V Praze obdivujeme, že jste se do nového nádraží pustili

Rotterdam, Amsterdam, Haag. Tahle nádraží mají na seznamu architekti z ateliéru Benthem Crouwel Architects. Teď ke jmenovaným přibyde Brno. O tom, proč právě jejich návrh o prázdninách vybrala soutěžní porota jako nejlepší, jsme mluvili s jejím předsedou, architektem, urbanistou a někdejším ředitelem Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy Petrem Hlaváčkem.

 

První otázka je nasnadě: co bylo na návrhu Benthem Crouwel Architects tak přesvědčivé, že ho to dovedlo k vítězství?

Řekl bych, že šlo o kombinaci vysoké racionality – kolegové ze Správy železnic hodně oceňovali řešení jednotlivých vazeb, chytré pojetí autobusového nádraží, které je zvednuto do patra na stejnou úroveň jako vlakové – s lokálním principem. To foyer, hala navazující na bulvár, je určitým vyvrcholením, vstupní branou z jedné strany do nádraží, z druhé strany do města, a navíc pracuje s historickou reminiscencí výstaviště. Z mého pohledu navíc hrál velkou roli komfort cestujících, který přináší velkorysé zastřešení; prostor bude podle mě dobře fungovat v běžném životě. Když přijedete na nádraží, ať už tramvají, nebo taxíkem, patrně nemáte hodinu, ale tak pět minut, chcete si rychle něco koupit a nastoupit do vlaku a po celou tu dobu počítáte s tím, že tam nebude pršet, foukat a bude vám teplo.

 

Z vizualizací se zdá, že ta vámi zmíněná „vstupní brána“ nenavazuje na osu bulváru, ale je mírně posunutá. Setkala jsem se s touto výtkou i na sociálních sítích. Co na tento názor říkáte?

Celá současná architektura a výtvarné umění celkově pracuje s centrálními tématy poměrně svobodně. Centrální kompozice byly typické spíše třeba pro 50. léta, socialistický realismus. Ten posun vnímám jako pozitivní, dává tomu určité napětí, a z odstupu už je návaznost na bulvár jasná.

 

Od chvíle, kdy jste zveřejnili výsledky architektonické soutěže na nové brněnské nádraží, uplynulo několik týdnů. S jakými reakcemi jste se dosud setkal vy?

Tady v Praze, ať už mluvím s politiky, nebo architekty, vnímám velký respekt k Brnu, že se do toho pustilo. Soutěž sama o sobě byla špičkově zorganizovaná. Všechny hovory nakonec uzavírá prohlášení, že se těšíme, až tam budeme vystupovat.

 

To my taky, už sto let… Aktuálně se mluví o realizaci nádraží v letech 2032–35. Nehrozí, že návrh mezitím zastará?

Z hlediska rozvoje města je těch 15 let jako dva měsíce ve vašem životě. Technologie se určitě vyvíjet budou, takže lze třeba předpokládat, že je-li střecha navržena se solárními panely, nepůjde už v tu dobu o černé desky, ale o nějakou chytrou technologii integrovanou přímo v materiálu zastřešení. Urbanismus jako takový má ale takt mnohem delší – všimněte si, jak jsou dnes oblíbené k bydlení čtvrtě postavené v 19. století. A nová čtvrť i nové nádraží jsou navrženy velice udržitelně – myslím tedy, že pokud to celosvětový vývoj dovolí, budou nám sloužit stovky let.

 

Ani z hlediska železniční dopravy nemůže být v době výstavby už „nemoderní“?

Železniční doprava sice zažívá velkou renesanci a s ní souvisí i poměrně velký technologický pokrok, nicméně vzhledem k tomu, jak je Evropa zalidněná, nepředpokládám, že tu dojde k projektování tak rychlých tratí jako třeba v Číně, kde jsou vzdálenosti mezi jednotlivými sídly obrovské. Tendence v Evropě je nahradit vlaky letecké trasy typu Brno–Berlín a to se odehrává; návrh nádraží počítá s budoucím připojením na vysokorychlostní tratě i na podzemní dráhu. Tak, jak je nachystaný, je zkrátka udržitelný na nejbližší desítky let.

 

Poslední pochybovačná otázka: nádraží je opět koncipované pro všechny typy dopravy, od lokálek přes rychlíky až k nákladním vlakům. Přitom je opět situované do městské zástavby. Nečeká nás za 30 let stejný problém s kapacitou, jaký potkal současné hlavní nádraží?

Naopak se na začátku soutěže objevila debata, ve které se někteří porotci vyjadřovali ve smyslu, zda to nádraží není předimenzované. A argumentovalo se právě potenciálním větším využitím v budoucnu. Takže bych neměl obavu, že nebude stačit. A myslím, že nová poloha nádraží je správná – stále zachovává vazby na město, což symbolicky potvrzuje i plánovaný bulvár a brána orientovaná na katedrálu; přitom dává velký předpoklad rozvoje multifunkční čtvrti, která rozšíří centrum.

 

Je už jasné, co bude jednou se starým nádražím?

Budovy nádraží i Malé Ameriky jsou památkově chráněné, takže by na místě měly určitě zůstat. Předpokládám, že se promění v nějaké společenské centrum a budou sloužit lidem. Zrušením nádraží dojde k protažení zeleného pásu kolem viaduktu a rozšíření toho, co je v Brně tak cenné a co v Praze nemáme – to je ta zelená Ringstrasse (okružní třída kolem starého města ve Vídni – pozn. red.), která vznikla v místech bývalého hradebního okruhu a zahrnuje významné budovy, jako divadla, Dům umění apod. Bude to chvilku trvat, ale když si uvědomím, jak krásný je už teď pohyb po terasách pod katedrálou se všemi těmi výhledy na město, dovedu si představit, jak na to bude možné rovnou navázat a v procházce pokračovat dál kolem nové čtvrti. Bude to urbanisticky velmi zajímavá věc, která obohatí už tak bohaté Brno. A to říkám bez vší ironie – my architekti máme Brno moc rádi.