Tahanici o Komedii má na svědomí utajování informací
Lidové noviny - 28.2.2002
Účastníci výběrového řízení na Divadlo Komedie kritizují praktiky pražského magistrátu
Z výběrového řízení na provozovatele Divadla Komedie vyšel vítězně projekt Pražského komorního divadla s. r. o., které reprezentuje trojice tvůrců - ředitel sdružení režisér Dušan Pařízek, umělecký šéf režisér David Jařab a produkční Michal Hrubý.
PRAHA - Osmičlenná komise jmenovaná pražským magistrátem projekt 30. ledna doporučila, rada zastupitelstva jej schválila a 7. března by měl být definitivně potvrzen. Proti výsledku řízení protestuje spolupředkladatel konkurenčního projektu Martin Učík, jenž zastupuje současný soubor divadla a do řízení vstoupil společně s Davidem Drábkem a Darkem Králem, kteří v současné době provozují olomouckou scénu Hořící dům. Tento tým ve svém projektu s názvem Divadlo Komedie jako otevřená dílna mimo jiné garantoval kontinuitu současného souboru.
Když šéf odejde na lepší
Otázka další existence Divadla Komedie se otevřela poté, co byl jmenován jeho dosavadní šéf Michal Dočekal šéfem činohry Národního divadla. To je fakt, na který se v momentální rozbouřené hladině emocí poněkud zapomíná. Dočekal využil příležitosti postoupit na významnější post a vědomě ponechal soubor svému osudu. Možná jej ovlivnil i fakt, že Komedie vstoupí od sezony 2002/3 jako jedna z prvních pražských scén do procesu transformace dosavadního systému financování. Bylo by však dobré, aby si Dočekalův přestup protestující herci zahrnuli mezi okolnosti, které dnešní situaci zavinily a přestali alibisticky zdůrazňovat pocit hrdosti, že "chlapec se odchází proslavit právě z jejich hnízda". Soubor musel najít nové vedení a pro výběrové řízení se jeho část spojila s již zmíněnými olomouckými tvůrci. Martin Učík kritizuje, že magistrát vyloučil možnost, aby jejich kandidáta jmenovala přímo ředitelka Městských divadel pražských Radka Pipková a zachovala se tak kontinuita. Radnice podle něj svévolně změnila podmínky transformace s "cílem uvolnit divadlo pro někoho jiného". Není sporu o tom, že magistrát vstupuje s transformací na tenký led a že navzdory studii Divadelního ústavu, kterou si pro tuto příležitost nechala vypracovat, zůstává řada otázek nedořešených. Na druhé straně není jasné, kdo nakonec z nynějšího souboru v Komedii zůstane. Michal Dočekal nesdělil ani, jaký dramaturg ho bude do Národního následovat, natož jaké herce si přetáhne. Logika napovídá, že pokud někoho angažuje, budou to nejspíš osobnosti, na kterých v minulosti stavěl repertoár.
Magistrátní tajnosti
Je třeba zdůraznit, že vítězný projekt Pražského komorního divadla je mimořádně zajímavý, koncepční a tematicky vyhraněný směrem k současné dramatické tvorbě. A v neposlední řadě pozoruhodně zúročuje kulturní klima Prahy jako místa, kde se od nepaměti střetávala tvorba různých národností. "Úřednický aparát zvolil neprůhledné řešení, kdy si všechna pravidla v tajnosti určuje výběrová komise a nemusí se nikomu a nikdy z ničeho zodpovídat," říká Martin Učík. S tím nelze než souhlasit a tak "vítězové" i "poražení" především doplácejí na neprůhledné postoje magistrátu, který se absurdně brání zveřejnění jakýchkoliv informací. Čtrnáct dní radnice tajila výsledek jednání výběrové komise, údajně proto, že by radní, kteří měli výběr potvrdit nebo zavrhnout, neunesli tlak médií. V neposlední řadě svou roli hraje i nekompetentnost některých představitelů magistrátu. Předseda výběrové komise, doktor přírodních věd Igor Němec, vynáší soudy o Divadle Komedie, jehož umělecké výsledky není schopen odborně posoudit. Jeho výroky musí pochopitelně neúspěšné kandidáty pobuřovat. Tajnosnubnost radnice počíná již tím, že se odborné i laické veřejnosti zatajuje složení komise i kandidáti. Jde evidentně o kontraproduktivní přístup, který v této chvíli poškozuje vybraný projekt, neboť navozuje atmosféru nekalých intrik. Přitom sami členové komise se se svými názory nijak netají, i když jejich hlasování bylo (jak jinak) tajné. Například ředitel Divadelního ústavu Ondřej Černý, který hlasoval pro jiný než vítězný projekt, zdůrazňuje, že Pražské komorní divadlo bylo vybráno zaslouženě a průběh řízení byl podle něj naprosto regulérní.
Nemáme zapotřebí shánět protekci
Martin Učík kritizuje sestavení komise a utajování způsobu hlasování. "Do komise bylo jmenováno devět osob. Helena Brabencová, ředitelka odboru kultury, odstoupila, neboť by mohla být v souvislosti s jedním z kandidátů (jak nyní víme vítězem) obviňována ze střetu zájmu. Zbyl tedy sudý počet osob," připomíná Učík. Podle něj hlasování dopadlo nejméně průkazným způsobem rovností hlasů na prvních dvou místech konkursu. Názor, že se členové komise dali z popudu Heleny Brabencové zmanipulovat, považuje Dušan Pařízek za absurdní. "Nikdy jsme se netajili tím, že s námi její dcera pracovala na dvou projektech. Ostatně za Pražské komorní divadlo mluví umělecké výsledky a ne přechodná účast Alžběty Brabencové na našich inscenacích. Je to urážlivé obvinění, dosáhli jsme určitého úspěchu a nyní se dozvídáme, že to bylo jen díky protekci a intrikám. Mohu s čistým svědomím prohlásit, že jsme žádnou protekci nehledali a že ji nemáme zapotřebí." Martin Učík se obává, že pokud vítěz nebude chtít provozovat současné inscenace, může je jednoduše zlikvidovat: "Jde o tituly, které mají devadesátiprocentní návštěvnost, většina z nich si již zaplatila své náklady a nyní přináší návratnost investic," tvrdí Učík. Pařízek však v žádném případě nechce stahovat úspěšné inscenace a tím pádem uvažuje o spolupráci s herci. "Pro nás je však partnerem Michal Dočekal, který je do konce sezony uměleckým šéfem divadla a s ním také budeme jednat," vysvětluje Pařízek. "Jsem-li nyní konfrontován s výpady Martina Učíka a lidí s ním spojených, je mi z toho smutno, protože jsme s nimi chtěli spolupracovat. Připadám si podvedený a křivě obviněný," uzavírá Pařízek.
Redakce IN
Když celou kauzu shrneme, tak bývalý šéf divadla odešel na lepší a město zcela regulérně vyhlásilo výběrové řízení na nového. To vyhrál někdo jiný než Martin Učík a ten se teď zlobí, že i když se spojil se stávajícím souborem, tak nedostali divadlo jako "dědictví"...Jak z článku vyplývá, žádné výběrové řízení ostatně ani nechtěli - chtěli jen možnost pokračovat tak jako doposud. Udělat si vlastní názor na příčinu celého "křiku" tedy není tak těžké.
Radní Igor Němec v rozhovoru pro Lidové noviny k věci řekl:
LN: Proč v tomto případě nebyl pouze jmenován nový šéf, který by navázal na předchozí program divadla a zachoval soubor?
Vypsáním výběrového řízení město navázalo na schválenou koncepci transformace pražských divadel z příspěvkových organizací, přímo řízených městem, na jiné soukromoprávní subjekty. Pointa transformace spočívá v tom, že nadále místo přímého financování a kontroly podle předpisů daných pro veřejnou správu město bude udělovat čtyřleté granty jednotlivým souborům, které budou v daném divadle působit. Záměrem je tedy vybírat celé soubory s vlastními projekty, a ne ředitele divadla. Tento způsob přináší otevření pražské divadelní scény pro nové nápady a tělesa, větší svobodu v rozhodování a uměleckou konkurenceschopnost mezi všemi pražskými divadly.
LN: Proč radnice nezveřejnila jména kandidátů a jejich koncepce?
Rádi bychom to udělali, nejsme však oprávněni. Záleží na účastnících, každý má možnost svůj projekt zveřejnit a my to uděláme, pokud s tím bude souhlasit. Chápu, proč soutěžící požadují diskrétnost. Ve svých projektech uvádějí informace, které by je mohly v případě, že neuspějí, poškodit, případně poškodit umělce, s kterými ve svých projektech počítají.
LN: Proč po zasedání výběrové komise 30. 1. nebyl zveřejněn doporučený projekt?
Autorům vítězného projektu tomu nic nebrání. Já jsem pro, ale nemohu to učinit za ně.
LN: Proč bylo hlasování komise tajné a proč nebyla za Helenu Brabencovou, která odstoupil, kooptována další osoba?
Komisi jmenuje rada hl. m. Prahy. Pokud se během zasedání někdo vzdá funkce a nejsou porušena žádná pravidla pro stanovený výběr, není důvod jednání přerušit na několik týdnů a nechat schvalovat radu nové obsazení. Tak tomu bylo i v tomto případě.
LN: Jak to bylo s údajnou paritou hlasů pro projekt Davida Drábka, Darka Krále a Martina Učíka a Pražského komorního divadla?
Co myslíte paritou hlasů, nevím, protože při hlasování, kde každý tajně volil pořadí, nenastal žádný problém ani konflikt a výsledné pořadí vyšlo jednoznačně. Pokud máte na mysli, že může nastat rovný počet bodů pro dva či více vítězů, tak může nastat téměř vždy. Pokud se týče tajného hlasování, tak musím opět konstatovat, že zástupci města by klidně hlasovali veřejně. Situace je ovšem jiná u odborné veřejnosti. V řadě případů mají pocit, že by nehlasovali svobodně, a raději by se takového výběrového řízení ani nezúčastnili. Znamenalo by to, že bychom takovéto výběrové komise vůbec v budoucnu těžko obsazovali.
Účastníci výběrového řízení na Divadlo Komedie kritizují praktiky pražského magistrátu
Z výběrového řízení na provozovatele Divadla Komedie vyšel vítězně projekt Pražského komorního divadla s. r. o., které reprezentuje trojice tvůrců - ředitel sdružení režisér Dušan Pařízek, umělecký šéf režisér David Jařab a produkční Michal Hrubý.
PRAHA - Osmičlenná komise jmenovaná pražským magistrátem projekt 30. ledna doporučila, rada zastupitelstva jej schválila a 7. března by měl být definitivně potvrzen. Proti výsledku řízení protestuje spolupředkladatel konkurenčního projektu Martin Učík, jenž zastupuje současný soubor divadla a do řízení vstoupil společně s Davidem Drábkem a Darkem Králem, kteří v současné době provozují olomouckou scénu Hořící dům. Tento tým ve svém projektu s názvem Divadlo Komedie jako otevřená dílna mimo jiné garantoval kontinuitu současného souboru.
Když šéf odejde na lepší
Otázka další existence Divadla Komedie se otevřela poté, co byl jmenován jeho dosavadní šéf Michal Dočekal šéfem činohry Národního divadla. To je fakt, na který se v momentální rozbouřené hladině emocí poněkud zapomíná. Dočekal využil příležitosti postoupit na významnější post a vědomě ponechal soubor svému osudu. Možná jej ovlivnil i fakt, že Komedie vstoupí od sezony 2002/3 jako jedna z prvních pražských scén do procesu transformace dosavadního systému financování. Bylo by však dobré, aby si Dočekalův přestup protestující herci zahrnuli mezi okolnosti, které dnešní situaci zavinily a přestali alibisticky zdůrazňovat pocit hrdosti, že "chlapec se odchází proslavit právě z jejich hnízda". Soubor musel najít nové vedení a pro výběrové řízení se jeho část spojila s již zmíněnými olomouckými tvůrci. Martin Učík kritizuje, že magistrát vyloučil možnost, aby jejich kandidáta jmenovala přímo ředitelka Městských divadel pražských Radka Pipková a zachovala se tak kontinuita. Radnice podle něj svévolně změnila podmínky transformace s "cílem uvolnit divadlo pro někoho jiného". Není sporu o tom, že magistrát vstupuje s transformací na tenký led a že navzdory studii Divadelního ústavu, kterou si pro tuto příležitost nechala vypracovat, zůstává řada otázek nedořešených. Na druhé straně není jasné, kdo nakonec z nynějšího souboru v Komedii zůstane. Michal Dočekal nesdělil ani, jaký dramaturg ho bude do Národního následovat, natož jaké herce si přetáhne. Logika napovídá, že pokud někoho angažuje, budou to nejspíš osobnosti, na kterých v minulosti stavěl repertoár.
Magistrátní tajnosti
Je třeba zdůraznit, že vítězný projekt Pražského komorního divadla je mimořádně zajímavý, koncepční a tematicky vyhraněný směrem k současné dramatické tvorbě. A v neposlední řadě pozoruhodně zúročuje kulturní klima Prahy jako místa, kde se od nepaměti střetávala tvorba různých národností. "Úřednický aparát zvolil neprůhledné řešení, kdy si všechna pravidla v tajnosti určuje výběrová komise a nemusí se nikomu a nikdy z ničeho zodpovídat," říká Martin Učík. S tím nelze než souhlasit a tak "vítězové" i "poražení" především doplácejí na neprůhledné postoje magistrátu, který se absurdně brání zveřejnění jakýchkoliv informací. Čtrnáct dní radnice tajila výsledek jednání výběrové komise, údajně proto, že by radní, kteří měli výběr potvrdit nebo zavrhnout, neunesli tlak médií. V neposlední řadě svou roli hraje i nekompetentnost některých představitelů magistrátu. Předseda výběrové komise, doktor přírodních věd Igor Němec, vynáší soudy o Divadle Komedie, jehož umělecké výsledky není schopen odborně posoudit. Jeho výroky musí pochopitelně neúspěšné kandidáty pobuřovat. Tajnosnubnost radnice počíná již tím, že se odborné i laické veřejnosti zatajuje složení komise i kandidáti. Jde evidentně o kontraproduktivní přístup, který v této chvíli poškozuje vybraný projekt, neboť navozuje atmosféru nekalých intrik. Přitom sami členové komise se se svými názory nijak netají, i když jejich hlasování bylo (jak jinak) tajné. Například ředitel Divadelního ústavu Ondřej Černý, který hlasoval pro jiný než vítězný projekt, zdůrazňuje, že Pražské komorní divadlo bylo vybráno zaslouženě a průběh řízení byl podle něj naprosto regulérní.
Nemáme zapotřebí shánět protekci
Martin Učík kritizuje sestavení komise a utajování způsobu hlasování. "Do komise bylo jmenováno devět osob. Helena Brabencová, ředitelka odboru kultury, odstoupila, neboť by mohla být v souvislosti s jedním z kandidátů (jak nyní víme vítězem) obviňována ze střetu zájmu. Zbyl tedy sudý počet osob," připomíná Učík. Podle něj hlasování dopadlo nejméně průkazným způsobem rovností hlasů na prvních dvou místech konkursu. Názor, že se členové komise dali z popudu Heleny Brabencové zmanipulovat, považuje Dušan Pařízek za absurdní. "Nikdy jsme se netajili tím, že s námi její dcera pracovala na dvou projektech. Ostatně za Pražské komorní divadlo mluví umělecké výsledky a ne přechodná účast Alžběty Brabencové na našich inscenacích. Je to urážlivé obvinění, dosáhli jsme určitého úspěchu a nyní se dozvídáme, že to bylo jen díky protekci a intrikám. Mohu s čistým svědomím prohlásit, že jsme žádnou protekci nehledali a že ji nemáme zapotřebí." Martin Učík se obává, že pokud vítěz nebude chtít provozovat současné inscenace, může je jednoduše zlikvidovat: "Jde o tituly, které mají devadesátiprocentní návštěvnost, většina z nich si již zaplatila své náklady a nyní přináší návratnost investic," tvrdí Učík. Pařízek však v žádném případě nechce stahovat úspěšné inscenace a tím pádem uvažuje o spolupráci s herci. "Pro nás je však partnerem Michal Dočekal, který je do konce sezony uměleckým šéfem divadla a s ním také budeme jednat," vysvětluje Pařízek. "Jsem-li nyní konfrontován s výpady Martina Učíka a lidí s ním spojených, je mi z toho smutno, protože jsme s nimi chtěli spolupracovat. Připadám si podvedený a křivě obviněný," uzavírá Pařízek.
Redakce IN
Když celou kauzu shrneme, tak bývalý šéf divadla odešel na lepší a město zcela regulérně vyhlásilo výběrové řízení na nového. To vyhrál někdo jiný než Martin Učík a ten se teď zlobí, že i když se spojil se stávajícím souborem, tak nedostali divadlo jako "dědictví"...Jak z článku vyplývá, žádné výběrové řízení ostatně ani nechtěli - chtěli jen možnost pokračovat tak jako doposud. Udělat si vlastní názor na příčinu celého "křiku" tedy není tak těžké.
Radní Igor Němec v rozhovoru pro Lidové noviny k věci řekl:
LN: Proč v tomto případě nebyl pouze jmenován nový šéf, který by navázal na předchozí program divadla a zachoval soubor?
Vypsáním výběrového řízení město navázalo na schválenou koncepci transformace pražských divadel z příspěvkových organizací, přímo řízených městem, na jiné soukromoprávní subjekty. Pointa transformace spočívá v tom, že nadále místo přímého financování a kontroly podle předpisů daných pro veřejnou správu město bude udělovat čtyřleté granty jednotlivým souborům, které budou v daném divadle působit. Záměrem je tedy vybírat celé soubory s vlastními projekty, a ne ředitele divadla. Tento způsob přináší otevření pražské divadelní scény pro nové nápady a tělesa, větší svobodu v rozhodování a uměleckou konkurenceschopnost mezi všemi pražskými divadly.
LN: Proč radnice nezveřejnila jména kandidátů a jejich koncepce?
Rádi bychom to udělali, nejsme však oprávněni. Záleží na účastnících, každý má možnost svůj projekt zveřejnit a my to uděláme, pokud s tím bude souhlasit. Chápu, proč soutěžící požadují diskrétnost. Ve svých projektech uvádějí informace, které by je mohly v případě, že neuspějí, poškodit, případně poškodit umělce, s kterými ve svých projektech počítají.
LN: Proč po zasedání výběrové komise 30. 1. nebyl zveřejněn doporučený projekt?
Autorům vítězného projektu tomu nic nebrání. Já jsem pro, ale nemohu to učinit za ně.
LN: Proč bylo hlasování komise tajné a proč nebyla za Helenu Brabencovou, která odstoupil, kooptována další osoba?
Komisi jmenuje rada hl. m. Prahy. Pokud se během zasedání někdo vzdá funkce a nejsou porušena žádná pravidla pro stanovený výběr, není důvod jednání přerušit na několik týdnů a nechat schvalovat radu nové obsazení. Tak tomu bylo i v tomto případě.
LN: Jak to bylo s údajnou paritou hlasů pro projekt Davida Drábka, Darka Krále a Martina Učíka a Pražského komorního divadla?
Co myslíte paritou hlasů, nevím, protože při hlasování, kde každý tajně volil pořadí, nenastal žádný problém ani konflikt a výsledné pořadí vyšlo jednoznačně. Pokud máte na mysli, že může nastat rovný počet bodů pro dva či více vítězů, tak může nastat téměř vždy. Pokud se týče tajného hlasování, tak musím opět konstatovat, že zástupci města by klidně hlasovali veřejně. Situace je ovšem jiná u odborné veřejnosti. V řadě případů mají pocit, že by nehlasovali svobodně, a raději by se takového výběrového řízení ani nezúčastnili. Znamenalo by to, že bychom takovéto výběrové komise vůbec v budoucnu těžko obsazovali.
4. března 2002
4. března 2002