Dětem neublíží, když nepůjdou na elitní školy

Pražská gymnázia čelí kvůli silným populačním ročníkům náporu uchazečů. Jak město situaci řeší a co plánuje změnit?

Praha je zřizovatelem zhruba 150 středních škol. Letos se kvůli silné populační vlně ukázalo, že především na gymnáziích chybí stovky míst. „Celkově kapacity středních škol stačily. Problém je, že na některé obory, hlavně nematuritní, děti vůbec nechtějí chodit,“ říká v rozhovoru radní pro školství Vít Šimral (Piráti). V příštích letech budou školy čelit podobnému náporu.

Na konci školního roku přijalo pražské zastupitelstvo usnesení, v němž zaúkolovalo radní, aby kvůli nedostatku míst na středních školách zpracovali analýzu vývoje zájmu žáků o tyto školy. Hotová má být až začátkem příštího roku. O těchto silných ročnících se přitom ví už minimálně patnáct let, kdy se začaly plnit školky. Proč se analýza dělá až teď?

Analýzy infrastrukturních potřeb na území hlavního města Prahy aktualizujeme každé dva roky. O demografické situaci víme. Za poslední čtyři roky jsme jen počet míst na gymnáziích navýšili o více než pět set. Hlavně tím, že jsme přidávali třídy a uvolnili jsme maximální počty dětí ve třídách až na 34.

Těch pět set míst navíc částečně pokrývá demografický skok, který je za letošek přibližně tisíc míst. Podobně to bude i v příštích letech.

Proč se tedy o nedostatku míst na středních školách začalo víc mluvit až letos?

Vznikl nový mediální diskurz o problému, který tady je už déle. Letošek není ničím zvláštní, jde o pomalý nájezd demografické vlny, která bude kulminovat za nějakých šest let.

Mezitím se ale zkvalitní dopravní dostupnost Středočeského kraje, takže za šest let to neskončí. Středočeši budou díky neustále se posilujícím kapacitám železnic daleko více jezdit do pražských škol. Pokud nedojde k nějaké radikální změně typu zavedení spádovosti středních škol v Praze.

Co se letos objevilo v novinách, je důsledkem několika parametrů. Jedním z nich, a nikoliv nepodstatným, je to, že děti některých novinářů jsou teď v 9. třídě a pokusily se dostat na prestižní gymnázia, což jim nevyšlo.

Takže za to, že v Praze nejsou místa na středních školách, mohou novináři, protože o problému píšou?

Je to podobné, jako když se před časem objevily tlaky na navyšování počtu míst na víceletých gymnáziích, což už není současná politika státu ani kraje. To bylo často také kvůli tomu, že nějaký novinář měl dítě v páté nebo v sedmé třídě.

Určitě to nebudeme svádět jen na ně, je dobře, že se to v novinách objevilo. Bavíme se o celospolečenském diskurzu, kam máme posílat naše děti. V Praze máme dost kapacit na středních školách, i pro Středočechy, ale je velký nesoulad mezi tím, co si nyní přejí rodiče, což je většinou škola všeobecného vzdělávacího směru, a mezi tím, jak je nastavená struktura z minulosti.

Když srovnáme počet patnáctiletých dětí v Praze a počet míst na gymnáziích a středních školách s maturitou, stačí kapacita pražských škol? Nezabírají jim místo Středočeši?

I se Středočechy bychom to letos zvládli. Když vezmeme počet míst na středních školách včetně odborných učilišť a počet Pražanů, kteří letos absolvovali 9. třídu, plus počet přihlášených Středočechů, kapacity stačily a ještě tam byla nějaká rezerva.

Problém je, že na některé obory, hlavně nematuritní, děti vůbec nechtějí chodit. Ty by se měly postupně utlumovat a dávat větší důraz na ty, o které je zájem.

O pražská gymnázia je enormní zájem. Stačí jejich kapacita pro děti z Prahy?

Ve srovnání s ostatními kraji máme zdaleka nejvíc dětí na gymnáziích. Na čtyřletých studuje 43 procent veškerých studentů středních škol ve věku patnáct až osmnáct let. Celorepublikový průměr je 31 procent. A stát až dosud nechtěl vyčleňovat Prahu, aby si mohla navyšovat kapacitu gymnázií, jak chce.

Nebylo to ani záměrem předchozích politických reprezentací, protože jak hnutí ANO, tak ČSSD spíše pracovaly na tom, aby se snažily dostat děti do odborných škol. My jsme první politická reprezentace, která se cíleně snaží navyšovat kapacity u čtyřletých gymnázií, kde je největší rodičovská poptávka.

Za čtyři roky ale nelze postavit gymnázium na zelené louce – neseženete dostatečně velký pedagogický sbor ani prostory. Praha nemá dostatek učitelů a nebude mít ani do budoucna, protože tabulkové platy jsou stejné jako v celém Česku, takže pedagogové radši chodí učit do jiných krajů, kde jsou daleko nižší životní náklady.

Nemůžete jako město platy učitelů navýšit?

Pokoušíme se o to, ale každoročně se pohybujeme v řádu dvacet tisíc korun navíc na učitele, což nepokryje rozdíl životních nákladů třeba na Ústecku a v Praze. Druhým problémem je nedostatek prostor. Nemáme dostatek zkolaudovaných budov pro školství, abychom mohli kapacity škol extrémně navýšit.

Až letos, kdy se o tom začalo víc psát a mluvit, začal reagovat i stát, protože dosud se ministerstvo školství nedívalo příznivě na to, že neustále navyšujeme počty gymnázií. Pro nás je důležitější všeobecný vzdělávací směr, protože je po něm poptávka, a myslíme si, že díky tomu, jak se strukturuje pracovní trh a víc lidí chodí studovat na vysoké školy, jsou gymnázia víc potřeba než odborné školy.

Středočeský radní pro školství Milan Vácha (STAN) nedávno v rozhovoru se serverem Novinky.cz řekl, že vnitřní dluh středních škol v Praze a Středočeském kraji je dohromady asi čtrnáct tisíc míst. To je obrovské číslo. Jak chcete uspokojit tak velký počet dětí, které chtějí studovat?

To není tak, že bychom neměli kam dát čtrnáct tisíc dětí. Jsou spíše nevhodně umístěné. Často nejsou naplněné kapacity gymnázií dál od Prahy, takže vyhlašují druhá kola přijímacího řízení.

Problém je, že třeba děti z Berouna, přestože tam je gymnázium, se prvotně hlásí do pražských škol, protože jsou kvalitnější a mají vyšší prestiž. Bohužel ale nemůžou chodit, kam si prioritně přejí. Musí dojít k celospolečenské dohodě, že chceme posilovat gymnaziální a všeobecný vzdělávací směr.

Musí se proto upravit i dlouhodobé záměry vzdělávání. Středočeský kraj má v záměru dodnes napsáno, že nebude navyšovat místa na gymnáziích, protože preferuje jako jednu z prioritních oblastí v odborném školství vychovávat řidiče. My jako Praha si nemyslíme, že řidič je perspektivní povolání. Teď je ale teprve první rok, kdy dochází k posunu v jednání.

SPÁDOVÉ OBLASTI JEN PRO PRAŽSKÉ DĚTI?

Kolik míst na středních školách s maturitou tedy Praha potřebuje pro příští školní rok zřídit navíc?

Navíc bude asi dvě stě míst. Ale musíme si definovat, co chceme. Aby se všechny děti, které chtějí, dostaly na gymnázia? V tom případě bychom měli mít vzdělávací strukturu nastavenou tak, že tu bude 80 až 90 procent kapacit ze všech maturitních středních škol na gymnáziích. A to není možné udělat ani za dvě volební období.

Musíme se teď hlavně shodnout, jakou úlohu mají mít střední školy v Praze. Pokud mají být dominantně zaměřené na přípravu na vysokoškolské studium, pak to pojďme udělat. Ale musí být shoda napříč politickým spektrem a u všech aktérů. Protože v tom nám oponuje třeba Hospodářská komora, která chce spíše odborné školy a zachovat odborná učiliště.

Když se vrátím k usnesení zastupitelstva z 27. června, to pověřilo radu prověřením zapojení soukromých středních škol formou stipendií financovaných Prahou. Znamená to, že město zaplatí nějaká místa na soukromých školách?

Ano, to je model, který používají některé městské části, aby sanovaly nedostatek kapacit na svých základních školách. Zaplatí místa v soukromých školách. Tato forma stipendií by stála za úvahu, prověříme to. Zase na tom ale musí být široká shoda, aby to podporovalo žáky z rodin, které si to zaslouží, a ne někoho jiného.

K usnesení zastupitelstva jako celku se stavím spíše skepticky. Jsou tam totiž body, u kterých nevěřím, že dojde k posunu. Dohoda s panem poslancem Patrikem Nacherem, který usnesení navrhl, je taková, aby usnesení vyznělo velmi tvrdě, aby se rozjela debata na vládní úrovni a mohli jsme se přiblížit ke konsenzu.

Nemyslím, že je to nejsprávnější postup, ale na jeho základě máme jako rada mandát jednat s ministerstvem školství a s vládou, aby reflektovaly potřeby Prahy. Aby si uvědomily, že struktura středních škol v Praze musí být odlišná od jiných krajů. A aby nám také finančně vypomohly.

Jak velký převis přihlášek byl letos na pražských gymnáziích?

Celkově to nedokážeme říct, protože takto přijímací systém nefunguje. V prvním kole můžou děti dát jen dvě přihlášky, v druhém kole ale tolik, kolik chtějí. Tím pádem se některé přihlásí třeba na třicet škol.

V usnesení se také píše o tom, že Praha má začít jednat o zavedení spádovosti některých středních škol. Spádovost, tedy možnost přihlásit se na školu podle trvalého bydliště, zatím známe jen z mateřských a základních škol. Jak by měla vypadat u středních škol?

Rádi bychom vznesli otázku, zda bychom si jako kraj mohli určit, že některá škola bude mít spádovost pouze krajskou, to znamená, že na některá pražská gymnázia by mohly chodit pouze děti s trvalým bydlištěm v Praze. Ale nedokážu si zároveň představit, že by to vláda akceptovala, protože by to znamenalo dost výraznou změnu ve fungování středních škol.

Víte ale, jak vypadá spádovost na základních školách?

U základních škol se předpokládá, že základní vzdělání je stejné pro všechny, že v jimi nabízeném vzdělání jsou minimální rozdíly a všechny mají naplňovat společné kurikulum.

U středních škol to tak není. Každá si stanovuje velmi specifický školní vzdělávací program, má jinou strukturu oborů a díky tomu existuje celostátní politika, která říká, že by o střední školy měli žáci konkurenčně bojovat napříč celou republikou. Takže o nejkvalitnější střední školy bojují žáci nejen z Prahy, ale i ze Středočeského kraje. Na spoustě škol jsou žáci z více krajů.

Narážela jsem na to, že se u základních škol v rámci spádovosti vyvinul systém, jak dostat dítě na školu v obvodu, kde nemám trvalé bydliště. Dá se to obejít, dítěti přehlásit trvalé bydliště – děje se to běžně, ne?

Spádové turistice nezabráníme, ale nevěřím, že by se najednou všichni účelově přehlásili ze Středočeského kraje do Prahy. Také si nemyslím, že by ministerstvo skutečně spádovost povolilo, protože by tím vytvářelo unikátní řešení pro střední Čechy a Prahu. Tomu se vždycky bránilo a nemyslím ani, že to bude pozitivně vnímat nový pan ministr.

Hlavně by spádovost omezila rovné šance na vzdělávání dětí.

Teď je rovná šance na vzdělání pro Pražany negativně narušená. Protože pokud se podíváme na čísla jednotných přijímacích zkoušek, hranice toho, aby se Pražané dostali na svá kvalitní gymnázia, je úplně někde jinde než třeba v Ostravě nebo v jiných větších městech.

V Praze se někdy nedostanou ani děti, které u přijímaček získají 94 nebo 95 bodů, což jsou čísla, kterých třeba v Ostravě nedosáhnou ani nejlepší přijaté děti. Takže se ukazuje, že akademicky nadané děti z Prahy jsou bohužel tímto systémem limitovány v tom, na jakých školách mohou studovat, a doplácejí na něj.

PŘEDĚLAT ŠKOLY

Co by tedy Praha potřebovala? V prvé řadě více peněz na rozšíření kapacit maturitních středních škol a gymnázií?

Peníze by se určitě hodily. Potřebujeme ale hlavně to, že se shodneme s ministerstvem školství, abychom začali školy předělávat. Protože nemůžeme z roku na rok nahradit průmyslovku gymnáziem. Je tam jiné složení pedagogického sboru, jiný vzdělávací program, materiální základna, vezme to několik let.

Pokud bychom se na tom teď shodli, předělat systém, aby reflektoval rodičovskou poptávku, by zabralo minimálně dvě volební období.

To už ale silná populační vlna bude u konce.

To ano. Ale jak se Praha propojuje se Středočeským krajem, bude ještě více lidí jezdit do hlavního města za prací nebo za studiem a gymnázia se budou stále zaplňovat. Nebude to tak, že bychom měli najednou nějaká volná místa. Spíš se sladí poptávka s tím, co můžeme nabídnout.

Jaké máte doporučení pro děti, které se budou hlásit na střední školy v Praze příští školní rok? Nehlásit se na ty nejžádanější?

Určitě se podívat na to, jaká všechna gymnázia v Praze máme. Ne že si dáte první dvě přihlášky na Keplera a Vítěznou pláň. Protože tam se skutečně dostanou jen děti, které se specificky dlouhodobě připravují.

Je dobré podívat se i po gymnaziálních třídách na odborných školách, které fungují velmi dobře. Třeba na smíchovské průmyslovce se dobře daří propojovat s gymnazisty, najednou ty dvě sociální bubliny zjistily, že nejsou tak vzdálené. Gymnaziální třídy na odborných školách ukazují směr, kterým bychom se měli dát.

Často prestiž školy nemá oporu v tom, jak jsou absolventi dál úspěšní. Dlouhodobé výzkumy ukazují, že není rozdíl mezi absolventy různých gymnázií, na jakou se dostanou vysokou a jaké mají mzdy.

Často jde o to vysvětlit rodičům, že dětem neublíží, pokud nejdou na Sladkáč, Alej, Vítěznou pláň, Keplera, Dopplera nebo Postupickou (Gymnázium Karla Sladkovského, Nad Alejí, Na Vítězné pláni, Jana Keplera, Christiana Dopplera, pozn. red.).

Takže se počty přihlášek nezvýšily plošně všude, ale jen u nejžádanějších gymnázií?

Výrazně se zvýšily hlavně asi u deseti nejznámějších pražských gymnázií, tam to vylétlo do vyšších stovek. U ostatních gymnázií čísla tak radikálně nestoupla.

Jenže zaplněné jsou i střední školy s maturitou, ne?

I tady jsme přidávali místa, protože pozorujeme vyšší poptávku. Nárůst byl asi o pět set míst. Ukazuje se, že kromě navyšování počtů čtyřletých oborů s maturitou bychom se měli postupně zamýšlet, co dělat s učňovskými obory.

Chtěli bychom být jako Praha iniciátorem zákona o celoživotním vzdělávání, kde by se učňovské obory znovu stavěly od nuly. Stala by se z nich jádrová struktura pro rekvalifikační kurzy nebo pro lidi, kteří potřebují změnu profese. Myslím, že by to měla být i politika státu.