Divadlo Ponec: Karen Foss a NANOHACH

Potýkáme se se skutečností neochoty přijmout vlastní křehkost a jemnost. Jsme-li ale vždy pevní, stoprocentní a perfektní, jsme ještě schopni přijímat?  

A dávat? Co za druh vzájemné podpory se to snažíme vytvořit... 

Idea, koncept, texty a choreografie: Karen FOSS /Norsko/.  

Tvorba a interpretace: Lea Čapková, Honza Malík, Marta Trpišovská, Michal Záhora. Hudba: Jan Kalivoda. Hlasy namluvili a nahráli: Stanislav Abrahám, Jana Vaníčková. Návrh kostýmů a realizace: Mariana Jamníková. Světelný design a technické zajištění: Jan Beneš-McGadie. Produkce: Honza Malík & NANOHACH o.s. 

Premiéra: 28. a 29. 9. 2005, Duncan Centre. 

Projekt vznikl za podpory: Ministerstvo kultury ČR, Hlavní město Praha, Společnost pro taneční a múzickou výchovu a Konzervatoř Duncan Centre.

RECENZE Z TISKU:

"....Choreografický tvar hovořící současným tanečním slovníkem; má všechny jeho přednosti, tvoří nicméně odlišitelnou varietu. Udržuje se na citlivém rozhraní mezi čistě tvarovou invencí a snahou o přihlášení se tanečníka k zodpovědnosti za svět. Struktury vratkosti se udržely na nohách čestně.

Marta Trpišovská - její tělo dokáže být překvapivě lyrické a přecházet přirozeně a bleskově z tóniny obecného současného stylu do tóniny velmi osobní exprese. Michal Záhora střídá vizionářskou introvertnost, až drzou, s rozmáchlou expanzí do prostoru, jakou dovoluje jeho nikde nekončící tělo. Lea Čapková, sebevražedně odhodlaná (a svalově vybavená). A velká dělnice tance před bohem. Civilní a neokázalý, a přesto/proto nejzáhadnější Honza Malík, mísí klid Angličana s překvápky náročné techniky.

Struktury vratkosti se logicky vpisují do současného tance v Praze. Jsou událostí cennou."

Nina Vangeli / Hospodářské noviny / 3.října 2005

"...Struktury vratkosti" skupiny NANOHACH uvedené na konci října v prostoru NoD, to je nejen tanec, ale také výborná hudba, svícení, kostýmy, zajímavý text. Kromě skvělého začátku, by některé situace stály ještě za větší "vratkost" - neuchopitelnost, vyvolávání nejistot ze strany aktérů tak diváků.

NANOHACH je jednou z nejatraktivnějších a nejinteligentnějších tanečních skupin u nás." 

Vladimír Hulec / Divadelní ústav Praha / 21.října 2005

Karen Foss (1957) pochází z norské rodiny žijící v Kanadě. Do Norska přijela 

 v roce 1964 a poté, co získala státní občanství, se zde usadila. Na Operní a baletní škole a v rámci profesionálního programu Královského baletu Winnipeg (Kanada) prošla šestiletým studiem profes.baletu a akademickým studiem s titulem bakaláře. Po studiích a různých angažmá v New Yorku se vrátila do norského Oslo a stala se součástí silného a dynamického tanečního proudu na norské nezávislé taneční scéně 80.a 90.let. Pracovala s kolegy Oyvind Jorgensen /OJproduksjoner, Ina Christel Johannessen/zero visibility corp., Ingun Bjornsgaard/Ingun Bjornsgaard Projekt, a stejně tak s umělci a tanečníky jako jsou Anzu Furukawa, Min Tanaka, Kjetil Skoien. V letech 1996-2000 působila jako umělecká ředitelka norského národního souboru pro současný tanec Carte Blanche v Bergenu. Její zkušenosti jsou velmi široké a mnohostranné. 

Další informace naleznete na www.nanohach.cz