Vyhledávání

21.3.2005 — Politika ochrany životního prostředí (environmentální politika) je dnes připravována a realizována jak na národní (resp. nadnárodní – např. celoevropské) úrovni, tak i na úrovni regionů a velkých měst. Tato politika využívá celé řady nástrojů a opatření, které mají zvrátit případné nepříznivé trendy ve vývoji životního prostředí a naopak posílit vývojové směry z hlediska životního prostředí příznivější.Mezi základní nástroje realizace politiky životního prostředí řadíme právní nástroje (právo životního prostředí), institucionální nástroje (orgány veřejné správy), ekonomické nástroje, tzv. dobrovolné nástroje, územní plánování, strategické plánování, environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu a zapojování veřejnosti, informační nástroje, vědu a výzkum, mezinárodní spolupráci. Většina z těchto nástrojů je využívána i na úrovni měst a regionů.

7.9.2012 — Aktualizovaný popis - stav jaro 2012.

18.12.2009 — Další z aktualizovaných popisů v rámci vytvářené internetové aplikace Pražské studánky.

28.6.2010 — Další z aktualizovaných popisů v rámci vytvářené internetové aplikace Pražské studánky.

29.12.2009 — Další z aktualizovaných popisů v rámci vytvářené internetové aplikace Pražské studánky.

24.6.2024 — Aktuálně dostupné souhrnné informace za dílčí tematické oblasti se zaměřením na naplňování Klimatického plánu hl. m. Prahy do roku 2030 (adaptace na klimatickou změnu, udržitelná energetika, cirkulární ekonomika, udržitelná mobilita ...).

12.8.2024 —

10.9.2003 —

16.4.2020 — Lidé v Hlavním městě Praze vytřídili a k recyklaci vloni předali 277 tun baterií. Podle statistik neziskové společnosti ECOBAT, která v Česku zajišťuje zpětný odběr baterií, každý obyvatel vytřídil v průměru 212 gramů baterií. Toto číslo zařadilo Pražany, ve srovnání s ostatními kraji, na třetí místo v celé republice. Nejlepší byl Kraj Vysočina, na druhém místě pak Jihomoravský kraj.

9.6.2005 —

23.1.2019 —

16.10.2009 — Úspory energií a zavádění ekologických programů směřujících ke zlepšení životního prostředí na území hlavního města Prahy jsou dlouhodobým cílem všech pražských institucí. Významným krokem je modernizace topných systémů a větší využití technologií na bázi obnovitelných zdrojů energie (dále jen „OZE“) – ve městě především solárních kolektorů a tepelných čerpadel. Tady dává hl. m. Praha příklad dalším krajům a městům svým dotačním programem určeným pro domácnosti.

12.3.2009 —

6.9.2022 — 6. 9. 2022, Online, lidovky.cz, MAFRA, a.s., Petr Hlaváček

26.1.2024 — Indikátory udržitelného rozvoje usnadňují hodnocení pokroku k udržitelnosti, umožňují srovnání s doporučenými hodnotami, legislativními limity, srovnání mezi státy, regiony, městy, umožňují stanovení cílů rozvoje, zhodnocení efektivnosti vynaložených prostředků.

16.5.2024 —

14.3.2024 — Hlavní město ve spolupráci s Vysokou školou uměleckoprůmyslovou (UMPRUM) v Praze přichystalo pro širokou veřejnost sérii krejčovských kurzů, na kterých se dvě dílenské mistrové podělí o tipy, jak vylepšit svůj šatník a naučit se nové techniky a postupy.

2.4.2024 — Rada hlavního města Prahy rozhodla, že se od května prodlouží sobotní otevírací doba deseti sběrných dvorů, které provozují Pražské služby.

15.8.2023 — Radní hl. m. Prahy na pondělním jednání schválili akční plán pro přechod na cirkulární ekonomiku na roky 2023-2025. Náměstkyně primátora Jana Komrsková tak jednou za dva roky předloží pražské radě aktualizovaný seznam projektů vyplývajících ze strategie Cirkulární Praha 2030. Zásobník projektů se rozrostl o 22 položek na celkových 59. Projekty jsou rozděleny do čtyř základních oblastí - stavebnictví, voda, odpady a zemědělství a také potravinová produkce. Ty mají nejvyšší potenciál k úspoře energií a surovin.

15.8.2023 — Radní hl. m. Prahy na pondělním jednání schválili akční plán pro přechod na cirkulární ekonomiku na roky 2023-2025. Náměstkyně primátora Jana Komrsková tak jednou za dva roky předloží pražské radě aktualizovaný seznam projektů vyplývajících ze strategie Cirkulární Praha 2030. Zásobník projektů se rozrostl o 22 položek na celkových 59. Projekty jsou rozděleny do čtyř základních oblastí - stavebnictví, voda, odpady a zemědělství a také potravinová produkce. Ty mají nejvyšší potenciál k úspoře energií a surovin.