Vyhledávání

12.7.2005 — OMZ MHMP - adresa, telefonní spojení, fax, email

10.11.2010 — Neděle 14.11.2010, pořádá EKOCENTRUM KŘIVATEC.

20.10.2008 — Akce se koná v neděli 19.10.2008 (sraz ve 14:00), pořadatelem je ZO ČSOP Křivatec.

11.11.2014 —

20.2.2024 — 1. vyd. informačního materiálu, provedení 3DL. Trasa je součástí sady tras Za památnými stromy Prahy pěšky a MHD, která byla původně připravena v roce 2011 v počtu 10 tras. Uvedená trasa byla nově zmapována v roce 2022.

5.6.2020 — Na plochách zalesněných polí, které jsou součástí nových krajinných parků, se přibližně po 15 letech začala ve velkých počtech objevovat vzácná orchidej - okrotice bílá (Cephalanthera damasonium).

16.10.2001 —

11.3.2005 — Počet školáků se neustále snižuje. Jen od roku 2000 ubylo v pražských školách téměř 1300 patnáctiletých žáků. Za poslední čtyři roky klesl počet středoškoláků o více než 3000. Podle Českého statistického úřadu by mělo do roku 2009 nastoupit do prvních ročníků středních škol dokonce o 2770 dětí méně. Vzhledem k této prognóze bude město i letos pokračovat ve slučování škol a školských zařízení.

8.4.2016 — Strukturované základní informace o POH HMP a jeho přípravě.

23.2.2014 —

31.5.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.

23.6.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.