Praha rozhodla o zápůjčce kostela sv. Kateřiny
Městská rada dnes schválila uzavření smlouvy o výpůjčce kostela sv. Kateřiny ve Viničné ulici v Praze 2 - Nové Město mezi hlavním městem Prahou a Rytířským řádem křížovníků s červenou hvězdou. A uložila primátorovi Prahy, aby smlouvu podepsal.
Už loni v listopadu rada uložila, aby jí byl předložen výsledek jednání s Řádem bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě o využití tohoto kostela pro bohoslužebné účely a občasné koncerty a kulturní účely. Ke zřízení řádové pobočky Bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě v Praze se ale negativně vyjádřilo Arcibiskupství pražské, proto Praha začala jednat s Rytířským řádem křížovníků s červenou hvězdou, který byl založen jako špitální řád. Ten o využívání kostela sv. Kateřiny ke svým účelům hl. m. Prahu požádal.
Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou odvozuje svůj původ od Anežky Přemyslovny, dcery českého krále Přemysla Otakara I., která na Starém městě Pražském založila v r. 1233 špitál (hospes) pro nemocné, chudé a bezdomovce. Sem přicházeli navrátilci z křížových výprav z blízkého východu, aby pokračovali ve své charitativní a pastorační činnosti. V roce 1238 byl papežskou bulou ustanoven Rytířský řád křížovníků. Jde o jediný mužský řád, který má výlučně český původ a který měl centrum vždy v Praze. Velmi brzy se však v jeho řadách objevují Slezané, Lužici, Poláci, Srbové a Němci, čímž řád získává výrazně středoevropský charakter. Dnes, stejně jako v minulosti - vedle svého pastoračního poslání - plní řád především svůj původní úkol, a to je zaměření v zdravotně-sociální oblasti.
O kostel sv. Kateřiny projevila zájem rovněž Pravoslavná církev a Bulharské pravoslavné monarchistické sdružení pro osvětu a církevní výbor Nejsvětější Trojice v Praze. Vzhledem k tomu, že kostel je součástí bývalého augustiniánského kláštera, ve kterém je umístěna v dnešní době neurologická klinika, bylo třeba se všemi zájemci o jeho využití seznámit také ředitelství VFN UK v Praze. Na základě několika jednání s vedením Všeobecné fakultní nemocnice UK v Praze bylo konstatováno, že se v těsné blízkosti kostela sv. Kateřiny nachází kostel Panny Marie Na Trávníčku, který je rovněž v majetku obce Prahy a tvoří stavebně-architektonický celek s revmatologickým ústavem v Praze 2. Na základě smlouvy o výpůjčce je k bohoslužebným účelům užíván církví pravoslavnou. V případě, že pacient požaduje povolat kněze, tak většinou žádá kněze katolického. Z tohoto důvodu vedení VFN UK v Praze doporučuje, aby kostel byl využíván církví římskokatolickou, neboť i pro ni byl v letech 1355-67 vystavěn.
Také odbor památkové péče MHMP, který se k budoucnosti kulturní památky vyjadřoval, konstatoval, že z hlediska současného pojetí památkové péče je třeba vycházet z původního určení prostoru, tj. křesťanského kostela.
Podle smlouvy bude řád kostel užívat k účelům, pro které je určen, zejména ke konání bohoslužeb a jiných shromáždění církevního charakteru a k pořádání koncertů a jiných uměleckých pořadů z oblasti duchovní kultury. Praha přenechává řádu kostel k bezplatnému užívání na dobu 25 let.
Už loni v listopadu rada uložila, aby jí byl předložen výsledek jednání s Řádem bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě o využití tohoto kostela pro bohoslužebné účely a občasné koncerty a kulturní účely. Ke zřízení řádové pobočky Bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě v Praze se ale negativně vyjádřilo Arcibiskupství pražské, proto Praha začala jednat s Rytířským řádem křížovníků s červenou hvězdou, který byl založen jako špitální řád. Ten o využívání kostela sv. Kateřiny ke svým účelům hl. m. Prahu požádal.
Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou odvozuje svůj původ od Anežky Přemyslovny, dcery českého krále Přemysla Otakara I., která na Starém městě Pražském založila v r. 1233 špitál (hospes) pro nemocné, chudé a bezdomovce. Sem přicházeli navrátilci z křížových výprav z blízkého východu, aby pokračovali ve své charitativní a pastorační činnosti. V roce 1238 byl papežskou bulou ustanoven Rytířský řád křížovníků. Jde o jediný mužský řád, který má výlučně český původ a který měl centrum vždy v Praze. Velmi brzy se však v jeho řadách objevují Slezané, Lužici, Poláci, Srbové a Němci, čímž řád získává výrazně středoevropský charakter. Dnes, stejně jako v minulosti - vedle svého pastoračního poslání - plní řád především svůj původní úkol, a to je zaměření v zdravotně-sociální oblasti.
O kostel sv. Kateřiny projevila zájem rovněž Pravoslavná církev a Bulharské pravoslavné monarchistické sdružení pro osvětu a církevní výbor Nejsvětější Trojice v Praze. Vzhledem k tomu, že kostel je součástí bývalého augustiniánského kláštera, ve kterém je umístěna v dnešní době neurologická klinika, bylo třeba se všemi zájemci o jeho využití seznámit také ředitelství VFN UK v Praze. Na základě několika jednání s vedením Všeobecné fakultní nemocnice UK v Praze bylo konstatováno, že se v těsné blízkosti kostela sv. Kateřiny nachází kostel Panny Marie Na Trávníčku, který je rovněž v majetku obce Prahy a tvoří stavebně-architektonický celek s revmatologickým ústavem v Praze 2. Na základě smlouvy o výpůjčce je k bohoslužebným účelům užíván církví pravoslavnou. V případě, že pacient požaduje povolat kněze, tak většinou žádá kněze katolického. Z tohoto důvodu vedení VFN UK v Praze doporučuje, aby kostel byl využíván církví římskokatolickou, neboť i pro ni byl v letech 1355-67 vystavěn.
Také odbor památkové péče MHMP, který se k budoucnosti kulturní památky vyjadřoval, konstatoval, že z hlediska současného pojetí památkové péče je třeba vycházet z původního určení prostoru, tj. křesťanského kostela.
Podle smlouvy bude řád kostel užívat k účelům, pro které je určen, zejména ke konání bohoslužeb a jiných shromáždění církevního charakteru a k pořádání koncertů a jiných uměleckých pořadů z oblasti duchovní kultury. Praha přenechává řádu kostel k bezplatnému užívání na dobu 25 let.
12. listopadu 2002
12. listopadu 2002