Výše nájemného v Praze od začátku pandemie koronaviru klesala, znovu růst začala teprve ve druhé polovině loňského roku

Průměrné výše nájmů v Praze rostly v období mezi lety 2014 a 2019 průměrně meziročním tempem 7,4 %. Tento růst však nebyl rovnoměrný. Zatímco v letech 2014 a 2018 dosahoval necelých 3 %, respektive 4,2 %, v roce 2017 přesáhl 12,5 %. V souvislosti s pandemií covid-19 však v prvním pololetí roku 2020 průměrná výše nájemného poklesla mezipololetně o 2,6 %, ve druhém pololetí 2020 se potom snížila o dalších 4,3 % a v prvním pololetí roku 2021 dále poklesla o 2,8 %. Ve druhém pololetí roku 2021 již nájmy opět začaly růst, průměrně o 4,3 % za pololetí.

Podrobnější analýza ukazuje, že tempo změn výše nájemného se výrazně neliší mezi relativně levnějšími a relativně dražšími byty. I přesto je patrný fakt, že zhruba do konce roku 2016 mírně vyšším tempem zdražovaly dražší byty, kdežto v druhé polovině růstového období do konce roku 2019 zaznamenaly vyšší tempo růstu levnější byty.

Odlišný vývoj cen nájemního a vlastnického bydlení

Ze srovnání vývoje cen nájemního a vlastnického bydlení vyplývá, že ceny vlastnického bydlení rostly rychleji a rostly i v období pandemie covid-19, kdy výše nájmů naopak klesaly až do prvního pololetí roku 2021. Zároveň nárůst cen vlastnického bydlení kulminoval během roku 2016, kdy mezipololetně dosahoval až k 8 % a k těmto hodnotám se přiblížil znovu v prvním pololetí 2021, zatímco u nájemního bydlení dosáhl růst maxim během roku 2017. Od relativního zpomalení růstu výše nájmů v prvním pololetí 2018 ceny rostly jen mírně až do konce roku 2019, kdy následoval v letech 2020 a 2021 pokles s návratem k růstu až ve druhém pololetí roku 2021.

K druhé polovině roku 2021 byly nájmy mezi katastrálními územími s vysokým počtem nabízených bytů k pronájmu nejvyšší v Josefově, na Starém Městě, Malé Straně a Novém Městě s měsíční výší nájemného za metr čtvereční 372 Kč, 348 Kč, 345 Kč a 339 Kč.

Druh bydlení nemá zásadní vliv vývoj ceny nájemného

Srovnání růstu výše nájemného modernistických sídlišť a blokové a různorodé zástavby ukázalo ve sledovaném období podobný trend vývoje nájemného. Při podrobnějším průzkumu je ale patrné, že výše nájmů na sídlištích rostla rychleji v druhé polovině růstového období, kdežto u blokových a heterogenních lokalit to bylo v první polovině sledovaného období, tedy zvyšování nájmů na sídlištích s časovým odstupem sleduje trendy v lokalitách širšího centra Prahy.

Analýza faktorů ovlivňujících výši nájemného a tempo jeho růstu ukázala, že některé faktory mají obdobný vliv na obě tyto proměnné, některé jen na jednu z nich a někdy je vliv na obě proměnné opačný. Například počet nových bytů je spojen s vyšším tepem růstu nájmů i s jejich vyšší hladinou, území s dlouhou průměrnou dojížďkou do práce a lokalizací práce dál od centra mají v průměru nižší ceny, ale tempo růstu cen je tam vyšší, a nakonec rostlé lokality mají pozitivní vliv na celkovou výši nájemného, ale růst nájemného zde byl nižší.