Jana Plamínková: Aby nám Pražské vodovody a kanalizace nezůstaly navždy

Praha by měla koupit společnost Pražské vodovody a kanalizace (PVK) buď celou, nebo by neměla kupovat nic. V opačném případě, tedy pokud by získala v PVK jen určitý podíl, by se mohla dostat metropole do situace, kdy jí firma „zůstane na krku navždy“. Hovoří o tom pražská radní pro infrastrukturu a životní prostředí Jana Plamínková (STAN).

Nová linka Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV) je více než z poloviny hotová, došlo ale ke zpoždění stavby, o kolik se ukončení prací oproti předpokladu opozdí?

Stavba se prodlouží o čtyři měsíce, to znamená, že bude ukončená v srpnu 2018.

Zdržení způsobilo spíš počasí nebo změny projektu?

Stavbu pozdržela tuhá zima, hlavní zdržení jde ale na vrub toho, že byla pozdě hotová kompenzační opatření. Podmínkou stavebního povolení bylo, že dojde k odklizení velké haldy zeminy, která tam zůstala z výstavby staré vodní linky někdy ze šedesátých let. Halda byla zarostlá stromy a vypadala přirozeně, ale ve skutečnosti šlo o hromadu hlušiny. Museli jsme se navíc strefit do období, kdy ve stromech na haldě nehnízdili ptáci a nezimovali netopýři. Dříve bychom nedostali povolení od stavebního úřadu Prahy 7.

To se nedalo řešit dřív?

Z technických důvodů ne. Předcházel tomu monitoring výskytu ptáků a netopýrů. Musela se také dělat změna manipulačního řádu na plavební komoře Podbaba, kde bylo nutno se dohodnout s Povodím Vltavy.

Dodavatel stavby po městu požaduje kvůli komplikacím navíc bezmála 158 811 084 korun bez DPH, to není malá částka, odsouhlasili už navýšení radní?

Všechny jejich nároky kontroluje Pražská vodohospodářská společnost (PVS), která je správcem stavby. Některé uznala, některé ne.

Které?

Nárokovali si například škody, které vzešly z povodní v roce 2013. Velká voda jim odnesla ornici, se kterou počítali, že bude zakrývat novou vodní linku. To správce uznal. Sice to vypadá, že jde o velikou částku, ale když si vezmete, o jak obří stavbu jde, jde o relativně malé částky.

Kdy bude proplacení víceprací projednávat rada?

Teď připravují podklady na odboru strategických investic. Pak bude následovat klasické kolečko - rada a zastupitelstvo, které by to mohlo schvalovat na červnovém, ale spíše až zářijovém jednání.

Město chce získat 100 procent akcií společnosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK), existuje už nějaký itinerář?

V úterý rada hlavního schválila memorandum o dohodě mezi městem a PVK. Čemu ale nerozumím je, že PVK začalo šířit informaci, že není na prodej. Na poslední společné schůzce v únoru přitom jasně řekli opak. Chtěla jsem, aby město neodkupovalo ani minoritní, ani majoritní podíl. Buď všechno anebo nic, protože jim v roce 2028 končí smlouva. Všechno mezi tím je pro Prahu extrémně nevýhodné. Dostali bychom se do stejné situace jako s Pražskými službami a měli bychom tam PVK navždy. Buďto vydržíme ještě deset let s nevýhodnou smlouvou nebo ať město odkoupí sto procent.

Teď jde o to dohodnout se, za kolik. Vzhledem k tomu, že jsou pochybnosti o platnosti smlouvy mezi PVS a PVK, tak by cena samozřejmě měla odrážet i tuto nejistotu. Hodnota PVK bude navíc v čase klesat a v roce 2028 bude přesně taková, kolik by město stálo vybudovat stejnou společnost.

Čím si obrat v jejich jednání vysvětlujete?

Nijak si to nevysvětluji. S odkupem přišla paní primátorka, předpokládala jsem, že to mají předjednané. Já jsem měla vymyšlené jiné řešení, získat více peněz za podnájem. Myslím si, že by to bylo bývalo daleko jednodušší. Takhle se můžeme deset let dohadovat o tom, za jakých podmínek to koupíme, a mezitím všechny smlouvy poběží dál ve stejném režimu.

Jejich jedinou činností je provozování pražských vodovodů a kanalizací, které nepatří jim, ale hlavnímu městu. Ve chvíli, kdy jim smlouva vyprší, nebudou mít co provozovat. Obávám se ale, že mají úplně jinou cenovou představu o tom, za kolik by byli ochotni společnost prodat, než třeba já, za kolik bychom byli ochotni to koupit.

A jaká je vaše představa?

V roce 1998 si od státu za 6,2 miliardy koupili právo provozovat vodovody a kanalizace do roku 2013, následně jim to město zadarmo prodloužilo do roku 2028. Pravda je, že do toho dali 6,2 miliardy, pravda je, že potom Praha prodala třetinový podíl za 880 milionů. Pokud ale říkají, že ještě nemají splacenou původní investici, nevěřím jim to. Ohodnocení společnosti by proto nemělo vycházet ze zisku, který mají v současnosti, ale který by měli mít. Aktuální zisk je nadhodnocený. Máme na to i analýzu. A kdyby to ministerstvo financí uznalo, tak cena pro Pražany mohla o deset procent klesnout.

Vyplynula z vaší analýzy nějaká částka, kolik by tedy měla PVK Prahu stát?

Ano, roční zisk by měl být kolem 110 milionů korun. Z toho by se měla odvíjet cena.

Praha si nechala vypracovat „smogovou analýzu“, už ví jak na smog?

Analýza mapuje, jak smog řeší v jiných městech. Pracovní skupina z ní vybrala čtyři opatření, která by měla být podrobněji rozpracovaná v multikriteriální studii. Její vypracování vysoutěžil Český hydrometeorologický ústav a ATEM. Studii by měl dát dohromady do tří měsíců. Udělají simulace, z kolika procent jednotlivá opatření smogovou situaci ovlivní a jak budou účinná. Samozřejmě to bude Pražany bolet a my nechceme dělat opatření, která by byla k ničemu.

Analýza ukázala ještě jednu zajímavou věc, že účinným opatřením by bylo, kdyby policie v době smogu důsledně dohlížela na to, aby automobily neměly odmontovaný filtr pevných částic, neboť velké množství dieselových aut filtr pevných částic odmontovaný má a normy na emise pevných částic jsou překračovány pět tisíckrát.

Měl by se změnit i systém, jakým fungují Stanice technické kontroly (STK), přes které projdou i vozy, které by projít neměly. Konkurují si, to je klíčový problém, a zdá se, že podvádí ve velkém.

V tom ale město moc velké páky nemá…

Musíme dělat, na co dosáhneme. Řešíme souběžně dvě věci, jedna věc je regulační řád, který se týká opatření při smogových situacích, a druhá věc je Plán zlepšování kvality ovzduší.

Bude moct město zasáhnout už příští zimu?

Výsledky by měly být hotové do září. Rada se pak bude muset rozhodnout, na která opatření by chtěla vypracovat návrh regulačního řádu. Ten potom pošleme městským částem k připomínkám. Počítáme, že v říjnu nebo listopadu začne platit. Klíčový je ale spíš Plán zlepšování kvality ovzduší, aby dlouhodobě k těmto opatřením vůbec nemuselo docházet.

Protismogová opatření:

- Zákaz nerezidentů parkovat v zónach placeného stání

-Omezení jízd automobilů v režimu sudá/lichá s uplatněním výjimek pro některá vozidla

- Úplný zákaz jízd nákladních automobilů nad šest tun s uplatněním výjimek

Co v jeho rámci město chystá?

Chceme jednat s policií a Asociací emisních techniků a opravářů a případně i s Ústředním automotoklubem České republiky, jakým způsobem by bylo možné emise měřit a ovlivňovat. Optimální opatření je zavřít STK, pokud z ní vyjede auto, které nemá emise v pořádku.

Další věc, jak by se ovzduší mohlo zlepšit, je podpora elektromobility. Jde o to domluvit se například se společností ČEZ nebo Pražskou energetikou o rozvoji sítě dobíjecích stanic. Je to trochu bludný kruh, nejsou elektromobily, protože nemají dobíjecí stanice, a dobíjecí stanice nejsou, protože nejsou žádné elektromobily. Kruh se musí někde přetnout. Myslím si, že by majiteli dobíjecích stanic měly být energetické společnosti. Město ale špiní i zdroje na tuhá paliva.

Jak moc?

Z dvaceti procent. Jedná se o domky i průmyslové provozy. Velkým zdrojem znečištění je například cementárna Radotín. Emise z aut činí osmdesát procent. Teď bychom se chtěli zaměřit na polétavý prach. Klíčové je dostat ho nějakým způsobem z Prahy. Pořádně město v době, kdy není smog, uklidit.

Jakým způsobem chcete prach uklízet?

Intenzivnějšími úklidy než doposud. S kolegou Petrem Dolínkem budeme usilovat o to, aby město dalo více peněz na úklid ulic. Je to dobré protismogové opatření. Město by se ale také mělo zamyslet nad plynulostí dopravy. Auta produkují velké množství emisí, pokud brzdí a zase se rozjíždějí. Je to otázka dokonalejší telematiky. Zásadní je dostavba vnějšího silničního okruhu. Je to také o rozvoji městské hromadné dopravy. Lidé by se měli do města přemísťovat ideálně vlakem. S tím souvisí budování parkovišť u železničních zastávek.

Kolik času má Praha na vypracování plnění Plánu zlepšování ovzduší?

Zprávu musíme podat do konce června.

Myslíte si, že by mělo být v Praze 10 železniční překladiště?

Ne. Investora teď čeká analýza vlivu na životní prostředí EIA. Měl by zodpovědět otázky, které v projektu nebyly, například pro jak velkou spádovou oblast by překladiště sloužilo. Měli jsme obavu, že by překladiště sloužilo pro celou Českou republiku nebo pro celou Evropu. V tom případě je to neúnosné, protože už by to zatížení bylo strašně veliké. Podle mě není možné, aby se něco, co má být mimo zástavbu, budovalo uvnitř.

Pokud překladiště projde procesem EIA, čeká investora ještě územní a stavební povolení. Mají před sebou ještě dlouhou cestu. Pravda je, že je asi v souladu s územním plánem a pravda také je, že se zástavba hodně přiblížila. Podobně jako u skladu Amazonu přináší nízkou přidanou hodnotu, do Prahy se pouze něco přiveze, přebalí a pošle dál. Je to pouze o dopravě, a to jsou věci, které do Prahy nepatří.