Tomáš Hudeček: Do Prahy jsem přišel v době povodní, jsem tedy jasná naplavenina
Pražský deník | 2.12.2011 | Rubrika: Z metropole | Strana: 2 | Autor: JITKA EISENHAMMEROVÁ
Staré Město – Tomáš Hudeček (TOP 09) přišel do metropole v kritickém roce 2002, kdy město zasáhly kruté povodně. Od té doby říká, že je v Praze naplaveninou do slova i do písmene. Od minulého čtvrtka je druhým nejvlivnějším mužem města, prvním náměstkem primátora pro oblast územního plánu.
* Jak se vám po převratu, za nímž stál primátor, změnil život?
Nastal obrovský chaos, kdy bylo potřeba okamžitě začít reagovat na podněty pro správu města. To znamená, že okamžitě připadl problém rozpočtu, problém tisků, které šly do rady. Naštěstí u rozpočtu vykonal velkou část práce Zdeněk Tůma, který se s ním seznámil již na finančním výboru. Každopádně neměl jsem kancelář, nevěděl, kde ji mám. Chyběli pomocníci. Ado toho mám ještě přes víkend načíst všechny tisky a rozhodnout na základě nějaké odbornosti, jak pokračovat v práci, kterou nastavila předchozí rada. Měl jsem malinkou výhodu oproti kolegům, protože jsem jako předseda kontrolního výboru měl u sebe asistentku. Ten chaos byl ale svým způsobem krásný.
* Pochválili vás doma, že jste povýšil?
Co se týče rodiny, drží mi palce, ale varují před nejrůznějšími útrapami, které mě tady nejspíše čekají.
* Jaké útrapy mají na mysli?
V politice člověk neví nikdy, zda vydrží do dalšího dne. Není problém na základě spekulací z člověka udělat ne zrovna společensky přijatelného spoluobčana. Víceméně jsem se ale setkal většinou s pozitivním držení pěstí.
* Musel jste nějak omezit práci?
Práce byla omezena ve chvíli, kdy jsem se stal předsedou kontrolního výboru. Ale nechal jsem si částečný úvazek na Karlově univerzitě, kde přednáším kartografické předměty. Stále také běží výzkumná činnost na téma dopravních analýz. Přednáškovou činnost vykonávám zdarma s tím, že mě tu platí stát, tak si myslím, že bych to měl společnosti nějak vracet.
* Proč jste si ke studiu vybral zrovna kartografii?
Jsem vystudovaný učitel pro střední školy v předmětech matematika a zeměpis na fakultě v Olomouci. Alogickou kombinací je kartografie. Je to vlastně jakási matematická geografie, kdybych to měl shrnout. Jednalo se o jakési životní směrování, protože zrovna v tomto oboru bylo místo, někoho tam potřebovali a já byl na ráně. Nikdy jsem si to nějak nevybíral.
* Do Prahy jste přišel v době povodní.
Ano, jsem tedy naplavenina. Ato do slova a do písmene. Kdykoli jsem totiž přišel na nějakou vysokou školu, tak vždycky v tom městě byly povodně. Takže když jsem šel studovat do Olomouce, tak tam byly povodně, a když jsem šel do Prahy, tak byly také. Ado dalšího města, pokud někam půjdu, budu asi předem volat!
* Co vás vedlo ke vstupu do politiky?
Do politiky naprostá většina členů TOP09 vstoupila za dob Jiřího Paroubka, když bylo nebezpečí, že bude znovu zvolen ve volbách. Já jsem do toho šel z toho důvodu, aby mě nikdo nezadlužoval. Pozdější volba ministra financí Miroslava Kalouska, který ukázal, že s tím rozpočtem jako jediný asi umí něco udělat, a následná podpora knížete byla logická. Já očekával, že budu roznášet letáky do voleb. Jenže mezi tím se volby nějak odložily. Později strana musela dát někoho na kandidátku. Naši lidé nesedí na dvou židlích, ale buď ve „velké“ Praze, nebo na městských částech. Já si vybral Prahu. Apak ten vývoj šel až tak daleko, že tu teď spolu sedíme.
* Přece jen, nejste z Prahy – někdo vám může vyčítat, že řídíte město, ve kterém žijete jen deset let.
Ve chvíli, kdy jsem se měl nějakým způsobem rozhodnout, zda budu kandidovat na Praze 8, kde jsem byl v regionální organizaci, nebo zda budu kandidovat na „velké“ Praze, tak jsem právě o tom přemýšlel. Kdybych byl v té nejnižší komunální politice, tedy zastupitelem na Praze 8, tak bych měl na starosti tu lokální místní politiku, kdy se předpokládá, že tu znám každý roh a ten chci spravit. I když tu bydlím již osm let, přeci jen nejsem ten rodilý starousedlík. Proto jsem se rozhodl pro tu velkou Prahu, protože mé vzdělání mnohem lépe odpovídá náplni, kterou bych tu mohl dělat. A teď se to potvrzuje. Protože geograf je také urbanista. Přesně jsem na místě, kde tomu mé vzdělání odpovídá. Na městské části by toto odpovídalo mnohem méně.
* Tvrdíte, že Praze chybí dopravní koncepce. V čem konkrétně?
V České republice na rozdíl od Anglie je obrácený poměr mezi počtem aut, která vlastní lidé ve městech a na venkově. Počet aut na jednoho člověka je v Anglii na venkově mnohem vyšší než v městských oblastech. Ve městě lidé logicky potřebují auto méně než na venkově. U nás je to obráceně. Nejvíc aut je ve městech, což je dáno ekonomickou silou měst. Lidé v Praze měli více peněz, a chtěli mít auto. Praha nebyla dříve tak ucpaná. Budování silniční infrastruktury bylo logické a mělo své opodstatnění. Jenže nyní se stává, že aut je mnoho a je to už poměrně neúnosné. I spousta Pražanů si řekne: no, já bych radši jel tou tramvají, je to vlastně levnější a nestojím v zácpách. Jenže i tramvajová síť je předimenzovaná, tramvaje nemohou projet na I. P. Pavlova a na Karlově náměstí, metro na trase C už také nemůže jezdit rychleji. Teď jsme trochu ve slepé uličce. Ukazuje to na nekoncepčnost, která se měla řešit dřív, kdy mělo být zřejmé, že za tři roky bude v určitých místech kolaps a měla se třeba vytvořit nová tramvajová linka.
* Ve svém životopise jste měl, že je nutné vyřešit hlukové a emisní limity tam, kde je to třeba. Jak byste pomohl obyvatelům Spořilova?
Na Spořilově je značně vyhrocená situace, která nemusela nastat. Naprosto jasná věc je odvést kamiony z Jižní spojky ve chvíli, kdy se otevře Pražský okruh. Kdyby se tak nestalo, postavili bychom Pražský okruh, po kterém by nikdo nejezdil. Máza úkol odlehčit jiné dopravní stavbě, kterou je Jižní spojka. Že při tom zapláče jiná část Prahy, je bohužel naprosto jasné, protože ty kamiony musí někudy jet.
* Já se Spořilovským nedivím, protože ta situace je tam asi neúnosná.
Jistě, sídliště je obklíčeno třemi dálnicemi. Ale při převedení kamionů z Jižní spojky se mělo uvažovat o množství kamionů, které se převádí. Ve chvíli, kdy se přišlo na to, že je to enormní zátěž pro Spořilov, mělo se ihned hledat nějaké řešení. Ane po roce pustit kamiony v noci zpět na Jižní spojku. To mělo nastat hned. Samozřejmě takový postup vyvolal naprostý odpor místních. A dospělo to tak daleko, že ti lidé už blokují rozumná jednání, protože jsou tak u zdi, že pro ně jakékoli jiné řešení, které neznamená stop kamionům, je špatné. Politické řešení, dle kterého by se postavila protihlukové stěna, pak už nestačí. Protože lidé nechtějí žádný kamion a žádají čisté prostředí. Ve chvíli, kdy jde o zdraví lidí, je jasné, že jsou na pořadu dne blokády.
* A jaké je to vaše řešení?
Okamžitá nutnost protihlukových stěn. Limity třeba i tak budou překročeny, ale aspoň se to bude dát přežít. Co se týče překračování emisních limitů, mohly by být využity elektronické systémy, které by buď zrychlovaly, nebo zpomalovaly dopravu podle toho, jak by se emise pohybovaly.
* Máte na starosti územní plán. Patří do města moderní stavby?
Praha by neměla být skanzen. Historická část by měla být ale zachována. Dodneška i po těch deseti letech procházím rád Starým Městem a kochám se. Co se týče moderních staveb, jakékoli oživení města kulturní či moderní stavbou, to vše přináší Praze přidanou hodnotu. Třeba Národní technická knihovna. Je to moderní budova, která je opravdu nádherně řešená. A podobných budov je potřeba v Praze mnohem více.
* Jste první rukou primátora Bohuslava Svobody. Je jako šéf přísný?
Primátor je šéf, se kterým se lze domluvit.