Vyhledávání

23.3.2018 — Hlavní město se v sobotu 24. března 2018 připojí k akci Hodina Země. V jejím rámci lidé, firmy i města dávají symbolickým společným zhasnutím najevo, že vědí o problému globálního oteplování a že ho také chtějí aktivně řešit. Letos se zhasnou i vybrané pražské památky od 20.30 do 21.30 hodin. Magistrát hl. m. Prahy nechá po tuto dobu vypnuto osvětlení Petřínské rozhledny, Státní opery, Obecního domu, Nové radnice, věže na Staroměstském náměstí, Prašné brány a Kongresového centra.

3.9.2018 — V dnešní době již není pochyb o tom, že na naší planetě dochází ke změně klimatu. Tato změna se více méně dotýká i obyvatel hlavního města Prahy. Ať jsou to extrémní teploty během letních měsíců, přívalové deště nebo například ledovka. To vše trápí právě i obyvatele hlavního města. Magistrát hlavního města Prahy připravil se začátkem nového školního roku 2018/2019 pro Mateřské školy a I. stupeň Základních škol hlavního města Prahy 4 interaktivní programy, které budou děti vzdělávat v oblasti adaptace na změnu klimatu. Programy realizuje Ekocentrum Koniklec

20.12.2022 — Poslední číslo v roce 2022 našeho časopisu o ekologické výchově v Praze věnujeme velmi aktuálnímu tématu, tedy udržitelné energetice a energetické soběstačnosti, snahám o šetrné využívání přírodních zdrojů a tématům souvisejícím se vzděláváním a osvětou v této problematice.

21.12.2023 — Svoz odpadu na území Prahy se bude i o vánočních a novoročních svátcích uskutečňovat dle harmonogramu. Posilněn bude v předvečer Štědrého dne až do Silvestra na sídlištích a dle situace také na dalších místech. Sběrné dvory zůstanou o svátcích a na přelomu roku zavřené. Odstrojené vánoční stromky mohou lidé u popelnic odkládat až do února. Nejbližší termíny svozu, případně i naplněnost nádob, je možné ověřit prostřednictvím mapy tříděného odpadu.

16.12.2022 —

28.5.2019 — Nejen Praha, ale i celá Evropa čelí v posledních letech podle mnoha studií klimatické změně. Jedním z účinných prostředků, jak klimatické změně a jejím negativním účinkům aktivně bránit, je zvyšování podílu ploch pokrytých zelení různých kategorií. Hlavní město v této oblasti dlouhodobě pracuje na zlepšení podmínek a díky mnohaleté snaze se podařilo postupně nově ozelenit plochu více než 270 hektarů, což je takřka stejná plocha, jakou má Kunratický les. Nejnovější vybudované zelené plochy se nacházejí v Satalicích.

31.5.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.

23.6.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.