Vítejte v Praze – Metro – 3. 7. 2003
Být primátorem tak jedinečného města, jakým je Praha, to je velká čest. Je to ale samozřejmě velká zodpovědnost a starost. Skoro si někdy myslím, že jako primátor nemám ani právo jen tak se procházet pražskými ulicemi, rozlehlými parky a romantickými zákoutími a užívat si krásy svého rodného města.
Je tu přece tolik problémů, které trápí mé spoluobčany a které je třeba řešit. A přitom právě teď v době horkého léta snad více než jindy Praha svádí k potulování ve stinných uličkách Starého Města, k posezení v některé z nepřeberného množství tolik populárních "zahrádek" u šálku kávy, k pozorování krás města - a teď nemyslím jen těch staletých kamenných. Však se nadarmo neříká, že právě v Praze jsou jedna z nejpohlednějších děvčat na světě.
Rád Prahu ukazuji svým mimopražským návštěvám a jsem pyšný, když obdivují její architektonické klenoty, parky, krásné domy, ulice, celou tu obdivuhodnou proměnu, kterou Praha od listopadu '89 prošla. Někdy turistům závidím, že mají ten potřebný volný čas a mohou si v klidu prohlížet vkusně opravené fasády, které dávají vyniknout kráse domovních průčelí, rozmanitosti tvarů, projít se beze spěchu po starobylém Karlově mostě, projet se po Vltavě lodičkou či parníkem, zaposlouchat se do varhanního koncertu v některém z překrásných pražských kostelů a užít si plnými doušky rozmanitostí kulturního života, který Praha poskytuje.
Především jsem však rád, že se turisté po krátké odmlce způsobené loňskou ničivou povodní do Prahy znovu vracejí. Loňská čísla byla neúprosná. Zatímco od listopadu '89 se počet turistů v Praze trvale zvyšoval - ze zhruba 3 milionů přenocování ročně až na 8 milionů 100 tisíc v roce 2001 (Praha se tak zařadila na 7. místo v Evropě), kvůli povodním se jejich počet loni snížil o téměř dva miliony. Takový pokles město pozná. Přímo do pokladny města a jeho městských částí plynou výnosy z různých místních poplatků: např. poplatek za ubytování, rekreační poplatek, činí necelých 200 milionů korun. Příliv či odliv turistů se obráží i v zaměstnanosti, investicích, které se sice nepromítají přímo do rozpočtu města, ale jsou nepochybným přínosem pro jeho rozvoj. Celkový výnos z cestovního ruchu v Praze je samozřejmě vyšší, turisté v Praze utratí miliony korun za vstupné, ubytování, občerstvení. Odevzdané daně za tyto služby však plynou z větší části do státního rozpočtu. Hlavní město přináší České republice zhruba 70 % výnosů z cestovního ruchu.
Díky nezměrnému úsilí obyvatel se Praha s důsledky ničivé povodně vyrovnala, generálním úklidem je zbavena následků katastrofy loňského léta a turisté dnes nepoznají, že historický střed města byl před rokem tak dramaticky zasažen. Je jich tu opět všude plno - s fotoaparáty, mapami, turistickými průvodci, plni zvídavých otázek a zájmu poznat Prahu a její obyvatele. Nás, domácí, někdy trochu otravuje, když nás zdržují početné hloučky luštící plán města uprostřed chodníku právě ve chvíli, kdy spěcháme za svými všedními povinnostmi, přes Staroměstské náměstí se pro samé turisty, kteří neustále obléhají Staroměstský orloj, dá sotva přejít rychlým tempem. V obchodech a restauracích se ozývají dialogy pronášené v nejrůznějších světových jazycích.
Praha se zvláště teď v období léta stává tak trochu Babylonem, ale také vstupní branou, kterou k nám do republiky přicházejí nejen turisté, ale také podnikatelé a budoucí investoři. Přijíždějí k nám na návštěvu a to je dobře. Chovejme se k nim jako správní hostitelé. A to nejenom proto, že z přílivu turistů má město a jeho obyvatelé ekonomický užitek, ale prostě proto, že u nás v ČR a v jeho hlavním městě jsme samí slušní lidé. Aby si všichni ti Italové, Japonci, Němci, Nizozemci, Španělé, Poláci, Francouzi, Britové nebo Američané po návratu domů řekli: Ti Češi, to jsou ale prima lidi, takoví milí, usměvaví, ochotní, pořádní. Do toho jejich krásného hlavního města se určitě musíme ještě je dnou po dívat.
Pavel BÉM