Ať na pokračování Blanky přidá stát

Praha není chudá, ale je zřejmé, že některé věci nejdou bez intervence státu provést, říká v rozhovoru pro LN staronový pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Kromě dopravy mluví v rámci priorit také o nové koncertní síni.

LN Kam by se mělo hlavní město během vašeho mandátu posunout?

Potěšilo by mě, kdyby se v mém období posunula stavba koncertního sálu. To je totiž mé dítě ještě z období, kdy jsem již jednou byl primátorem. Praha si jako jedno z hlavních měst Evropy určitě zaslouží moderní budovu. Londýn má například dvě, všichni okolo je mají. Staré prostory nejsou špatné, ale zkrátka nedostačují.

Pokud si chceme udržet to, že jsme považováni za muzikální národ a chceme si zachovat naše festivaly Pražské jaro a Pražský podzim, tak musíme mít zázemí. Vím, že se stavba nestihne dokončit v nynějším období, ale chci s ní výrazně pokročit. Nejdůležitější je vyřešit otázku peněz.

LN Kde byste je vzal?

Je to otázka sponzoringu. Rozhodně ale nepůjde o dary, které by město k něčemu zavazovaly. Bohužel se nedá zopakovat to, co se odehrálo s Národním divadlem, tedy že každý přispěl nějakou menší částkou do sbírky. Nicméně myslím si, že někteří velcí sponzoři či banky by mohli mít zájem na tom, aby zde například měli své logo. To je jedna z těch zásadních věcí.

LN A jaké jsou ty další?

Další je celkově oblast dopravy. Přál bych si, abychom postupovali koncepčně se všemi velkými stavbami. Nechci prioritizovat například metro D na úkor vnitřního okruhu. Nebo naopak. Samozřejmě v závislosti na tom, kolik budeme mít finančních prostředků. Například u vnitřního okruhu bych rád dosáhl toho, aby nějakou sumu přispěl stát, přece jen jde o jeho hlavní město a Městský okruh potřebujeme právě proto, abychom mohli vykonávat služby, ze kterých stát těží.

Následně pak hovoříme samozřejmě o vnějším okruhu (takzvaném Pražském, který spadá pod ŘSD – pozn. red.) a zmíněném metru. Každá jedna stanice, která přibude, stáhne část lidí pod zem. Souběžně s tím musí běžet i třetí záležitost a tou je parkování. Park and Ride, tedy P+R je zásadní pro vztah se Středočeským krajem. Musíme je stavět v těch místech, kde končí metro, aby to dávalo smysl. Opět si nedělám iluze, že stihneme něco dokončit, ale ve všech zmíněných bodech se pohneme. Když na okruhu přibude pár kilometrů, je to velmi zásadní, protože to znamená třeba deset nájezdů a vyřeší to zbytečné vjezdy do Prahy.

LN Je v plánu prodlužování tunelu Blanka?

Ano, pokud to bude ekonomicky zvládnutelné. Opět, podpora státu. Jiná města ji mají. Pro Prahu jsou podzemní stavby nejvýhodnější, co se například zplodin či hluku. Všude, kde to bude možné, bych k podzemní variantě přistupoval.

Vize dalšího vývoje je taková, že tunel Blanka by měl být navazující na Městský okruh. Jedná se zejména o oblast Holešovic. Nevýhodou tunelování na holešovické straně je, že je to velmi drahé. Na druhou stranu zase jde o jedno z mála možných řešení s ohledem na místní obyvatele a přírodu. Výhodou je, na rozdíl od mnoha jiných částí Prahy, že zde pod zemí nic není. Jinde město stálo dříve třeba o dvacet, třicet metrů níž.

LN Zmínil jste P+R parkování. To bylo prioritou již v minulém období, nicméně nebylo to mnoho vidět. Změní se to nyní?

V zásadě se neudělalo nic než to, že se dovedlo metro do polí. Stanice Letňany, u které by parkování mohlo být, tam je. Obsloužilo by celou tuto část Prahy. Doteď byly v plánu namalovány dvě, což je třetina toho, co by bylo potřeba. Nejhůř je na tom západ Prahy. P+R nemusejí vznikat pouze v kružnici okolo Prahy, ale například i u menších nádraží ve Středočeském kraji, odkud lidé jezdí vlakem. Příkladem jsou Klánovice.

LN Je to, že v Praze vládnou stejné strany jako na celostátní úrovni, výhodné právě pro možnost shodnout se na společném financování?

Je to tak. Praha není chudá, ale je zřejmé, že některé věci nejdou bez intervence státu provést. Ať již ekonomicky, tak materiálně. A musíte o tom také parlament přesvědčovat, což já jakožto poslanec mohu.

Peníze jsou vždycky hlavní překážkou. Když jsem nastupoval jako primátor minule, zbyla mi po období Pavla Béma prázdná kasa a já musel ředitele Metrostavu přemlouvat, aby nám chvíli počkal, aby ještě chvíli stavěl na dluh. Nyní nějaké prostředky jsou, ale je potřeba je pečlivě rozdělovat. Právě díky tomu, že jsme se na současné magistrátní koalici domlouvali tak dlouho, tak jsme měli příležitost si mnohé vyjasnit.

LN V minulém období se hovořilo například o směně pozemků v Letňanech za podporu státu ve věci vnějšího okruhu. Něco takové je ve hře?

Úřednická čtvrť v Letňanech ale určitě nedopadne. Jednal jsem s ministrem financní Zbyňkem Stanjurou, protože jde o směnu pozemků státu a města. Dohodli jsme se, že v Letňanech vznikne významná obytná čtvrť, která bude financována z obou dvou stran. Nelze stavět další přístavby, příměstské vesnice. Musí jít o celek, řekněme třeba sídliště, který bude nedílnou součástí města. Tím celkem myslím kompletní vybavenost. My nechceme další přílepek, další Červený Vrch. Musíme vytvořit něco, co je na tom místě nosné. Tančící dům nemůže být jen jeden.

LN Radním pro dopravu bude bývalý primátor Zdeněk Hřib. Jste v této oblasti zajedno?

On to chtěl a jsem přesvědčen, že po několika letech ve vedení Prahy rámcově ví, co to obnáší. Že to je obrovský úkol, který přináší pouze problémy. My – myšleno jako naše část koalice – uděláme vše, abychom ho podpořili.

LN V souvislosti s pražským dopravním podnikem (DPP) chce Hřib obměnit vedoucí pozice transparentním výběrovým řízení poté, co se objevila korupční kauza Dozimetr. To má vaši podporu?

Určitě panuje vůle, aby městské firmy, zejména ty stoprocentně vlastněné prošly reorganizací. Především co se dozorčích a správních rad týče. Konkurz by měl proběhnout i na některá místa generálních ředitelů. Někde toto rozhodnutí bude vycházet z auditů, které zde proběhly. Jinde to bude pouze otázka toho, že podnik dostatečně neprosperuje. Rentabilita DPP bude velmi důležitá pro naše rozhodování. Nicméně snížení nákladů určitě nechceme řešit skrze zvýšení jízdného. Racionalizace může proběhnout například, co se inovací vozového parku týče. Nové metro bude bez řidičů, což také uspoří peníze. Dále úklid a údržba prostor. To by mohlo přinést 15procentní úsporu.

LN Do vaší gesce spadá i zahraniční agenda. Ta byla u vašeho předchůdce poměrně kritizována. Zmiňovalo se především různé vyvěšování vlajek. Jak to bude probíhat za vás?

Praha je hlavní město významné evropské země. Musíme zachovat komunikaci s Evropou. Jestli něco vnímám jako pozitivní krok Pirátů, tak právě otevření toho prostoru pro mezinárodní komunikaci. Budeme toho svědky i nadále. Samozřejmě jsou některá problémová partnerská města, to je ale jiná kapitola sama pro sebe.

LN To myslíte nějaká ruská?

Přesně tak.

LN Když už jsme u tématu Rusko, jak podle vás Praha celkově zvládla příchod ukrajinských uprchlíků za uplynulý rok? Byl to úspěch?

Teď už jo. Nyní přichází uprchlíků mnohem méně. Proběhla ovšem fáze, kdy to zvládnuté nebylo. Což bylo chybou i na straně města, že nereagovalo tak rychle a tak pozitivně ve vytváření volných prostor, jak mohlo. Samozřejmě tu situaci nikdo nemohl čekat a ten nápor byl o to větší, že většina lidí chtěla právě do hlavního města, kde snáze sežene práci.

LN Koncem února jste se zúčastnil děkovné akce na hlavním nádraží pro dobrovolníky, kteří tam pomáhali uprchlíkům z Ukrajiny. Na akci se ale snesla kritika za to, že tam, kde mnoho – zejména romských uprchlíků – nedávno leželo na zemi a neměli co jíst, je nyní slavnostní raut plný jídla. Jak jste to vnímal vy?

To já opravdu nevím, že někde byl raut, který někoho popudil. Pro mě je zásadní, že jsem zde viděl mladistvé, kteří zde strávili část svého života. A hrozně je to proměnilo, dospěli. Mluvil jsem s nimi velmi otevřeně a měl jsem z toho jenom dobrý pocit. Ať si každý povídá, co chce, ale pro mě to je symbol toho, že lidská solidarita žije i v takto těžké době. Ta válka je opravdu nedaleko.