Bioindikační monitoring životního prostředí, 2010

(text je převzatý z ročenky Praha životní prostředí 2010 /podrobné elektronické verze/)

Pravidelné sledování živé složky na vybraných lokalitách

Pro hodnoceni kvality životního prostředí mohou byt využity chemické a fyzikální veličiny a jejich porovnání s doporučenými hygienickými limity. V případě současného působeni většího počtu faktorů je však vyhodnoceni souhrnného účinku problematické vlivem synergismu znečišťujících látek při jejich působeni na živé organismy. Dochází často k nepřiměřenému zesílení, ale někdy i zeslabeni vlivu jednotlivých složek (např. kombinace zásaditého spadu z cementárny s kyselým deštěm).
Z toho vyplývá význam bioindikačního monitoringu, který nezjišťuje příčiny, nýbrž sleduje účinky a následky pro organismy, pobývající ve sledovaném území. Protože některé skupiny organismů (toxifobové) reaguji citlivěji než člověk na škodliviny prostředí, mohou s předstihem a výrazněji upozorňovat na změny jeho kvality. Jejich nahrazování invazivními odolnými druhy má podobnou vypovídací hodnotu.
V Praze je takovéto sledování prováděno dlouhodobě od roku 1984. V pětiletém cyklu se na jednom z pěti vybraných územích provádí v průběhu roku inventarizace vybraných skupin rostlin a živočichů s výraznou výpověďní hodnotou. Opakování a porovnání s předešlými výsledky umožňuje hodnotit trend vývoje. Hodnoceni zajišťuje OOP MHMP ve spolupráci s ČSOP ZO 01/68.

Bioindikační monitoring 2010

V roce 2010 ZO ČSOP 01/68 a kolektiv autorů provedlo opakovaný biomonitoring v oblasti Uhříněveské obory a Pitkovického údolí. Rozšířený monitoring se zabýval se analýzou :

• Lišejníků
• Mechorostů
• Vyšších cévnatých rostlin
• Měkkýšů
• Motýlů
• Střevlíků
• Obratlovců (průzkumy herpeto a avifauny)

Z hlediska lišejníků biodiverzita obou území roste, ale skutečny posun bude znamenat až změna managementu obou území, i když Pitkovické údolí je optimu výrazně blíže.
Z hlediska výskytu mechů je území dlouhodobě sledováno a opět je vidět pokračující trend zlepšování kvality prostředí. Přibývá totiž počet nalezených druhů, bohužel spíše nových druhů, které jsou např. reakci na silné využiti území k rekreaci. V obecné rovině se zřejmě začíná projevovat trend zlepšování prostředí.
Z hlediska výskytu motýlů lze konstatovat, že obora je výrazně druhově chudší než Pitkovické údolí, počet jedinců při průzkumech mírně klesá, i když počet nalezených druhů stoupa.
Z pohledu výskytu střevlíků byl průzkum ovlivněn zhoršeným klimatickými podmínkami během roku 2010. Nalezené počty druhů tak byly nižší než v předchozích průzkumech. V obou územích na střevlíky jako na indikátor kvality prostředí funguje silná antropogenní zátěž vznikla návštěvnosti lokalit. Z druhového rozrůzněni lze konstatovat, že prostředí se zlepšuje, ale vzrůstá místní antropogenní tlak.
Z hlediska výskytu Avifauny a Herpetofauny byl zaznamenán úbytek počtu obojživelníků v obou územích. U avifauny byl potvrzen narůst druhů závislých na stromech v porostu a ne na jiných hnízdištích (okraje měst). Mírně klesá počet jedinců v území vlivem rekreačního tlaku z okolí.
Na závěr bioindikační studie byl proveden finální bioindikační souhrn Výsledkem je zjištění, že Pitkovické údolí během průzkumu vykazovalo podstatně lepši parametry ve výskytu zvláště chráněných a ohrožených druhů živočichů než Uhříněveská obora, která trpí zatížením dálkovým přenosem škodlivin z území hl. m. Praha. Prostředí v obou lokalitách se s mírným zlepšujícím trendem dále vyvíjí, stejně jako jinde v okolí Prahy, zejména v závislosti na okolní zástavbě území.

Biomonitoring zvláště chráněných území prostřednictvím hmyzu

V roce 2010 v rámci biomonitoringu chráněných území hmyzem byla dokončena „Souhrnná zprava o výsledku I. a II. etapy dvousezónního systémového faunistického průzkumu fytofagních brouků čeledi CHRYSOMELIDAE (mandelinkoviti), BRUCHIDAE, ANTHRIBIDAE a CURCULIONIDAE (nosatcovití)“ - RNDr. Jaromír Strejček.

• Průzkum byl proveden ve zvláště chráněných územích Prahy 6:
• Přírodní památka Nad mlýnem
• Přírodní památka Dolní Šarka
• Přírodní památka Vizerka
• Přírodní památka Jenerálka
• Přírodní památka Zlatnice

V rámci průzkumů bylo v obou letech zaznamenáno zhoršeni přírodních podmínek, zejména v roce 2010 – silná zima a suché léto. Prakticky ve všech územích dochází, pravděpodobně v souvislosti s klimatickou změnou, k silnějšímu zarůstání stepí, které jsou entomologicky významné, křovinami. Nejhůře postižena je prakticky neudržovaná PP Vizerka. Stepi je vhodné kosit mozaikovitě nebo ponechat alespoň 1/3 nekosenou.
Z hlediska entomologických kvalit se jako velmi kvalitní ukázala PP Dolní Šarka, ale i Jenerálka, kterou je potřeba chránit před nadměrnou návštěvností. V PP Vizerka je nutná okamžitá údržba území po 20 letech, kdy byly poslední zásahy realizovány v rámci prací ČSOP.