Libeňský most je dle expertů v havarijním stavu a hrozí jeho uzavření
Havarijní stav Libeňského mostu vyžaduje neprodleně vybrat variantu rekonstrukce a začít s její realizací. Vyplývá to z analýzy a posouzení současného technického stavu soumostí, kterou si na základě zadání náměstka primátorky Petra Dolínka zadala Technická správa komunikací hl. m. Prahy (TSK) u Kloknerova ústavu ČVUT Praha.
- 3 minuty čtení
„Analýza posuzovala variantu rekonstrukce, která by maximálně respektovala současný stav, a variantu, která most rozšíří, ale zároveň fakticky z velké části postaví znovu. Chtěl jsem jasné porovnání, jaké máme možnosti a jaká jsou rizika obou variant. Podle ČVUT je méně riziková z technického i finančního hlediska varianta B, tedy rozšíření mostu a výměna pilířů. Při rekonstrukci nemáme jistotu, kolik nakonec bude stavba stát, jak dlouho vydrží a kde najdeme nějakého kostlivce. Dle názoru řady odborníků by rekonstrukce pouze prodloužila životnost soumostí o 20 let, protože už nyní je na hraně životnosti. Nový most by měl vydržet 100 let a při rozumné správě možná déle,“uvedl náměstek primátorky Petr Dolínek.
Podle jeho slov je současná situace dalším neblahým dědictvím minulých správců města. „Do Libeňského mostu se desítky let neinvestovalo, neprobíhaly žádné průběžné opravy a dnes jsme v naprosto nekomfortní situaci. Z architektonického hlediska, ani jako osobu odpovědnou za správu této stavby mne to netěší, ale jako radní pro dopravu nemůžu dovolit provozovat most v havarijním stavu s hrozbou neplánovaného uzavření, ani nemůžu riskovat neplánované zvýšení nákladů a další rizika,“ řekl dále Petr Dolínek.
„Dnes už nenajdeme ideální řešení. Musíme zachovat most pro potřeby Pražanů. Nestál jsem u zrodu této akce, chtěl jsem najít cestu, jak most zachránit v jeho historické podobě a udržet rekonstrukci v rozumných mantinelech, ale není možné oboje. Je smutným faktem, že to předchozí pražské vlády podobně jako u Blanky neřešily, ale my teď prostě už nemůžeme nečinně přihlížet. Odmítám však, aby si to některé politické strany braly jako politické téma, když na jedné straně kritizují stav a způsob rekonstrukce Libeňského mostu, na druhou stranu na magistrátu s viníky a autory této situace chtějí uzavírat koaliční smlouvu,“ uzavřel náměstek Petr Dolínek
Hlavní závěry studie Kloknerova ústavu ČVUT:
Varianta A představuje parciální rekonstrukci při zachování stávajícího vzhledu, šíře 21 m a autentického materiálu konstrukce. Varianta B je rekonstrukce náhradou stávajících konstrukcí novým mostem šíře 26 m dle projektové dokumentace, na kterou bylo vydáno stavební povolení. Pro obě varianty byl učiněn předpoklad využití spodní stavby se zachováním původních pilířů. Shrnutím kladů, záporů a rizik lze konstatovat přednosti varianty B zejména v dodržení technických norem, dosažení doby trvanlivosti a životnosti díla, lhůty výstavby a stavu přípravy projektu, včetně možnosti zahájení realizace. Varianta A zachovává autentičnost materiálů a vzhled konstrukce. Nese s sebou však riziko zvýšení nákladů při rekonstrukci, prodloužení doby výstavby a riziko plynoucí z nových zjištění v průběhu rekonstrukce.
Analýza dále potvrzuje, že v dopravní linii Libeňského soumostí existují slabá místa v konstrukcích (nehomogenita betonu oblouků a degradace rámových konstrukcí), která se blíží k havarijnímu stavu. Tyto skutečnosti mohou vést k dalším dopravním omezením na mostě, včetně tramvajového provozu a následně může nastat úplné uzavření soumostí, souběžně s omezením lodní dopravy.
V prosinci 2015 byla podána žádost o prodloužení stavebního povolení. Probíhá kompletace zadávací dokumentace na výběr zhotovitele stavby a správce stavby v souladu s variantou B.
Příloha: Expertní zpráva ČVUT