Vyhledávání

20.3.2006 — S Pavlem Polákem, koordinátorem ´pracovní skupiny pro cyklistickou dopravu´, jsme se sešli počátkem února na magistrátu, jeho nynějším pracovišti. Už na první pohled vzala za své má původní obava, že půjde o stereotypní rozhovor na fádní téma s fádním úředníkem: Ačkoli byl únor a naše sídliště leželo pod sněhem, Pavel Polák mě uvítal v kraťasech a zatímco já jsem si na cestu do blízkého baru šněrovala vatovaný kabát šálou, on si nevzal kromě doutníků vůbec nic. A v podobně svérázném duchu se nesl i náš rozhovor na téma cyklistiky v české metropoli.

17.8.2022 — Komplex zahrad vrchu Petřína, lidově Petřínské sady, je volný název pro zahrady na vrcholu a svazích vrchu Petřína mezi Malou Stranou a Strahovem. Původně byly na místě dnešních zahrad vinice, později ovocné sady obklopené lesními partiemi, jejichž ráz se v redukované formě udržuje dodnes. Během 19. století se některé ze zahrad měnily v duchu anglického krajinářského parku. Za návštěvu stojí v jarních měsících bohatě rozkvetlé ovocné sady, pískovcové skalní výchozy, lesnaté partie a samozřejmě rozárium s širokou paletou různých druhů růží. Zelené svahy Petřína jsou významnou terénní dominantou Prahy, kterou by si žádný obdivovatel pražských zahrad a parků neměl nechat ujít.

14.3.2003 —

6.9.2008 —

10.5.2013 — V tomto týdnu byla posledním dosevem trávy završena rekonstrukce Zahrady Kinských. Součástí závěrečné etapy byla kompletní rekonstrukce dřevěné lávky u dolního vodopádu a zejména rozsáhlá rekonstrukce severního vstupu do parku včetně oplocení a opěrných zdí. Touto stavbou se mimo jiné i koncepčně dořešil společný předprostor obou památkově chráněných zahrad, tzn. přístup do Zahrady Kinských a do Růžového sadu na Petříně.

24.2.2016 —

28.9.2006 — Pražská zoologická slavila dnes jubileum. Právě před 75ti lety na svatého Václava poprvé otevřela zahrada v Troji své brány. Mezi gratulanty byl i pražský primátor Pavel Bém. Při oslavě se také uskutečnil křest nejvzácnějšího letošního přírůstku zoo tapíra jihoamerického.

18.5.2009 — V samém centru Prahy, mezi Václavským a Jungmannovým náměstím, se ukrývá jedna z nejpříjemnějších zahrad otevřených pro veřejnost, kde je možné usednout na lavičku, přečíst si knihu nebo si pohrát s dětmi.

29.10.2012 — Dnešní vzhled a dispozici získal dům U Tří červených růží po několika předcházejících přestavbách v letech 1752-67 a zřejmě z  této doby pocházela i úprava zahrady. Úzké vstupní průčelí s branou nenaznačuje, že se za ním skrývá jedna z nejpůvabnějších staveb na severním svahu Petřína, jejíž raně barokní základ byl vrcholně barokně upraven. Na hlavní budovu navazují levé dvorní a zadní křídlo, která vymezují lichoběžníkový dvorek, otvírající se na západní straně do malé terasové zahrady.

29.10.2012 — Dnešní vzhled a dispozici získal dům U Tří červených růží po několika předcházejících přestavbách v letech 1752-67 a zřejmě z  této doby pocházela i úprava zahrady. Úzké vstupní průčelí s branou nenaznačuje, že se za ním skrývá jedna z nejpůvabnějších staveb na severním svahu Petřína, jejíž raně barokní základ byl vrcholně barokně upraven. Na hlavní budovu navazují levé dvorní a zadní křídlo, která vymezují lichoběžníkový dvorek, otvírající se na západní straně do malé terasové zahrady.

29.10.2012 — Dnešní vzhled a dispozici získal dům U Tří červených růží po několika předcházejících přestavbách v letech 1752-67 a zřejmě z  této doby pocházela i úprava zahrady. Úzké vstupní průčelí s branou nenaznačuje, že se za ním skrývá jedna z nejpůvabnějších staveb na severním svahu Petřína, jejíž raně barokní základ byl vrcholně barokně upraven. Na hlavní budovu navazují levé dvorní a zadní křídlo, která vymezují lichoběžníkový dvorek, otvírající se na západní straně do malé terasové zahrady.

29.10.2012 — Dnešní vzhled a dispozici získal dům U Tří červených růží po několika předcházejících přestavbách v letech 1752-67 a zřejmě z  této doby pocházela i úprava zahrady. Úzké vstupní průčelí s branou nenaznačuje, že se za ním skrývá jedna z nejpůvabnějších staveb na severním svahu Petřína, jejíž raně barokní základ byl vrcholně barokně upraven. Na hlavní budovu navazují levé dvorní a zadní křídlo, která vymezují lichoběžníkový dvorek, otvírající se na západní straně do malé terasové zahrady.