Zpráva ze služební cesty v Istanbulu

Účastníci cesty:

• Mgr. Jan KOSTĚNEC, PhD. (vedoucí delegace) / OKP
• PhDr. Tomáš ALUŠÍK, PhD. / OKP

Cílová země – město: Turecká republika – Istanbul

Termín konání cesty: 9. – 15.8.2007 (Dr. Alušík); 9.8. – 22.8.2007 (Dr. Kostěnec)

Komunikace: angličtina (bez tlumočníka)

Úhrada:    MHMP, GA UK

Dne:  3. 10. 2007 

Zahraniční cesta se realizovala na základě pozvání Ayasofya Müzesi. Práce byly prováděny s příslušným povolením Ministerstva kultury a cestovního ruchu Turecké republiky a financovány Grantovou agenturou Univerzity Karlovy v Praze.

Oba účastníci prováděli ve dnech 10. – 15.8. další etapu (předchozí byla realizována s podporou MHMP ve dnech 30.8. – 3.9.2006) stavebně-historického průzkumu na dvou vybraných místech bývalého byzantského chrámu Hagia Sofia (dále jen HS; dnes Muzeum Ayasofya). Tento rok se jednalo o výzkum rozsahu a charakteru sekundárních (pří)staveb katedrálního komplexu v jeho jihozápadním rohu (dnes demolovaný patriarchální palác a tzv. baptisterium) a podél severní fasády chrámu – na obou místech se jednalo o pokračování prací započatých v minulém roce se zaměřením na některé specifické vybrané problémy. V případě jihozápadního rohu jsme se zaměřili na otázku stavebních fází a provázanosti zdiva jednotlivých částí komplexu tzv. baptisteria (později transformovaného na mauzoleum  sultánů Mustafy a Ibrahima v 17. století). Na severní straně jsme pokračovali v zaznamenávání několika fragmentů zdí datovatelných do 6. století (do doby císaře Justiniána), které svědčí o existenci dlouhého koridoru, k němuž se přimykaly menší stavby (podle písemných pramenů se v této oblasti mělo nacházet Velké baptisterium HS). Byla pořízena podrobná fotodokumentace, dokumentace stavebního materiálu a zaměření dotčených partií fasád, které po nedávném (a stále pokračujícím) sejmutí novodobých omítek prezentují značné množství doposud nedokumentovaných přestaveb a přístaveb. Zvláštní zřetel jsme tentokrát věnovali také pozdně antickým a byzantským stavebním článkům (hlavice a dříky sloupů, fragmenty říms, ostění atp.) sekundárně použitým v pozdějších otomanských budovách na severní straně chrámu (medresa a imaret). Nesmírně zajímavými momenty, se kterým jsme se setkali vícekrát na jihozápadní i severní straně chrámu, bylo nalezení a očištění několika poměrně rozlehlých zbytků původní mramorové dlažby okolí chrámu a fragmentů jeho původního mramorového obložení. V posledních dnech prací byl proveden průzkum a dokumentace zdiva propylea starší katedrály Hagia Sofia z doby císaře Theodosia II. (ran. 5.st.) a skeuofylakia (pokladnice, sakristie katedrály).

Dr. Kostěnec poté strávil několik dní návštěvou Istanbulských archeologických muzeí a odborných knihoven, kde studoval zejména staré rytiny a plány Istanbulu i samotné HS a podílel se také jako autor textu na přípravě publikace „Walking Thru Byzantium“ (archeologický průvodce oblastí císařského paláce a okolními monumenty, doplněná 3D počítačovými rekonstrukcemi staveb od A. Tayfuna Önera – www.byzantium1200.com; Istanbul 2007).

V rámci pobytu a práce v Ayasofya Müzesi proběhly také přínosné konzultace a výměna zkušeností s ochranou, restaurováním a konzervací historických monumentů s členy mezinárodního týmu pracujícího na průzkumu a restaurování byzantského chrámu HS, významné památky UNESCO.