Karlův most oslavuje, dožívá se 650 let
V noci na 9. července se Karlův most zahalí do středověkého hávu, aby uvítal Pražany při svém znovuzrození u příležitosti výročí 650 let. Každého příchozího tak od půlnoci čeká hodina duchů, rytířské turnaje, kejklíři, tanec, a - v magický čas prvotního založení v 5.31 hodin - požehnání základního kamene mostu.
2. července 2007
„Císař Karel IV. podle všeho v tento památný den poklepal na základní kámen klenotu, kterého si nesmírně vážíme, a který přežil všechny pohromy, co se na Prahu valily a nepochybně přežije i do budoucnosti," řekl v úvodu tiskové konference k oslavám mostu primátor Prahy Pavel Bém.
Hlavní město totiž uspořádalo při příležitosti 650. výročí od založení Karlova mostu velkolepé oslavy, které započnou již 8. července od 14 hodin na Staroměstském náměstí, a to rytířskými turnaji a dobovými tanci. Při jednotlivých kláních lidé uvidí až sto rytířů v plné zbroji, nebo souboj těžkooděnců, vedený až do prohry jedné ze skupin. Čekají je také ukázky středověkých řemesel, dobová hudba, ale i běžný život, jaký se mohl odehrávat na středověkém tržišti.
Hlavní rej v pondělí nad ránem
Hlavní program však začne z neděle 8. na pondělí 9. července přesně o půlnoci. To se rozžehnou na Karlově mostě a Křižovnickém náměstí světla, ohlašující příjezd Kouzelníka Žita s doprovodem v povozu taženém kohouty, následován bude po chvíli bezhlavým templářem, který dle legendy bezcílně bloudí ulicemi Starého Města.
Zpodobení pražských pověstí by tak mělo vzdát hold geniu loci Karlova mostu, který se stal už svědkem mnoha historických událostí. Kdo vydrží i dále, čeká jej bohatý program včetně noční prohlídky Mostecké věže s výstavou fotografií z výměny soch na Karlově mostě, zakončený jednak požehnáním základního kamene, jednak slavnostní mší v kostele sv. Františka z Assissi na Křižovnickém náměstí.
Magická hra čísel při založení mostu
Čas oslav nebyl vybrán náhodně. Vztahuje se totiž k datu a hodině, která byla císařskými astrology vybrána jako nejvhodnější k založení mostu. Datum a čas se navíc dají číst zpředu i odzadu tak, že stále dávají stejné číslo – 1357 9. 7. 5 hodin 31 minut. Jak k tomu uvedl archivář hlavního města Prahy Václav Ledvinka, historici dlouho zkoumali toto datum v různých souvislostech a zjišťovali, zda by odpovídalo i podle dnešního způsobu počítání času.
„Václav Vladivoj Tomek datum odvodil ze zpráv kronikářů od 14. do 16. století a zdá se, že je to správně. Datum i hodinu zkoumal také historik a astronom Zdeněk Horský, který potvrdil správnost údajů. Vzhledem k tomu, že středověký člověk se řídil podle pohybu slunce na obloze, bereme v potaz, že časový údaj musíme posuzovat z hlediska letního času. Pak se značně přibližuje uvedenému údaji,“ upřesnil Ledvinka.
Podle něj nebylo datum vybráno náhodně, protože v tento den onoho času proběhla konjunkce Slunce se Saturnem, což symbolicky znamená převzetí vlády dobra (Slunce) nad zlým a válkychtivým Saturnem. Ve zvolenou hodinu navíc stály nad pražským horizontem všechny planety včetně Měsíce a Slunce a v ascendentu horoskopu Prahy souhvězdí Lev - znamení králů spojované s Prahou.
Pamatuje se i na sběratele
U příležitosti významného výročí se rozhodla také Česká národní banka vydat pamětní medaile ve dvou variantách. Jak uvedl zástupce banky, o významu oslavované památky svědčí i to, že zatímco jindy chodí od výtvarníků kolem třiceti návrhů na mince, při této příležitosti se jich sešlo sedmapadesát.
Vydán byl i pamětní aršík se známkou v hodnotě 45 korun. „Jde o nejdražší známku v České republice,“ uvedl její autor doktor Absolon s tím, že na celý aršík se mu podařilo vměstnat osm oblouků mostu z celkových šestnácti. Známky i mince byly vydány 20. června.
K jubileu vyšly rovněž dvě knižní publikace - obě představil primátor. První kniha nese prostý název Karlův most. Jde o monografii sestavenou z erudovaných a původních příspěvků sedmnácti lidí, mezi nimi například i velmistra řádu Křižovníků, která vznikala dva a půl roku. Čtenář v ní najde rovněž fotografie a soubor grafik, které v daném složení ještě nebyly nikde publikovány.
Druhá kniha autora Jakuba Maliny se stejným názvem jako předchozí, ale z edice Praha esoterická, se zabývá Karlovým mostem z pohledu tajemných věd i historických faktů. Vysvětleny jsou v ní jednak historické okolnosti provázející most, ale také magické či přímo okultní události a souvislosti, které stavbu most a jeho trvání provázejí.