Vyhledávání

Trasa č.1 - Za památnými stromy mezi Dolními Chabry a Prosekem

30.12.2011 — Součást sady tras Za památnými stromy Prahy pěšky a MHD

Trasa č.3 - Z Podolí přes Krč na Budějovickou

1.3.2012 — Součást sady tras Za památnými stromy Prahy pěšky a MHD

Souhrnné informace o stavu a vývoji EVVO v Praze v posledních letech

29.1.2024 — Souhrnné zprávu o stavu a vývoji EVVO v hl. m. Praze jsou v současné struktuře zpracovávány pro publikování pro veřejnost každoročně od roku 2005 (prvně za období 2003-2004) s pravidelným uveřejněním v ročence Praha životní prostředí a na webových stránkách města o životním prostředí v Praze. Informace o stavu a vývoji EVVO v Praze v dřívějších letech jsou uvedeny v analytické části Krajské koncepce EVVO na území hl.m. Prahy přijaté v roce 2005.

Zajímavosti

18.3.2014 —

Co předcházelo opravě Karlova mostu

17.8.2007 — Po opravě mostu v 60. a 70. letech minulého století se jeho součástí stala betonová mostovka, která měla za úkol stavbu zpevnit. Povedlo se, ale měření, která se vedla od roku 1979, ukázala, že most přesto není v pořádku a zatéká do něj.

Je čas na novou revoluci. Rozhovor s Jaroslavem Martinkem, národním cyklokoordinátorem.

1.12.2009 — Od června tohoto roku má Česká republika národního cyklokoordinátora. Jaroslav Martinek je mužem, který se nezastaví a neustále je v pohybu. Kromě toho, že sám aktivně sportuje, velkou část svého času tráví na cestách mezi Prahou a Olomoucí. Národní koordinátor naprosto odporuje zažité představě o státním úředníkovi – překypuje energií a nadšením pro svoje poslání, nepoužívá titul a obklopuje se schopnými lidmi, kteří s ním často nesouhlasí.

Zápis z 2.jednání výboru legislativního a právního ZHMP

5.5.2003 — ze dne 24.3.2003

Karlův most odhalil své základy

15.4.2005 — Unikátní možnost prozkoumat základní zdivo Karlova mostu z historického i technického hlediska umožnila probíhající oprava pilířů osm a devět. Jejich stav výrazně zhoršila povodeň v roce 2002 a oprava má zabránit jejich dalšímu podemílání. V rámci rekonstrukce se tak k základům pilířů suchou nohou dostanou nejen technici, ale také památkáři. Uvolnění do prostoru k základům zdiva jim umožní detailněji poznat stavební postupy pracovníků z poloviny 14. století.