Vyhledávání

28.11.2022 — Praha by měla v rámci veřejných zakázek více poptávat taková řešení, která vycházejí z cirkulární ekonomiky. Tyto projekty by zároveň měla cíleně plánovat na několik let dopředu a podporovat vzájemná partnerství mezi byznysem a městem. Právě cirkulární postupy, jako je například opětovné používání a opravy výrobků a materiálů, prevence plýtvání jídlem, a především snížení produkce odpadů, mohou pomoci řešit také současnou energetickou a ekonomickou krizi. To jsou hlavní doporučení zahraničních a českých odborníků, kteří vystoupili minulý týden na konferenci Cirkulární města a byznys v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP).

28.11.2022 — Praha by měla v rámci veřejných zakázek více poptávat taková řešení, která vycházejí z cirkulární ekonomiky. Tyto projekty by zároveň měla cíleně plánovat na několik let dopředu a podporovat vzájemná partnerství mezi byznysem a městem. Právě cirkulární postupy, jako je například opětovné používání a opravy výrobků a materiálů, prevence plýtvání jídlem, a především snížení produkce odpadů, mohou pomoci řešit také současnou energetickou a ekonomickou krizi. To jsou hlavní doporučení zahraničních a českých odborníků, kteří vystoupili minulý týden na konferenci Cirkulární města a byznys v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP).

24.4.2023 — Se závěrem měsíce dubna začínají znovu vypásat vybrané pražské lokality první stáda dobytka. Pro letošní rok je připravena řízená pastva pomocí dvou stád skotu i čtyř smíšených stád ovcí a koz. Hlavní město tak zajišťuje na zvláště chráněných územích metropole přírodě šetrné obhospodařování svých pozemků. Díky pastvě, která zde byla obnovena v roce 2000, se také daří v těchto lokalitách udržet druhovou pestrost. Pražané mohou už nyní zvířata pozorovat třeba v Oboře Hvězda, brzy budou další k vidění také v Prokopském a Šáreckém údolí nebo například u sídliště Kamýk.

29.9.2020 — Barrandovský most, který je jednou z nejdůležitějších tepen pražské dopravy, čeká rozsáhlá rekonstrukce. Její první etapu zahajuje Technická správa komunikací hl. m. Prahy, a.s., (TSK) již 29. září, řidiči se jí ale obávat nemusejí. S výraznějšími dopravními omezeními na mostě je však potřeba počítat v další etapě rekonstrukce, a to od roku 2022. Zástupci TSK již nyní návrhy vedení dopravy plánují spolu s pražským magistrátem tak, aby co nejméně zatížili dopravní síť metropole.

15.6.2020 — Rada hlavního města Prahy na svém dnešním zasedání schválila závěrečnou zprávu pilotního projektu Smart Prague "Chytrý svoz odpadu". Díky tomuto projektu bylo v české metropoli nainstalováno více než 460 senzorů, které byly umístěny do kontejnerů na tříděný odpad. Aktuální data s informacemi o skutečné zaplněnosti jednotlivých kontejnerů poté byla k dispozici do projektu zapojeným městským částem a rovněž i všem Pražanům prostřednictvím aplikace Moje Praha.

17.9.2019 — Pražští radní v pondělí zrekapitulovali půlroční plán aktivit, ke kterému se zavázali v koaličním prohlášení. V půlročním plánu Rada hl. m. Prahy akcentovala témata dopravy, krize dostupnosti bydlení, odpovědného rozvoje města, životního prostředí, bezpečnosti a správy majetku města. Radní se také zaměřili na sociální péči, kulturu a cestovní ruch, transparentnost, školství, podporu drobného podnikání, finance a IT a Smart city.

16.9.2019 — Hlavní město Praha zahájí 21. října 2019 v pořadí již třetí, ale současně poslední, výzvu k příjmu žádostí o tzv. kotlíkové dotace pro své obyvatele. Zahájení "Kotlíkových dotací Praha III" dnes schválila Rada hl. m. Prahy. Pražané budou moci své žádosti podávat průběžně do 30. října 2020 a finanční alokace pro dotaci na výměnu starých neekologických kotlů za nové nízkoemisní je tentokrát 24 585 062 Kč. Kotlíkové dotace se staly jedním z mnoha nutných opatření k naplnění klimatického závazku, který hlavní město přijalo.

13.4.2011 — Od listopadu do března se v metropoli po 96 dnů pohybovala teplota pod bodem mrazu, po 112 dnů nepřesáhla tři stupně celsia. Od konce listopadu do poloviny prosince napadlo například na Ruzyni 72 centimetrů sněhu, ve Kbelích 61, v Libuši 54 a na Karlově 51 centimetrů. Stroje najezdily desítky tisíc kilometrů a při ošetřování vozovek a chodníků bylo spotřebováno 25,7 tisíc tun posypové soli a solanky a 6,5 tisíce tun inertního materiálu. „Úsilí lidí bylo opravdu mimořádné. I díky tomu Praha po celou zimu nezažila kalamitní stav, kdy by nejezdila městská hromadná doprava či bylo ochromeno zásobování,“ uvedl první náměstek primátora Karel Březina.