Stav a vývoj přírody, krajiny a zeleně v Praze - stručné shrnutí

Texty stručných shrnutí publikovaných v ročenkách Praha ŽP

[ 2020 | 2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015| 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 ]

2021

Bilance ploch podle evidence ČÚZK pro Prahu v roce 2021 ukazuje pouze mírný nárůst (2 ha) celkové výměry zastavěných ploch ve srovnání s rokem předchozím (jejich podíl činil na konci roku 2021 cca 10,2 % z celkové rozlohy města, od r. 1990 však nárůst celkem o 815 ha), zároveň je evidován významný nárůst výměry tzv. ostatních ploch, a to o 31 ha oproti roku 2020. Výměra zemědělské půdy meziročně poklesla o 30 ha).

Udržitelné využívání území je systematicky zohledňováno v rozvojových plánech města, včetně využití starých nevyužitých objektů nebo ploch většinou průmyslové zástavby (tzv. „brownfields“). Pozitivním jevem ve městě jsou prakticky každoroční přírůstky ploch pozemků určených k plnění funkcí lesa, tedy lesních ploch. V roce 2021 nebyl nicméně evidenčně zaznamenán nárůst oproti roku 2020, celkově však jde o celkem 393 ha od roku 1990.

V rámci vytvoření soustavy Natura 2000 bylo vládními nařízeními schváleno na území města celkem 11 evropsky významných lokalit. Na území hlavního města bylo dále zřízeno 12 přírodních parků. Současně bylo registrováno 26 významných krajinných prvků a 198 stromů požívalo ochranu jakožto stromy památné.

Město se systematicky věnuje péči o přírodu, krajinu a zeleň rovněž v případě uličních stromořadí, parků v historických částech města a lesů (s rekreační funkcí) nacházejících se převážně v okrajových částech. Cílem je, aby zeleně ve městě neubývalo, ale naopak přibývalo. V rámci obnovy uličních stromořadí celopražského významu bylo v roce 2019 ve 46 ulicích již cca 3800 nových stromů (vysazených od roku 1995). Díky výsadbě nových lesních porostů narostla od roku 1990 rozloha lesů o 393 ha (o cca 8 %).

Významnou součástí pražské krajiny jsou také vodní toky a nádrže. Město průběžně zajišťuje projekty jejich revitalizace (projekty Obnova a revitalizace pražských nádrží /upraveno již 91 lokalit/ a Potoky pro život).

2020

Bilance ploch podle evidence ČÚZK pro Prahu v roce 2020 ukazuje další mírný nárůst (14 ha) celkové výměry zastavěných ploch ve srovnání s rokem předchozím (jejich podíl činil na konci roku 2020 cca 10,2 % z celkové rozlohy města, od r. 1990 však nárůst celkem o 813 ha), zároveň je evidován mírný nárůst výměry tzv. ostatních ploch, a to o 21 ha oproti roku 2019. Výměra zemědělské půdy meziročně poklesla o 44 ha). Udržitelné využívání území je systematicky zohledňováno v rozvojových plánech města, včetně využití starých nevyužitých objektů nebo ploch většinou průmyslové zástavby (tzv. „brownfields“). Pozitivním jevem ve městě jsou každoroční přírůstky ploch pozemků určených k plnění funkcí lesa, tedy lesních ploch. V roce 2020 byl zaznamenán nárůst o 2 ha oproti roku 2019 a celkem 393 ha od roku 1990.

V rámci vytvoření soustavy Natura 2000 bylo vládními nařízeními schváleno na území města celkem 12 evropsky významných lokalit. Na území hlavního města bylo dále zřízeno 12 přírodních parků. Současně bylo registrováno 26 významných krajinných prvků a 198 stromů požívalo ochranu jakožto stromy památné.

Město se systematicky věnuje péči o přírodu, krajinu a zeleň rovněž v případě uličních stromořadí, parků v historických částech města a lesů (s rekreační funkcí) nacházejících se převážně v okrajových částech. Cílem je, aby zeleně ve městě neubývalo, ale naopak přibývalo. V rámci obnovy uličních stromořadí celopražského významu bylo v roce 2019 ve 46 ulicích již cca 3800 nových stromů (vysazených od roku 1995). Díky výsadbě nových lesních porostů narostla od roku 1990 rozloha lesů o 393 ha (o cca 8 %).

Významnou součástí pražské krajiny jsou také vodní toky a nádrže. Město průběžně zajišťuje projekty jejich revitalizace (projekty Obnova a revitalizace pražských nádrží /upraveno již 85 lokalit/ a Potoky pro život).

2019

Bilance ploch podle evidence ČÚZK pro Prahu v roce 2019 ukazuje další mírný nárůst (9 ha) celkové výměry zastavěných ploch ve srovnání s rokem předchozím (jejich podíl činil na konci roku 2019 cca 10,2 % z celkové rozlohy města, od r. 1990 však nárůst celkem o 799 ha), zároveň je evidován mírný nárůst výměry tzv. ostatních ploch, a to o 9 ha oproti roku 2018. Výměra zemědělské půdy meziročně poklesla o 32 ha). Udržitelné využívání území je systematicky zohledňováno v rozvojových plánech města, včetně využití starých nevyužitých objektů nebo ploch většinou průmyslové zástavby (tzv. „brownfields“). Pozitivním jevem ve městě jsou každoroční přírůstky ploch pozemků určených k plnění funkcí lesa, tedy lesních ploch. V roce 2019 byl zaznamenán nárůst o 16 ha oproti roku 2018 a celkem 391 ha od roku 1990.

V rámci vytvoření soustavy Natura 2000 bylo vládními nařízeními schváleno na území města celkem 12 evropsky významných lokalit. Na území hlavního města bylo dále zřízeno 12 přírodních parků. Současně bylo registrováno 26 významných krajinných prvků a 198 stromů požívalo ochranu jakožto stromy památné.

Město se systematicky věnuje péči o přírodu, krajinu a zeleň rovněž v případě uličních stromořadí, parků v historických částec hměsta a lesů (s rekreační funkcí) nacházejících se převážně v okrajových částech. Cílem je, aby zeleně ve městě neubývalo, ale naopak přibývalo. V rámci obnovy uličních stromořadí celopražského významu bylo v roce 2019 ve 46 ulicích již cca 3800 nových stromů (vysazených od roku 1995). Díky výsadbě nových lesních porostů narostla od roku 1990 rozloha lesů o 391 ha (o cca 8 %).

2018

Bilance ploch podle evidence ČÚZK pro Prahu v roce 2018 ukazuje další nárůst (36 ha) celkové výměry zastavěných ploch ve srovnání s rokem předchozím (jejich podíl činil na konci roku 2018 cca 10,2 % z celkové rozlohy města, od r. 1990 však nárůst celkem o 790 ha), zároveň je evidován mírný pokles výměry tzv. ostatních ploch, a to o 6 ha oproti roku 2017. Výměra zemědělské půdy meziročně poklesla o 68 ha). Udržitelné využívání území je systematicky zohledňováno v rozvojových plánech města, včetně využití starých nevyužitých objektů nebo ploch většinou průmyslové zástavby (tzv. „brownfields“). Pozitivním jevem ve městě jsou každoroční přírůstky ploch pozemků určených k plnění funkcí lesa, tedy lesních ploch. V roce 2018 nárůst o 38 ha oproti roku 2017 a celkem 375 ha od roku 1990.

V rámci vytvoření soustavy Natura 2000 bylo vládními nařízeními schváleno na území města celkem 12 evropsky významných lokalit. Na území hlavního města bylo dále zřízeno 12 přírodních parků. Současně bylo registrováno 27 významných krajinných prvků a 201 stromů požívalo ochranu jakožto stromy památné.

Město se systematicky věnuje péči o přírodu, krajinu a zeleň rovněž v případě uličních stromořadí, parků v historických částech města a lesů (s rekreační funkcí) nacházejících se převážně v okrajových částech. Cílem je, aby zeleně ve městě neubývalo, ale naopak přibývalo. V rámci obnovy uličních stromořadí I. kategorie bylo od roku 1995 do konce roku 2017 vysazeno více než 4 000 nových stromů (185 v roce 2017). Díky výsadbě nových lesních porostů narostla od roku 1990 rozloha lesů o 375 ha (o cca 7,7 %). Významnou součástí pražské krajiny jsou také vodní toky a nádrže. Město průběžně zajišťuje projekty jejich revitalizace (projekty Obnova a revitalizace pražských nádrží /upraveno již 67 lokalit/ a Potoky pro život).

2017

Bilance ploch podle evidence ČÚZK pro Prahu v roce 2017 ukazuje mírný nárůst celkové výměry zastavěných ploch ve srovnání s rokem předchozím (jejich podíl činil na konci roku 2017 cca 10 % z celkové rozlohy města, od r. 1990 však nárůst celkem o 754 ha), zároveň je evidován další nárůst výměry tzv. ostatních ploch, a to o 35 ha oproti roku 2016, který jde na úkor zemědělské půdy (u této je meziroční pokles výměry o 83 ha). Udržitelné využívání území je systematicky zohledňováno v rozvojových plánech města, včetně využití starých nevyužitých objektů nebo ploch většinou průmyslové zástavby (tzv. „brownfields“). Pozitivním jevem ve městě jsou každoroční přírůstky ploch pozemků určených k plnění funkcí lesa, tedy lesních ploch. V roce 2017 nárůst o 22 ha oproti roku 2016 a celkem 337 ha od roku 1990.

Na území Prahy se nachází poměrně velké množství cenných přírodních lokalit, které jsou chráněny ze zákona na různém stupni ochrany. Jejich managementu a údržbě se město intenzivně věnuje. K 31. 12. 2017 byla na území města zajištěna legislativní ochrana 94 maloplošných zvláště chráněných území (v tom 8 národních přírodních památek, 70 přírodních památek a 16 přírodních rezervací). Jde o široké spektrum území od geologických a paleontologických lokalit přes botanické, zoologické, entomologické až po lokality lesní, o celkové rozloze přibližně 2 325 ha (cca 4,7 % z celkové rozlohy města). V rámci vytvoření soustavy Natura 2000 bylo vládními nařízeními schváleno na území města celkem 12 evropsky významných lokalit. Na území hlavního města bylo dále zřízeno 12 přírodních parků. Současně bylo registrováno 29 významných krajinných prvků a 201 stromů požívalo ochranu jakožto stromy památné.

Město se systematicky věnuje péči o přírodu, krajinu a zeleň rovněž v případě uličních stromořadí, parků v historických částech města a lesů (s rekreační funkcí) nacházejících se převážně v okrajových částech. Cílem je, aby zeleně ve městě neubývalo, ale naopak přibývalo. V rámci obnovy uličních stromořadí I. kategorie bylo od roku 1995 do konce roku 2017 vysazeno více než 4 000 nových stromů (185 v roce 2017). Díky výsadbě nových lesních porostů narostla od roku 1990 rozloha lesů o 337 ha (o cca 7 %). Významnou součástí pražské krajiny jsou také vodní toky a nádrže. Město průběžně zajišťuje projekty jejich revitalizace (projekty Obnova a revitalizace pražských nádrží /upraveno již 63 lokalit/ a Potoky pro život).

2016

Bilance ploch podle evidence ČÚZK pro Prahu v roce 2016 ukazuje mírný nárůst celkové výměry zastavěných ploch ve srovnání s rokem předchozím (jejich podíl činil na konci roku 2016 cca 10 % z celkové rozlohy města, od r. 1990 však nárůst celkem o 738 ha), zároveň je evidován další nárůst výměry tzv. ostatních ploch, a to o 52 ha oproti roku 2015, který jde na úkor zemědělské půdy (u této je meziroční pokles výměry o 47 ha). Udržitelné využívání území je systematicky zohledňováno v rozvojových plánech města, včetně využití starých nevyužitých objektů nebo ploch většinou průmyslové zástavby (tzv. „brownfields“). Pozitivním jevem ve městě jsou každoroční přírůstky ploch pozemků určených k plnění funkcí lesa, tedy lesních ploch. V roce 2016 nebyl nárůst v této bilanci ještě zaznamenán, reálně však bylo nově zalesněno cca 31 ha původně zemědělských ploch.

Na území Prahy se nachází poměrně velké množství cenných přírodních lokalit, které jsou chráněny ze zákona na různém stupni ochrany. Jejich managementu a údržbě se město intenzivně věnuje. K 31. 12. 2016 byla na území města zajištěna legislativní ochrana 93 maloplošných zvláště chráněných území (v tom 8 národních přírodních památek, 69 přírodních památek a 16 přírodních rezervací). Jde o široké spektrum území od geologických a paleontologických lokalit přes botanické, zoologické, entomologické až po lokality lesní, o celkové rozloze přibližně 2 281,3 ha (cca 4,6 % z celkové rozlohy města). V rámci vytvoření soustavy Natura 2000 bylo vládními nařízeními schváleno na území města celkem 12 evropsky významných lokalit. Na území hlavního města bylo dále zřízeno 12 přírodních parků. Současně bylo registrováno 28 významných krajinných prvků a 201 stromů požívalo ochranu jakožto stromy památné.

Město se systematicky věnuje péči o přírodu, krajinu a zeleň rovněž v případě uličních stromořadí, parků v historických částech města a lesů (s rekreační funkcí) nacházejících se převážně v okrajových částech. Cílem je, aby zeleně ve městě neubývalo, ale naopak přibývalo. V rámci obnovy uličních stromořadí I. kategorie bylo od roku 1995 do konce roku 2016 vysazeno více než 3 869 nových stromů. Díky výsadbě nových lesních porostů narostla od roku 1990 rozloha lesů o 315 ha (o více než 6 %). Významnou součástí pražské krajiny jsou také vodní toky a nádrže. Město průběžně zajišťuje projekty jejich revitalizace (projekty Obnova a revitalizace pražských nádrží /upraveno již 61 lokalit/ a Potoky pro život).

2015

Bilance ploch podle evidence ČÚZK pro Prahu v roce 2015 ukazuje mírný pokles celkové výměry zastavěných ploch ve srovnání s rokem předchozím (jejich podíl činil na konci roku 2015 cca 10 % z celkové rozlohy města, od r. 1990 však nárůst celkem o 736 ha), zároveň je však evidován další nárůst výměry tzv. ostatních ploch, a to o 26 ha oproti roku 2014, který jde na úkor zemědělské půdy (u této je meziroční pokles výměry o 31 ha). Udržitelné využívání území je systematicky zohledňováno v rozvojových plánech města, včetně využití starých nevyužitých objektů nebo ploch většinou průmyslové zástavby (tzv. „brownfields“). Pozitivním jevem ve městě jsou každoroční přírůstky ploch pozemků určených k plnění funkcí lesa, tedy lesních ploch (v roce 2015 nárůst o 9 ha oproti roku 2014 a celkem 315 ha od roku 1990).

Město se systematicky věnuje péči o přírodu, krajinu a zeleň rovněž v případě uličních stromořadí, parků v historických částech města a lesů (s rekreační funkcí) nacházejících se převážně v okrajových částech. Cílem je, aby zeleně ve městě neubývalo, ale naopak přibývalo. V rámci obnovy uličních stromořadí I. kategorie bylo od roku 1995 do konce roku 2015 vysazeno více než 3 787 nových stromů. Díky výsadbě nových lesních porostů narostla od roku 1990 rozloha lesů o 315 ha (o více než 6 %).

Významnou součástí pražské krajiny jsou také vodní toky a nádrže. Město průběžně zajišťuje projekty jejich revitalizace (projekty Obnova a revitalizace pražských nádrží /upraveno již 55 lokalit/ a Potoky pro život

2014

Bilance ploch podle evidence ČÚZK pro Prahu v roce 2014 ukazuje, po mírném nárůstu v roce 2013, setrvalý stav celkové výměry zastavěných ploch ve srovnání s rokem předchozím (jejich podíl činil na konci roku 2014 cca 10 % z celkové rozlohy města, od r. 1990 však nárůst celkem o 741 ha), zároveň je však evidován další nárůst výměry tzv. ostatních ploch, a to o 87 ha oproti roku 2013, který jde na úkor zemědělské půdy (u této je meziroční pokles výměry o 128 ha), a to zejména orné půdy. Udržitelné využívání území je systematicky zohledňováno v rozvojových plánech města, včetně využití starých nevyužitých objektů nebo ploch většinou průmyslové zástavby (tzv. „brownfields“). Pozitivním jevem ve městě jsou každoroční přírůstky ploch pozemků určených k plnění funkcí lesa, tedy lesních ploch (v roce 2014 nárůst o 33 ha oproti roku 2013 a celkem 307 ha od roku 1990). Nově došlo k nárůstu oproti předešlému roku o 8 ha u vodních ploch. Celkové výměry ostatních kategorií zůstaly v roce 2014 poměrně stabilizované.

Na území Prahy se nachází poměrně velké množství cenných přírodních lokalit, které jsou chráněny ze zákona na různém stupni ochrany a jejich managementu a údržbě se město intenzivně věnuje. K 31. 12. 2014 byla na území města zajištěna legislativní ochrana 93 maloplošných zvláště chráněných území (v tom 8 národních přírodních památek, 69 přírodních památek /v tom 2 nově vyhlášená území/ a 16 přírodních rezervací). Jde o široké spektrum území od geologických a paleontologických lokalit přes botanické, zoologické, entomologické až po lokality lesní, o celkové rozloze přibližně 2.281,3 ha (cca 4,6 % z celkové rozlohy města). V rámci vytvoření soustavy Natura 2000 bylo vládními nařízeními schváleno na území města celkem 12 evropsky významných lokalit. Do konce roku 2014 byly přitom realizovány potřebné úpravy hranic u vybraných zvláště chráněných území, čímž byla zajištěna územní ochrana odpovídajících evropsky významných lokalit. Na území hlavního města bylo dále zřízeno 12 přírodních parků. V roce 2014 vstoupilo v platnost nařízení RHMP č. 10/2014, kterým byly nově vyhlášeny všechny stávající přírodní parky, včetně potřebné úpravy hranic přírodního parku Radotínsko-Chuchelský háj. Současně bylo registrováno 28 významných krajinných prvků (v roce 2014 zaregistrován 1 nový VKP) a 200 stromů požívalo ochranu jakožto stromy památné (zrušena byla ochrana památného stromu Javor mléč u zámečku v Krčském lese).

Město se systematicky věnuje péči o přírodu, krajinu a zeleň rovněž v případě uličních stromořadí, parků v historických částech města a lesů (s rekreační funkcí) nacházejících se převážně v okrajových částech Cílem je, aby zeleně ve městě neubývalo, ale naopak přibývalo. V rámci obnovy uličních stromořadí I. kategorie bylo od roku 1995 do konce roku 2014 vysazeno více než 3 753 nových stromů. Díky výsadbě nových lesních porostů narostla od roku 1990 rozloha lesů o 307 ha (o více než 6 %). Významnou součástí pražské krajiny jsou také vodní toky a nádrže. Město průběžně zajišťuje projekty jejich revitalizace (projekty Obnova a revitalizace pražských nádrží /od začátku projektu upraveno celkem 51 lokalit/ a Potoky pro život).

2013

Bilance ploch podle evidence ČÚZK pro Prahu v roce 2013 uvádí mírný nárůst celkové výměry zastavěných ploch (12 ha oproti roku 2012, jejich podíl činil na konci roku 2013 cca 10,1 % z celkové rozlohy města, od r. 1990 však nárůst celkem o 740 ha), zároveň je však evidován další nárůst výměry tzv. ostatních ploch, a to o 104 ha oproti roku 2012, který jde na úkor zemědělské půdy (u této je meziroční pokles výměry o 129 ha). Udržitelné využívání území je systematicky zohledňováno v rozvojových plánech města, včetně využití starých nevyužitých objektů nebo ploch většinou průmyslové zástavby (tzv. „brownfields“). Pozitivním jevem ve městě jsou každoroční přírůstky ploch pozemků určených k plnění funkcí lesa, tedy lesních ploch (v roce 2013 nárůst o 10 ha oproti roku 2012 a celkem 274 ha od roku 1990).

Na území Prahy se nachází poměrně velké množství cenných přírodních lokalit, které jsou chráněny ze zákona na různém stupni ochrany a jejich managementu a údržbě se město intenzivně věnuje. K 31. 12. 2013 byla na území města zajištěna legislativní ochrana 91 maloplošných zvláště chráněných území (v tom 8 národních přírodních památek, 67 přírodních památek a 16 přírodních rezervací). Jde o široké spektrum území od geologických a paleontologických lokalit přes botanické, zoologické, entomologické až po lokality lesní, o celkové rozloze více než 2 200 ha (cca 4,64 % z celkové rozlohy města). V rámci vytvoření soustavy Natura 2000 bylo vládními nařízeními k 31. 12. 2013 schváleno na území města celkem 12 evropsky významných lokalit. Na území hlavního města bylo k 31. 12. 2013 dále zřízeno 12 přírodních parků. Současně bylo k 31. 12. 2013 registrováno 27 významných krajinných prvků (beze změny oproti roku 2012) a 201 stromů požívalo k 31. 12. 2013 ochranu jakožto stromy památné (v průběhu roku 2013 tři nově vyhlášené památné stromy).

Město se systematicky věnuje péči o přírodu, krajinu a zeleň rovněž v případě uličních stromořadí, parků v historických částech města a lesů (s rekreační funkcí) nacházejících se převážně v okrajových částech. Cílem je, aby zeleně ve městě neubývalo, ale naopak přibývalo. V rámci obnovy uličních stromořadí I. kategorie bylo od roku 1995 do konce roku 2013 vysazeno více než 3 590 nových stromů. Díky výsadbě nových lesních porostů narostla od roku 1990 rozloha lesů o 274 ha (o více než 5 %). Významnou součástí pražské krajiny jsou také vodní toky a nádrže. Město průběžně zajišťuje projekty jejich revitalizace (projekty Obnova a revitalizace pražských nádrží /od začátku projektu upraveno celkem 47 lokalit/ a Potoky pro život).

2012

Bilance ploch podle evidence ČÚZK pro Prahu v roce 2012 dokumentuje stejně jako v roce 2011 pokles celkové výměry zastavěných ploch (34 ha oproti roku 2011, jejich podíl činil na konci roku 2012 cca 10,1 % z celkové rozlohy města, od r. 1990 však nárůst celkem o 728 ha), zároveň je však evidován další nárůst výměry tzv. ostatních ploch, a to o 130 ha oproti roku 2011, který jde na úkor zemědělské půdy (u této je meziroční pokles výměry o 115 ha). Udržitelné využívání území je systematicky zohledňováno v rozvojových plánech města, včetně využití starých nevyužitých objektů nebo ploch většinou průmyslové zástavby (tzv. „brownfields“). Pozitivním jevem ve městě jsou každoroční přírůstky ploch pozemků určených k plnění funkcí lesa, tedy lesních ploch (v roce 2012 nárůst o 23 ha oproti roku 2011 a celkem 264 ha od roku 1990).

Na území Prahy se nachází poměrně velké množství cenných přírodních lokalit, které jsou chráněny ze zákona na různém stupni ochrany a jejich managementu a údržbě se město intenzivně věnuje. K 31. 12. 2012 byla na území města zajištěna legislativní ochrana 90 maloplošných zvláště chráněných území (v tom 8 národních přírodních památek, 67 přírodních památek a 15 přírodních rezervací). Jde o široké spektrum území od geologických a paleontologických lokalit přes botanické, zoologické, entomologické až po lokality lesní, o celkové rozloze více než 2 200 ha (cca 4,4 % z celkové rozlohy města). V rámci vytvoření soustavy Natura 2000 je vládními nařízeními k 31. 12. 2011 schváleno na území města celkem 12 evropsky významných lokalit. Na území hlavního města bylo k 31. 12. 2012 dále zřízeno 12 přírodních parků. Současně bylo k 31. 12. 2012 registrováno 27 významných krajinných prvků (beze změny oproti roku 2011) a 197 stromů požívalo k 31. 12. 2011 ochranu jakožto stromy památné (v průběhu roku 2012 dva nově vyhlášené památné stromy).

Město se systematicky věnuje péči o přírodu, krajinu a zeleň rovněž v případě uličních stromořadí, parků v historických částech města a lesů (s rekreační funkcí) nacházejících se převážně v okrajových částech. Cílem je, aby zeleně ve městě neubývalo, ale naopak přibývalo. V rámci obnovy uličních stromořadí I. kategorie bylo od roku 1995 do konce roku 2012 vysazeno více než 3580 nových stromů. Díky výsadbě nových lesních porostů narostla od roku 1990 rozloha lesů o 264 ha (o více než 5 %). Významnou součástí pražské krajiny jsou také vodní toky a nádrže. Město průběžně zajišťuje projekty jejich revitalizace (projekty Obnova a revitalizace pražských nádrží /od začátku projektu upraveno celkem 42 llokalit/ a Potoky pro život).

2011

Bilance ploch podle evidence ČÚZK pro Prahu v roce 2011 dokumentuje poprvé od roku 1990 pokles celkové výměry zastavěných ploch (8 ha oproti roku 2010, jejich podíl činil na konci roku 2011 cca 10,1 % z celkové rozlohy města, od r. 1990 však nárůst celkem 762 ha), zároveň je však evidován další nárůst výměry tzv. ostatních ploch , a to o 88 ha oproti roku 2010, který jde na úkor zemědělské půdy (u této meziroční pokles výměry o 93 ha).

Udržitelné využívání území je systematicky zohledňováno v rozvojových plánech města, včetně využití starých nevyužitých objektů nebo ploch většinou průmyslové zástavby (tzv. „brownfields“). Pozitivním jevem ve městě jsou každoroční přírůstky ploch pozemků určených k plnění funkcí lesa, tedy lesních ploch (v roce 2011 nárůst 10 ha oproti roku 2010 a celkem 241 ha od roku 1990).

Na území Prahy se nachází poměrně velké množství cenných přírodních lokalit, které jsou chráněny ze zákona na různém stupni ochrany a jejich managementu a údržbě se město intenzivně věnuje. K 31. 12. 2011 byla na území města zajištěna legislativní ochrana 90 maloplošných zvláště chráněných území (v tom 7 národních přírodních památek, 67 přírodních památek a 15 přírodních rezervací). Jde o široké spektrum území od geologických a paleontologických lokalit přes botanické, zoologické, entomologické až po lokality lesní, o celkové rozloze více než 2 200 ha (cca 4,4 % z celkové rozlohy města). V rámci vytvoření soustavy Natura 2000 je vládními nařízeními k 31. 12. 2011 schváleno na území města celkem 12 evropsky významných lokalit. Na území hlavního města bylo k 31. 12. 2011 dále zřízeno 12 přírodních parků. Současně bylo k 31. 12. 2011 registrováno 27 významných krajinných prvků (beze změny oproti roku 2010) a 197 stromů požívalo k 31. 12. 2011 ochranu jakožto stromy památné (v průběhu roku 2011 jeden nově vyhlášený památný strom).

Město se systematicky věnuje péči o přírodu, krajinu a zeleň rovněž v případě uličních stromořadí, parků v historických částech města a lesů (s rekreační funkcí) nacházejících se převážně v částech okrajových. Cílem je, aby zeleně ve městě neubývalo, ale naopak přibývalo. V rámci obnovy uličních stromořadí I. kategorie bylo od roku 1995 do konce roku 2011 vysazeno více než 3527 nových stromů. Díky výsadbě nových lesních porostů narostla od roku 1990 rozloha lesů o 241 ha (o 5 %). Významnou součástí pražské krajiny jsou také vodní toky a nádrže. Město průběžně zajišťuje projekty jejich revitalizace (projekty Obnova a revitalizace pražských nádrží /od začátku projektu upraveno celkem 35 lokalit/ a Potoky pro život).

2010

Bilance ploch podle evidence ČÚZK pro Prahu v roce 2010 dokumentuje další, avšak pouze mírný a zpomalující se nárůst zastavěných ploch (jejich podíl činil na konci roku 2010 cca 10,2 % z celkové rozlohy města, od r.1990 nárůst celkem 770 ha), a to převážně na úkor zemědělské půdy. Udržitelné využívání území je systematicky zohledňováno v rozvojových plánech města, včetně využití starých nevyužitých objektů nebo ploch většinou průmyslové zástavby (tzv. „brownfi elds“). Pozitivním jevem ve městě jsou také každoroční přírůstky ploch pozemků určených k plnění funkcí lesa, tedy lesních ploch (v roce 2010 nárůst 59 ha oproti roku 2009 a celkem 231 ha od roku 1990).

Na území Prahy se nachází poměrně velké množství cenných přírodních lokalit, které jsou chráněny ze zákona na různém stupni ochrany a jejich managementu a údržbě se město intenzivně věnuje. K 31. 12. 2010 byla na území města zajištěna legislativní ochrana 90 maloplošných zvláště chráněných území (v tom 7 národních přírodních památek, 67 přírodních památek a 15 přírodních rezervací). Jde o široké spektrum území od geologických a paleontologických lokalit přes botanické, zoologické, entomologické až po lokality lesní, o celkové rozloze více než 2 200 ha (cca 4,4 % z celkové rozlohy města). V rámci vytvoření soustavy Natura 2000 je vládními nařízeními k 31. 12. 2010 schváleno na území města celkem 12 evropsky významných lokalit. Na území hlavního města bylo k 31. 12. 2010 dále zřízeno 12 přírodních parků (dvanáctý přírodní park Smetanka od ledna 2010). Současně bylo k 31. 12. 2010 registrováno 27 významných krajinných prvků (v roce 2010 tři nové významné krajinné prvky) a 196 stromů požívalo k 31. 12. 2010 ochranu jakožto stromy památné (v průběhu roku 2010 vyhlášeno 7 jedinců památných stromů).

Město se systematicky věnuje péči o přírodu, krajinu a zeleň rovněž v případě uličních stromořadí, parků v historických částech města a lesů (s rekreační funkcí) nacházejících se převážně v částech okrajových. Cílem je, aby zeleně ve městě neubývalo, ale naopak přibývalo. Celková výměra zahrad a parků v majetku města činí více než 2600 ha. V pražských stromořadích se nachází přibližně 26 000 stromů. V rámci obnovy uličních stromořadí I. kategorie bylo od roku 1995 do konce roku 2010 vysazeno více než 3440 nových stromů. Díky výsadbě nových lesních porostů narostla od roku 1990 rozloha lesů o 231 ha (o 4,8 %). Významnou součástí pražské krajiny jsou také vodní toky a nádrže. Město průběžně zajišťuje projekty jejich revitalizace (projekty Obnova a revitalizace pražských nádrží /od začátku projektu upraveno celkem 31 lokalit/ a Potoky pro život)..

2009

Bilance ploch podle evidence ČÚZK dokumentuje průběžný mírný nárůst zastavěných ploch převážně na úkor zemědělské půdy (1,6 % z celkové rozlohy města od roku 1990). Udržitelné využívání území je systematicky zohledňováno v rozvojových plánech města, včetně využití zanedbaných a zdevastovaných ploch a objektů (tzv. „brownfields“).

Na území Prahy se nachází řada cenných přírodních lokalit, které jsou chráněny ze zákona a je jim ze strany města věnována zvýšená péče. V roce 2009 došlo k jejich rozšíření. Ke konci roku 2009 bylo evidováno 90 maloplošných zvláště chráněných území, které zaujímají cca 4,4 % z celkové rozlohy města (přibylo území přírodní památky Prameniště Blatovského potoka). Na území města se nachází také 12 evropsky významných lokalit zařazených do systému Natura 2000. Dále 11 přírodních parků, 25 významných krajinných prvků a 190 chráněných památných stromů.

Město se systematicky věnuje péči o krajinu a zeleň rovněž v případě uličních stromořadí, parků v historických částech města a lesů (s rekreační funkcí) v částech okrajových. Cílem je, aby zeleně ve městě neubývalo, naopak přibývalo. Celková výměra zahrad a parků v majetku města činí více než 2600 ha. V pražských stromořadích se nachází přibližně 26 000 stromů. V rámci obnovy uličních stromořadí I. kategorie bylo od roku 1995 vysazeno více než 3210 nových stromů. Díky výsadbě nových lesních porostů narostla od roku 1990 rozloha lesů o 166 ha (o 3,4 %). Významnou součástí pražské krajiny jsou také vodní toky a nádrže. Město průběžně zajišťuje projekty jejich revitalizace.

2008

Bilance ploch podle evidence ČÚZK dokumentuje průběžný mírný nárůst zastavěných ploch, převážně na úkor zemědělské půdy (1,5 % z celkové rozlohy města od roku 1990). Udržitelné využívání území je systematicky zohledňováno v rozvojových plánech města, včetně využití zanedbaných zdevastovaných ploch a objektů (tzv. „brownfields“).

Na území Prahy se nachází řada cenných přírodních lokalit, které jsou chráněny ze zákona a město jim věnuje zvýšenou péči. Zejména 88 maloplošných zvláště chráněných území, které zaujímají cca 4,4 % z celkové rozlohy města. Dále se na území města nachází 11 přírodních parků, 24 významných krajinných prvků, 171 chráněných památných stromů a 8 evropsky významných lokalit zařazených do systému Natura 2000.

Město se systematicky věnuje péči o krajinu a zeleň rovněž v případě uličních stromořadí, parků v historických částech města a lesů v částech okrajových. Cílem je, aby zeleně ve městě neubývalo, ale naopak přibývalo. Jsou realizovány projekty revitalizace potoků a vodních nádrží.

19. ledna 2024