Je třeba se bát stoleté vody?
Mladá fronta Dnes - 27.3.2001
Příroda je k hlavnímu městu už jedenáct let milosrdná. Právě takovou dobu má zpoždění stoletá voda, která naposledy vtrhla do Prahy v roce 1890, kdy strhla Karlův most a zaplavila ulice historického centra. I když po současných deštivých dnech vltavská hladina dramaticky nestoupá, vodohospodáři nepochybují o tom, že velká voda se jednou do města přižene. Je jen otázkou času, kdy to bude. Pokud by to bylo ještě letos, nejcennější pražské partie, Malá Strana a Kampa, by se staly vodní říší. Na vltavské hladině by v takovém případě pluly vzácné obrazy Františka Kupky, které mají být umístěny v Sovových mlý nech. Mlýny totiž stojí přímo u řeky. A stoletá voda má takovou sílu, že ani vltavská kaskáda by ji zřejmě nezadržela. Naopak by dokonce průtok vody mohla urychlit, protože živel by neměl podobnou překážku, jako například v úzkém přírodním údolí ohraničeném stráněmi. Město sice vytváří systém protipovodňové ochrany, ale už dva roky se nemůže s památkáři dohodnout, jak zabránit vylití vody právě z malostranského břehu. Paradoxně tak hrozí, že snaha ochránit památky je může zničit. Projektanti systému ochrany proti povodním přesto věří, že příští rok by malostranský břeh mohl být chráněn. "Největším problémem bylo, jak uzavřít Čertovku, aniž by to porušilo scenerii Kampy. Varianta, že přes ni bude most, už definitivně padla. Předběžně je doporučena varianta, abychom tam instalovali vodorovnou ocelovou tabuli, která by se vysouvala rovnoběžně s břehem, nebyla by moc vidět a na ni by se při povodni dávalo třímetrové mobilní hrazení," uvedl vedoucí projektant Jiří Suchý ze společnosti Hydroprojekt. Nejprve se ochrání část Kampy kolem Hergetovy cihelny až k bývalé Občanské plovárně. Jako poslední přijde na řadu část od Říční ulice směrem ke Karlovu mostu. Starému Městu a Josefovu již nehrozí, že by se v případě povodní ocitly pod vodou. Vloni dokončilo město první etapu výstavby protipovodňových opatření, která vede od Národního divadla ke Karlovu mostu, mobilní protipovodňové stěny jsou také u hotelu Four Seasons. Zadržet mají nápor čtyřiceti tun, takže by stoletou vodu měly hravě zvládnout. Pravý vltavský břeh je v současnosti chráněn od Mánesa až k Anežskému klášteru. Ochrana má sedm etap, ale podle radního města Zdeňka Kovaříka se neustále mění představy, co je nezbytné chránit. "Plánujeme Maniny, ale pokud se tam nebude stavět, chránit je nebudeme," řekl. Podobně tomu je s ochranou Troji. "Pokud se přestěhuje čistírna odpadních vod jinam, necháme Trojský ostrov jako místo, kam se řeka přirozeně může vylít," míní radní. Kolik bude protipovodňová ochrana město stát, nelze přesně určit. "Bylo by to věštění z křišťálové koule," uvedl Kovařík. Vloni odborníci uváděli, že má jít o šest set milionů korun. Dosud jich bylo prostavěno zhruba pětačtyřicet a s obdobnou částkou se počítá pro letošek. Po ochraně malostranského břehu by měla přijít na řadu ochrana Libně, Karlína, Holešovic se Stromovkou, Podolí, Smíchova, Výtoně, posléze Zbraslavi a Radotína. Troja má být poslední.
Příroda je k hlavnímu městu už jedenáct let milosrdná. Právě takovou dobu má zpoždění stoletá voda, která naposledy vtrhla do Prahy v roce 1890, kdy strhla Karlův most a zaplavila ulice historického centra. I když po současných deštivých dnech vltavská hladina dramaticky nestoupá, vodohospodáři nepochybují o tom, že velká voda se jednou do města přižene. Je jen otázkou času, kdy to bude. Pokud by to bylo ještě letos, nejcennější pražské partie, Malá Strana a Kampa, by se staly vodní říší. Na vltavské hladině by v takovém případě pluly vzácné obrazy Františka Kupky, které mají být umístěny v Sovových mlý nech. Mlýny totiž stojí přímo u řeky. A stoletá voda má takovou sílu, že ani vltavská kaskáda by ji zřejmě nezadržela. Naopak by dokonce průtok vody mohla urychlit, protože živel by neměl podobnou překážku, jako například v úzkém přírodním údolí ohraničeném stráněmi. Město sice vytváří systém protipovodňové ochrany, ale už dva roky se nemůže s památkáři dohodnout, jak zabránit vylití vody právě z malostranského břehu. Paradoxně tak hrozí, že snaha ochránit památky je může zničit. Projektanti systému ochrany proti povodním přesto věří, že příští rok by malostranský břeh mohl být chráněn. "Největším problémem bylo, jak uzavřít Čertovku, aniž by to porušilo scenerii Kampy. Varianta, že přes ni bude most, už definitivně padla. Předběžně je doporučena varianta, abychom tam instalovali vodorovnou ocelovou tabuli, která by se vysouvala rovnoběžně s břehem, nebyla by moc vidět a na ni by se při povodni dávalo třímetrové mobilní hrazení," uvedl vedoucí projektant Jiří Suchý ze společnosti Hydroprojekt. Nejprve se ochrání část Kampy kolem Hergetovy cihelny až k bývalé Občanské plovárně. Jako poslední přijde na řadu část od Říční ulice směrem ke Karlovu mostu. Starému Městu a Josefovu již nehrozí, že by se v případě povodní ocitly pod vodou. Vloni dokončilo město první etapu výstavby protipovodňových opatření, která vede od Národního divadla ke Karlovu mostu, mobilní protipovodňové stěny jsou také u hotelu Four Seasons. Zadržet mají nápor čtyřiceti tun, takže by stoletou vodu měly hravě zvládnout. Pravý vltavský břeh je v současnosti chráněn od Mánesa až k Anežskému klášteru. Ochrana má sedm etap, ale podle radního města Zdeňka Kovaříka se neustále mění představy, co je nezbytné chránit. "Plánujeme Maniny, ale pokud se tam nebude stavět, chránit je nebudeme," řekl. Podobně tomu je s ochranou Troji. "Pokud se přestěhuje čistírna odpadních vod jinam, necháme Trojský ostrov jako místo, kam se řeka přirozeně může vylít," míní radní. Kolik bude protipovodňová ochrana město stát, nelze přesně určit. "Bylo by to věštění z křišťálové koule," uvedl Kovařík. Vloni odborníci uváděli, že má jít o šest set milionů korun. Dosud jich bylo prostavěno zhruba pětačtyřicet a s obdobnou částkou se počítá pro letošek. Po ochraně malostranského břehu by měla přijít na řadu ochrana Libně, Karlína, Holešovic se Stromovkou, Podolí, Smíchova, Výtoně, posléze Zbraslavi a Radotína. Troja má být poslední.
27. března 2001
27. března 2001