottokar Nickerl vytváří kolorovanou kresbu spodní části obory Hvězda a v ní sběru brouků Lytta vesicatoria ("španělské mušky"), používaly se k výrobě afrodiziak) na jasanech v návaznosti na vývoj chrousta Melolontha melolontha s vyobrazením vzájemně vázaného vývojového cyklus těchto druhů a současně vedle i brouků z čeledi Elateridae, v pozadí je letohrádek Hvězda a libocký kostelík. Vypovídá o zastoupení těchto druhů v oboře, kdy kovaříkovití jsou dodnes běžní, chrousti vzácní a Lytta vesicatoria je druh vymizelý.
1862	Zámecké hejtmanství, podléhající Nejv. hofmistrovskému úřadu ve Vídni, který správu obor podřizuje správě dvorských zahrad. Odborné posudky o ní mohly podávat pak jen orgány státní lesní inspekce.
1862	Výnos nejvyššího hofmistrovského úřadu ve Vídni stanovuje přeměnu v okrasný sad, nařizuje připravení potřebného výhledového plánu na 100 let a přitom stanoví, že "lesní užitek nemá být zkracován". Současně je ale zrušen lesní hospodářský plán, schválený r. 1855.
po r. 1862	Ve zdejších školkách pěstovány i cizokrajné a okrasné dřeviny, různé druhy topolů, červenokvěté kaštany, červenolisté buky a j. Protěžování javorů a jasanů při husté výsadbě vede k pěstování málo vzhledných a vytáhlých kmenů, vhodných jen z hlediska dřevařského.
asi 1863	Údajně rozbita deska na obelisku, oslavujícího císaře Karla z r. 1799, obelisk sám byl několikrát skácen a později byl vůbec odstraněn.
1865	V lednu bylo na honu ve Hvězdě zastřeleno 8 zajíců a 1 koroptev.
1866	V době obsazení Prahy pruským vojskem přestal být na čas letohrádek prachárnou a byl nakrátko zpřístupněn veřejnosti. Po možnosti nahlédnutí do jeho interiéru začalo úsilí o jeho obnovení, prachárna však zde zůstávala i nadále.
1866	Zdejší výčepní právo bylo odňato oborníkovi a bylo vydraženo v ofertním řízení za 600 zl. ročně (od 1.4.1866) pronajato a v domě správce obory u Libocké brány došlo v přízemí ke zřízení restaurace, která směrem do obory pokračovala v letní zahradu.
1866	Na honu v lednu jehož se zúčastnilo 9 lovců a 11 honců bylo zastřeleno 5 zajíců, na dalším již jen 2 zajíci a 1 bažant.
1867	Konservátor památek J. E. Vocel podal Českému zemskému výboru a Ústřední památkové komisi ve Vídní memorandum k záchraně Hvězdy.
1868	O „císařském letohrádku v oboře Hvězdě v Praze„ psal s cílem o jeho poznání a záchranu tajemník pražské Krasoumné jednoty Cornelius Schäffner /stejně tak jako tato, tak i řada dalších historických studií v tomto období spojovala vznik letohrádku z dobou Jiřího z Poděbrad a rodem Šternberků/
1874	Z letohrádku byla odstraněna prachárna a přestěhována na císařský soukromý statek v Hostivicích. Byly uskutečněny opravy. Došlo k odstranění bastionových aj. vojenských přístaveb a úprav.
1874-1876	Innsbrucký archivář David v. Schönherr prokázal, že tvůrcem ideového návrhu byl sám arcikníže Ferdinand Tyrolský a rovněž osvětlil i počátek výstavby letohrádku.
1875	V období let 1862-1875 bylo vytěženo ve Hvězdě celkem 14 590 m³ dřeva, počítáno je hroubí i nehroubí (větve, křoví, pařezy).
asi 1886	Rozbita deska na balvanu, pořízená pražskými Němci k oslavě Bedřicha II., který odsud údajně pozoroval bombardování Prahy.
1888	Při restauraci byla povolena instalace venkovní verandy.
1890	V letech 1876-1890 bylo ve Hvězdě vytěženo na 4000m³ dřeva.
1899	14.dubna schvaluje c.k. místodržitelství v Praze stanovy spolku "Zveleba libocká" ku zvelebení obce Liboce (Hvězdy) a okolí. (Viz příloha).
1899-1909	Z tohoto období existuje řada podrobných zpráv popisující stav lesních porostů /Zapletal, Bartoš, Bohutínský, Matoušek/ včetně porostních map. Ukázky v příloze, výňatky z překladů v textu Dr. Vávrové.
1906-1908	J. Gočár a St. Sucharda vypracovali monumentální návrh pomníku pro Bílou horu.
1910	Zámecká správa vydala zákaz svatomarkétských slavností za souhlasu tisku i veřejnosti, když škody v oboře se těmito slavnostmi stávaly stále většími od neukázněného obecenstva.
1912	V letech 1891-1912 bylo v oboře vytěženo přes 4000m³dřeva.
1914	Stav obory před první světovou válkou byl zanedbaný. V oboře pracovaly jen 3-4 prac. síly, poráželo se jen za účelem výtěžku toulavou sečí, kdy si přijížděli zájemci, vybrali si v lese potřebné stromy, které po zaplacení pokáceli a odvezli.
po r. 1918	Správa obory převzata Správou pražského hradu, zajištěna nejnutnějšími opravami a slouží malířskému oddělení Památníku národního odboje. Jen nejnaléhavější údržbu obory provádí v tu dobu hradní zahradník K. Hájek s lesním Fr. Matoušem, jež jako poslední požíval ještě obnovených deputátních výhod.
1920	Zásluhou Sokolské jednoty /bělohorská jednota sokolská/ byla umístěna na vrchol Bílé hory stávající kamenná mohyla.
1922	Mnišková kalamita ve smrčinách v oboře. Smrčiny odumírají.
1923	1. srpna do obory nastupuje jako správce Jaroslav Němeček (viz kap. Osobnosti...). V oboře tehdy byli 4 dělníci. J.N. konstatuje, že poslední větší výsadby byly provedeny ve Hvězdě před cca 60 lety, jsou vytáhlé a přehoustlé. Začínají se provádět probírky od libocké brány směrem k jihu. Citát: "Tento zásah do stavu stromoví vyvolal u návštěvníků mnoho nepříznivých posudků. Poukazovali kanceláři prezidenta na skutečnost, že obora Hvězda je v okolí Prahy jediný les v přírodním stavu, který by měl býti i nadále tak zachován". (Dále viz "Popis prací..." J.N.).
1924	Založena 560 m dlouhá a 4 m široká cesta po pravé straně lipového stromořadí.
1924	Od tohoto roku až do r. 1931 byl letohrádek propůjčen Památníku národního osvobození (Památníku odboje československých legií) ke stálé výstavě obrazů bojů a bojišť československých legií do doby jejich umístění do nového památníku na Vítkově.
po r. 1923	Nový správce uskutečňuje nutné probírky zanedbaných a náletových porostů dřevin, zlepšuje stav stávajících cest, čímž omezuje vstup do mladých porostů veřejnosti. Obnovuje školky mezi pražskou a bělohorskou branou, kam přenáší pěstování sazenic ze zrušených školek v dolní části Hvězdy. Vysazuje na místech po smrčinách zničených mniškou černé borovice (1927), odstraňuje jírovce před letohrádkem Hvězda, vysázené zde pro ochranu a maskování prachárny (viz snímek - předloha pohlednice). Podrobnosti viz "Popis prací" od J.N. v příloze
1927	Kancelář presidenta republiky povolila výstavbu cesty od bělohorské brány k letohrádku.
1928	Arch. Plečnik dal souhlas s úpravou a rozšířením hlavního průhledu od letohrádku k Břevnovské bráně a dalším úpravám.
1929-1931	Realizovány tyto úpravy, obnovena osová magistrála , vedoucí od pražské brány k letohrádku, zřízen 1004 m dlouhý prospekt, 13 m široký travnatý pás, štětované cesty po stranách o šíří 4,5 m. Tímto zásahem byl obnoven původní monumentální pohled na letohrádek. Na to navazují v dalších letech úpravy na cestě k libocké bráně, kde byly zasypány příkopy a byly zřízeny okolo lip travnaté pásy (viz foto) a tak celková šíře prospektu stoupla na 24 m. Pro vyštětování cesty bylo použito odbouraného zdiva ze zadního křídla pražského hradu, písek byl brán ze severní části obory.
1934-1935	Ohledací práce v letohrádku a salaterreně, prováděl hradní stavitel Karel Fiala (1862-1939), zjistil zde řadu hrobů, zeď, ohrazující libosad od letohrádku až k potoku dole, zakončení asi rybníčkem.
26.2.1937	Ve stavebním výboru za účasti presidenta Dr. E. Beneše přednesl Dr. Fierlinger svůj návrh na přeměnu Hvězdy v sad určený pro lidovou zábavu. Plán předpokládal rozsáhlé kácení porostů, zřízení lesního amfiteátru, rozsáhlého dětského hřiště, letní kavárny, menších zábavních podniků, koupaliště v SZ části, budovu býv. kuchyně pak upravit pro turistický ruch a zahradnických úprav území. Oponuje arch. Janák i president Beneš s tím, že by Hvězda měla zůstat lesem, jež nevyžaduje mnoho udržování.
1937	Na úpravu trojice průhledu s cestami navázala úprava plochy před letohrádkem. /P. Janák, J. Sokol, O. Fierlinger, dále pak Z. Wirth, Sucharda, Němeček/
1937	Nedaleko letohrádku provedl I. Borkovský archeologický průzkum ve čtyřech hromadných hrobech z období pruského obléhání Prahy Bedřichem II. v roce 1757.
1937-1938	Do obory nastupuje stavební firma Ing. Kratochvíl, která podle návrhu Ing. Sokola ze stavební správy pražského hradu pomocí polních drážek s vozíky, taženými lokomotivou upravuje prostranství před letohrádkem, dle projektu je sníženo a výškový rozdíl je vyrovnán dvěma schodišti a menší opěrnou zdí.
září 1938	Obora je uzavřena pro veřejnost, při mobilizaci se zde ubytoval vojenský telegrafní prapor, který zde také konal cvičení. Poté byl zde svod koní z celých Čech, trvající 3 dny. Tábořením vojska i koní byly poničeny zvláště trávníky.
1941	Katastrální úřad vybudoval ve Hvězdě síť měřických bodů (částečně dodnes zachována, např. u hlavní aleje).
1939-1945	Obora byla poškozena výstavbou vojenských krytů pro 2000 příslušníků oddílů SS, u Libocké brány byla několik měsíců opravna vojenských vozidel v 30m dlouhé přízemní budově. Němci byli ubytováni načas i v letohrádku. Opravené vozy byly zkoušeny v lipové aleji, čímž byla poškozována nejen cesta, ale i blízké porosty. Po odjezdu Němců 5.5.1945 převzala objekt revoluční garda.
1939-1945	Hvězda je místem vycházek presidenta Háchy, v archivu pražského hradu je k disposici řada fotografií z jeho pobytu zde (viz i plán péče)
1945	Několik týdnů zde táboří sovětská armáda s několika tisíci koní a velkým počtem hovězího dobytka, určeného pro její zásobování. Tuto armádu vystřídla motorizovaná divize československého vojska z anglické armády , která zaplnila všechny cesty vozy a značnou část lesních porostů stany. Samotný letohrádek obsadil vozatajský oddíl generála Svobody, který přišel do Prahy se sovětským vojskem, u letohrádku si zřídili polní kuchyni, koně měli ve sklepě letohrádku.
po r. 1945	Úklid v oboře po tábořících vojskách, úpravy poškozených trávníků, cest, porostů, odkliz odpadků a hnoje. Úprava prostoru u pražské brány, podél středního prospektu zřízena na části pod porostem cesta ve stínu stromů, brigádnicky upravovány cesty i v jiných částech obory.
1948	V listopadu rozhodla vláda ČSR o přeměně letohrádku na Muzeum A. Jiráska
1948-1952	Došlo k úpravě - rekonstrukci letohrádku dle projektu P. Janáka.
10.1950	Proběhla prohlídka obory zaměřená na odborné posouzení porostů a k návrhu na oživení oborní vegetace. Provedla Vysoká škola zemědělského a lesního inženýrství v Praze, prof. Ing. Karel Zlatuška, Doc. Ing. Dr. Bohumil Kavka, ředitel Státních výzkumných ústavů zahradnických, I.Píša a Ing. Zatloukal z Lesní správy Lány. Je v příloze.
1951	V letohrádku Hvězda bylo 2. září ke 100. výročí narození spisovatele ( otevřeno jako vyvrcholení jiráskovské akce pod patronací Klementa Gottwalda a ideovým vedením Zdeňka Nejedlého) Muzeum Aloise Jiráska.
1951	Zřízeny záchodky u libocké brány a také v objektu rozvodny u letohrádku.
1.10.1952	Správu objektu přebírá ÚNV hl.m.Prahy a údržbu obory o rozloze 81,3 ha a 5,1 ha cest předává Zahradnictví, podniku hl. m. Prahy. ten pak s omezeným počtem zaměstnanců (9), z toho 7 důchodců snaží o probírky nevhodných porostů, náletů a podrostů, zřizování cest pro návštěvníky a doplňování stávajících porostů stálezelenými dřevinami. Brány do Hvězdy jsou na noc uzamykány (mimo vchodu k Liboci).
1955	Podle hradního architekta prof. P. Janáka bylo rekonstruováno giardinetto před královským letohrádkem.
1958	Právo hospodaření k objektu letohrádku Hvězda získal Památník národního písemnictví (kam bylo začleněno i výše uvedené muzeum).
1960	Při budování vojenského tábora na Vypichu před spartakiádou byl objeven hromadný hrob vojáků, padlých na Bílé Hoře.
1962	Areál bojiště, letohrádek a obora byly 30. března vládou vyhlášeny za národní kulturní památku.
1963	Vypracován lesní hospodářský plán podle lesního zákona č. 166/60 Sb.
1964	Ministerstvo školství a kultury rozhodlo o zřízení společného Muzea Aloise Jiráska a Mikoláše Alše ve Hvězdě.
1966	27. května byla vedle stálé expozice A. Jiráska a M. Alše ve sklepení Hvězdy otevřena samostatná expozice „Národní kulturní památka Bílá hora„.
1967	Expozice byla rozšířena, instalaci prvního patra doplnily sbírky Mikoláše Alše.
1973	Po deseti letech vypracován další lesní hospodářský plán.
1974	Proběhlo odhalení a restaurování 28 nástěnných kreseb v interiéru letohrádku. /Velmi cenná je nástěnná malba v patře ze 17. stol. zachycující barokní krov letohrádku./
1983	Ing. Eduard Průša CSc. vypracoval studii "Pěstování lesa v oboře Hvězda" jako zásadní práci, která měla změnit neutěšený stav v oboře, neprovádění obnovy atd. Viz příloha.
1983	Vypracován další lesní hospodářský plán.
1986	Po dílčích opravách a restaurování bylo přikročeno k rozsáhlejším stavebním opravám, které trvaly po etapách až do roku 2000. V letech 1986-1992 - byla provedena výměna střešní krytiny, prejzy nahradila měď, výměna oken s okenicemi a rekonstruován byl i obvodový plášť.
1987	Doc. Ing. Ant. Příhoda zpracoval analýzu zdravotního stavu lesa.
1988	1. září byla Obora Hvězda vyhlášena přírodní památkou.
1992-1993	Pro oboru byla Ing. Pavlem Šimkem z firmy Florart zpracován plán péče o přírodní památku a národní kulturní památku Hvězda zaměřená na rozbor porostní struktury a návrh následných opatření. Tato opatření spočívala v rozčlenění území na řadu mikrolokalit s asanací netvárných dřevin, návrhem rozsáhlého kácení, vnášením zejména keřové zeleně do jednotlivých mikrolokalit a tím celkovou přeměnu lesních porostů na parkové plochy.
1993	Vypracován lesní hospodářský plán, zařazující Oboru Hvězda do lesního odd. 108.
1996	Od tohoto roku byl letohrádek opětně zcela uzavřen. V letech 1998-2000 proběhlo restaurování renesančních podlah.
2000	Na jaře byla ukončena rekonstrukce a 25. května byl letohrádek zpřístupněn veřejnosti.
2000	V červnu byl Svazem ochrany a přírody a krajiny ČR zpracován Plán péče o přírodní památku a národní kulturní památku Obora Hvězda navrhující zásadní změny v obhospodařování obory ve duchu trvale udržitelného vývoje.