„Noční metro ušetří lidem peníze za taxíky“

Pražské komunální volby započnou již tento pátek. Deník Metro proto přináší sérii rozhovorů s osobnostmi kandidátek těch nejsilnějších stran. Ten dnešní vedeme s nynějším prvním pražským náměstkem primátora pro územní rozvoj Petrem Hlaváčkem, který je jedničkou na kandidátní listině za starosty a nezávislé STAN.

Slyšel jsem, že slibujete, že v případě vaší výhry ve volbách prosadíte noční spoje metra. Aby jezdilo v režimu 24/7. Je to tak? Z čeho to zaplatíte?

Ano, jsme si vědomi technických limitů, ale inspirujeme se třeba v Berlíně, kde jezdí S-bahn a U-bahn přes noc v pátek a sobotu. Nebo v Londýně, kde jedou vybrané linky. U nás by to mohlo být hlavně metro na Jižní a Jihozápadní Město, tam nejezdí tramvaje. Je to pomoc pro lidi ze sídlišť, dostat se tam v noci znamená velký účet za taxík.

Proč jste o zavedení celonočního provozu neusiloval již v předchozích letech z pozice náměstka?

Byl jsem především náměstek pro územní rozvoj. Teď jsem pracoval na programu STAN pro všechny oblasti, tedy ideální příležitost přijít s nápady, jak pomoci Pražanům i jinde.

Volby jsou za dveřmi. Jaký volební zisk pro STAN očekáváte?

Byl bych rád, kdybychom se přehoupli přes deset procent a volební potenciály napovídají, že to vůbec není nereálný cíl.

Myslíte si, že vám to lidé po kauze Dozimetr ještě hodí?

Tyhle volby jsou pro STAN, ale nejen pro něj, určitě specifické. Kauza zasáhla všechny partaje, ale nás přirozeně poškodila nejvíc. Na druhou stranu STAN je jediná strana, která se v Praze od té kauzy totálně odstřihla! Specifické jsou volby také tím, že tu může nakonec vzniknout vláda uskupení SPOLU a ANO, která jsou na vládní úrovni nesmiřitelní nepřátelé.

Myslíte?

Šušká se ledacos. A já doufám, že se do zastupitelstva nedostanou populisté a extremisté. A čím bych voliče přesvědčil? Já jsem přesvědčen, že pražský volič je chytrý volič a dá nám druhou šanci. A nám je jasné, že nesmíme zklamat. Další už nedostaneme. Mám plán pro Prahu a s pokorou budu hledat dohodu, abychom ho naplnili ne někdy, ale co nejdříve.

Proč jste se rozhodl i po Dozimetru dál vést STAN do voleb?

Všichni jsme byli v šoku. Na druhou stranu jsem cítil od lidí z hnutí neskutečnou energii a vůli nevzdat to. To, že sestavím komplet novou kandidátku do zastupitelstva města, byla ale moje podmínka, abych pokračoval. A povedlo se. Vlastně to byl historický okamžik. Měl jsem příležitost sestavit tým tak, jak já vidím město. Příležitost dostali lidi zvenku jako například David Procházka, který postavil dárcovskou platformu a v jeho DNA je zakódováno pomáhat. Profesor Šebek je zase světová kapacita v robotice. Nebo devatenáctiletá Arina Dolgopolova s ukrajinskými kořeny. Vsadím se, že o všech ještě uslyšíte.

Základ kandidátky ale tvoří starostové nebo místostarostové.

Ano. Všichni jsou úspěšní, poctivě staví školy, školky, chodníky, komunitní centra, starají se, aby byly odvezené odpady, prostě řeší všechny ty záležitosti, které obyvatelé města považují za samozřejmost. Naše ambice je zachovat stranu, která je plná takových lidí. Bylo by škoda, aby kvůli selhání jednotlivce, i když obludnému, v Praze nebyla. Komu by to mohlo prospět? Jen extremistům a populistům.

Máte dost lidí? Kdo by se v rámci hnutí STAN věnoval té které oblasti v řízení města?

Trojka na naší kandidátce je třeba Tonda Klecanda, bývalý vysokoškolský učitel a úspěšný starosta, kterého lidi v Kolovratech milují. Umím si představit, že by to byl on, kdo dokáže vyřešit náš dluh ve školství, kde chybí kapacity takřka na všech úrovních. Zmiňovaný Procházka by se kromě sociální oblasti z fleku mohl s profesorem Šebkem věnovat podpoře start-upů a tomu, aby Praha byla centrem vědy, výzkumu a byznysu. Michal Biskup z Vinoře by dal do kupy IT a takto bych mohl dlouze pokračovat.

Jaké máte programové priority?

Energetickou odolnost města, aby nás třeba za deset let už žádný diktátor nenachytal na švestkách. Až třetinu Prahy chceme vytápět energocentrem s tepelnými čerpadly v Bubenči, které využije jediné suroviny, které bude mít Praha čím dál víc – splaškové vody. Základní princip je jednoduchý a zná ho vlastně každý, kdo si domů pořídil tepelné čerpadlo. Něco podobného Praha udělá ve velkém.

Co dál?

Vypíchl bych také výstavbu dostupných nájemních bytů. Město musí obnovit zásobárnu, když většinu svého fondu v minulosti privatizovalo. Založil jsme proto Pražskou developerskou společnost, která má nyní v přípravě osm tisíc bytů a pro dalších osm tisíc bytů má pozemky. Musíme také postavit čtrnáct základek, které jsou v různé fázi povolování a najít kapacity pro gymnázia. Obrovský dluh cítím u školek. Máme v programu, že každé tříleté pražské dítě musí mít nárok na školku. Já chci jít ale dál.

Jak to myslíte?

Chtěl bych školku pro každé dvouleté dítě, jehož rodiče o to budou mít zájem. Diktovat ženám, že musí být s dítětem tři roky doma, je opravdu přežitek. Dalším velkým tématem je výsadba stromořadí v ulicích, máme na to manuál, zelené střechy, vodní prvky a další „vymoženosti“, kterými je možné chladit města. Ve velkém se musíme zaměřit na komunitní energetiku, aby lidé mohli sdílet ekologické zdroje typu solárů, které by mohly mimo centrum sát energii ze slunce ze střech. My už tomu jdeme naproti v Pražských stavebních předpisech.

Energie, účty, zima. To jsou rovněž aktuální témata. Může Praha v tomto směru něco udělat?

Jsem architekt a raději bych čtenářům představoval plány na novou Vltavskou filharmonii nebo městskou výstavbu dostupných bytů, ale nežiju v oblacích. Strach Pražanů je přirozený a rozumím mu. Jsem proto moc rád, že poslední zastupitelstvo schválilo sociální balíček. Odsouhlasili jsme peníze pro městské části na pomoc pro rodiny nepřímo skrze školy nebo třeba domy dětí a mládeže. Zhruba tři sta milionů půjde na obědy pro děti, školkovné, kroužky, družiny pro ty rodiny, které na to nemají, aby jejich děti nebyly postižené sociální deprivací. Peníze půjdou i na sociální pedagogy.

Ale budou volby…

Proto je super, že jsme se shodli napříč politickým spektrem. Já jsem apeloval na zastupitele, aby ani po volbách tato snaha neustala a pracovní skupina pokračovala dál bez nějaké prodlevy. Čeká nás další balík pomoci, která už by měla jít lidem přímo a která myslí třeba i na seniory a všechny, kterým bude úzko. Jen mě mrzí, že tento balík by měl být k dispozici až od 1. ledna. Tady platí: Kdo rychle dává, dvakrát dává. Proto kolega pracuje na jednoduché aplikaci, a skrz ni by šlo administrovat pomoc jednoduše a rychle.

Nesuplujete tak stát?

Myslím si, že se musíme více zaměřit na to, aby příspěvek a doplatek na bydlení a další dávky od státu čerpali všichni, kdo na ně mají nárok. Nyní si o ně z různých důvodů nežádá více než polovina lidí, která by mohla. Mohli bychom stávající centra pomoci doplnit i o terénní pracovníky, kteří by za seniorem nebo samoživitelem přišli v případě potřeby i do místa bydliště, žádost s ním vyplnili, prostě zařídili všechno potřebné bez toho, aby dotyčný musel opustit domov nebo se ztratil v papírech.

Bude na to Praha mít?

Musí. Pražané musejí vědět, že Praha není městem jen pro bohaté. Kdyby nestačily prostředky vyčleněné na pomoc, navrhl bych prodat podíl Prahy v PPF bance, Praha tam má podíl 6,7 procenta. Peněz musí být dost i na vytápění škol a zařízení sportovních klubů. Další tentokrát „finanční lockdown“ po tom covidovém, to už nemůžeme dětem udělat. Podle statistik během covidu odpadla od sportu čtvrtina dětí a už se k němu nevrátila. To znovu nedopustíme.

Co ještě plánujete v Praze dál?

Zároveň bychom chtěli vytvořit systém bezúročných půjček pro občany, kteří chtějí ekologičtější a ekonomičtější zdroj vytápění jako například čerpadlo, soláry, ale i zateplení, výměnu oken a podobně.