2.9.2003 - Záznam tiskové konference
Záznam tiskové konference 2. 9. 2003 – 16.00
Ivana Gorgolová, ředitelka OPR
„Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci u příležitosti
30. zasedání rady a dávám první slovo panu náměstku Paroubkovi o programu.“
Jiří Paroubek, náměstek primátora hl. m. Prahy
„Takže, dámy a pánové, musíme v úvodu omluvit pana primátora. Dnešní rada byla poměrně krátká, projednávali jsme jednak návrh na změnu jednacího řádu rady, o tom bude určitě hovořit pan náměstek Blažek, projednávali jsme návrh změny stanovení příspěvku z poplatků za ukládání odpadů na skládku ASA Ďáblice městským částem Praha - Ďáblice a Praha - Březiněves. Projednávání tohoto materiálu bylo přerušeno, vrátíme se k němu na jedné z nejbližší rad, dále pan náměstek Blažek bude hovořit o dalším materiálu, který se týkal návrhu zákona, kterým se mění zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a konečně bude pan náměstek Blažek také komentovat materiál, který se týkal návrhu zákona, kterým se mění zákon o územních komunikacích. Paní radní Halová předložila materiál, který se týkal návrhu na použití investičního a rezervního fondu příspěvkových organizací v působnosti odboru sociálních věcí. Tento materiál byl rovněž přerušen a bude projednáván na jedné z nejbližších rad. Materiál, který budu prezentovat já, velice stručně, se týkal návrhu na úpravu rozpočtu hlavního města o zajímavou částku 1 miliardu 288 milionů korun určených na provedení rekonstrukce a obnovy metra. Velmi závažný materiál, který zatím zůstává trošku otevřen a bude o tom hovořit pan náměstek Blažek, se týkal návrhu vyhlášky hlavního města Prahy, kterou se stanoví poplatek za komunální odpad. Dále městská rada projednala pořad jednání desátého zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy. Toto desáté zasedání se uskuteční 11. září. Rada projednala materiál, kterým je rozdělena dotace na městské části na zeleň. O této dotaci ve výši 30 mil. Kč rozhodlo zastupitelstvo na svém zasedání v červnu a tento materiál bude předložen také na nejbližší schůzi zastupitelstva. Pokud mám hovořit ke dvěma materiálům, které byly předloženy jednak v té řekněme hlavní části a pak také v operativní části rady, tak já jsem předložil materiál, který se týká druhé části úvěru EIB – Evropské investiční banky na obnovu metra - v pátek došla na účet města částka 1 miliarda 288 milionů, je to druhá část úvěru EIB ve výši 80 EURO, čili v přepočtu více než 2,5 miliardy korun na provedení rekonstrukce a obnovy metra v důsledku záplav v srpnu minulého roku. Máte přiloženu tiskovou zprávu, chtěl bych říci, že po několika měsících jednání mezi ministerstvem financí a Evropskou investiční bankou se podařilo dokončit tzv. souhlasící dopis ministerstva financí, který nahrazuje bankovní garanci pro tento úvěr u Evropské investiční banky. Dá se říci, že tím jsme ušetřili nějakých 80, 90 milionů korun tím, že jsme nemuseli čerpat bankovní garanci nebo nebudeme muset čerpat bankovní garanci, a vlastně tyto prostředky máme k dispozici do té částky. Je to poslední částka u toho finančního ingeneeringu, která nám zbývala z té částky, kterou potřebujeme na obnovu metra –
6 miliard 955 milionů korun. Takže financování rekonstrukce a obnovy metra po povodni je tímto zajištěno. Druhou věcí, o které bych chtěl hovořit je - a to máte také tiskovou zprávu - návrh na navýšení rozpočtu hlavního města Prahy na účelovou neinvestiční dotaci z ministerstva místního rozvoje určenou na program poskytnutí dotací do povodňových fondů obcí. Zatím jsme dostali od ministerstva místního rozvoje 137 milionů korun. Nyní dostáváme částku 170 milionů korun. Máte popsáno i na co tato částka jde. Největší část z ní - téměř 168 milionů korun - jde do povodňových fondů městských částí, největší částka půjde na Prahu 8. Tak alespoň budu ten materiál předkládat zastupitelstvu a možná, že ještě k nějaké diskusi kolem něj dojde. Očekáváme, že v nejbližších týdnech také dostaneme největší část ještě z té částky, kterou jsme vůči tomuto ministerstvu v rámci příslušného programu pomoci postiženým povodní uplatnili. Celkově jsme tam uplatnili pro vaši informaci cca 650 milionů korun, čili když vezmu těch 137 milionů korun plus 172 milionů korun, tak se dostáváme zhruba na polovinu této částky a my bychom potřebovali ještě zhruba těch 300 milionů korun. Takže tolik k těmto dvěma závažným materiálům, které půjdou do nejbližšího zastupitelstva. Takže jestli jsou nějaké dotazy.“
Ivana Gorgolová
„Prostor pro vaše dotazy k panu náměstku Paroubkovi. Nejsou žádné, tak já bych poprosila pana náměstka Blažka.“
Rudolf Blažek, náměstek primátora hl. m. Prahy
„Takže já bych se pokusil být stručný. Já se pokusím okomentovat předklad důvodové zprávy a tiskové zprávy, které jsou zde uvedeny, i když si myslím, že na příští radě, pokud rada podpoří můj revoluční záměr na regulaci prostituce, tak tady bude příště asi více dotazů a větší diskuse, uvidíme. Každopádně dnes městská rada projednala dva návrhy na novelu zákonů a to zákona o pozemních komunikacích, jak máte uvedeno v tiskové zprávě. Já bych pouze připomenul, že skutečně se jedná o stávající situaci, která je podle našeho názoru třeba změnit, že k vozidlům, které jsou jaksi nalezeny, opuštěny na komunikaci, je město povinno se chovat jako k věci opuštěné podle občanského zákoníku. Je tedy je povinno ji převzít, 12 měsíců skladovat, schraňovat a na svoje náklady střežit, a po dvanácti měsících předat státu, takže tím pádem jaksi odevzdat, aniž by z toho mělo jedinou korunu. Byť je pravda, že leckdy jsou to vozidla, která lze nazvat jako křápy, nebo vyloženě téměř vraky, ale faktem je, že toto bychom chtěli změnit. Existuje cesta projednaná odborníky z katedry právnické fakulty i plzeňské fakulty a ta cesta je, že by se z těch dvanácti měsíců staly tři měsíce a že by prodávalo tato opuštěná vozidla hlavní město Praha, potažmo obce vlastnící komunikace, na nichž tato vozidla budou nalezena či odtažena. Myslím si, že je to zásadní změna, protože dnes v této chvíli střeží město 261 vozidel, dalších 204 vozidel je připraveno v té jakoby čekací frontě, a několik set vozidel, což se těžko dá v této chvíli kvantifikovat, je jaksi uloženo na různých jak odtahových parkovištích, tak na normálních parkovištích. Vozidla jsou opuštěná, nikdo se k nim nehlásí a pochopitelně musí být tím pádem předána do tohoto režimu a skutečně je to velký problém. Městu tímto vznikají náklady ročně v milionech korun, je možné spočítat, že střežení jednoho vozidla vychází s veškerou agendou na 7 – 8 tisíc korun ročně. Pak je možné si to vynásobit tím, že město v této chvíli ke třem stům vozidel, která byla vydána po těch dvanácti měsících, vydává za náklady. To je první věc. Druhá věc, to je zákon 168/99 o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla na pozemní komunikaci. Opět zjednodušeně řečeno jde o to, že v této chvíli garanční fond, který je tvořen povinnými příspěvky pojistitelů a ze zahraničního pojištění, dnes odškodňuje u nezjištěných vozidel, nezjištěnými řidiči v uvozovkách, pouze pokud se jedná o škodu na zdraví nebo za usmrcení. Faktem je ovšem, že vlastníci komunikací jsou nezjištěnými vozidly poškozovány taktéž a to je odhadem částka 100 mil. korun ročně, jenom v Praze to dělá zhruba 15 milionů korun ročně právě na komunikacích, potažmo na příslušenství těchto komunikací, ať jsou to protihlukové bariéry, světelná zařízení, kdy po dopravní nehodě vznikne tato škoda a řidič ujede a je tím nezjištěným vozidlem, nezjištěným řidičem, a město musí škodu hradit ze svých zdrojů. My se domníváme, že by to bylo možné řešit touto cestou a myslíme si, že by to přineslo skutečně zrychlení odstraňování těchto následků nejenom v Praze, kde samozřejmě 15 mil. korun vůči rozpočtu Prahy není částka enormní, ale je to částka nemalá, ale kdyby věděli vlastníci těch komunikací, že jim to bude v budoucnu nějakým způsobem touto cestou uhrazeno, tak by možná pružněji přistupovali k odstraňování těchto následků. Neříkám, že je to problém jenom Prahy, znovu opakuji - Praha je 15 mil. ročně, celá Česká republika 100 mil. korun. Já bych poprosil k těm zákonům nebo novelám, jestli má někdo nějakou připomínku nebo dotaz.
(otázka bez mikrofonu)
„K tomu zákonu k těm pozemním komunikacím, jestli bude nějakým způsobem zjištěno, že vozidlo skutečně nikomu nepatří, protože se může stát, že opravdu ty tři měsíce někdo bude v zahraničí, stane se mu tam něco, může být nemocný, může být sám. To auto nemusí být vrak, může být poškozeno v průběhu té doby a najednou auto zmizí úplně nenávratně.“
Rudolf Blažek
„Samozřejmě to je diskuse, praxe je taková, že od té doby, co to převzala správa služeb městské policie zhruba před 16 měsíci, tak z těch minimálně 100 vozidel se v jednom jediném případě stalo, že přišel majitel asi po měsíci a půl. O ta vozidla nikdo nejevil zájem a chci říci, že to samozřejmě bude věc diskuse. Já se na druhou stranu domnívám, že je tady nezbytně nutné - a to je v tom zákoně zcela evidentní - že tam musí být opakovaná výzva vlastníkovi nebo tomu, na koho bylo to vozidlo napsáno nebo kdo je uveden jako provozovatel. Já vím, to je samozřejmě potencionální riziko, které souvisí s tím, že pokud by to bylo vozidlo, které bude někde stát a bude překážet a nebude odtaženo jaksi z veřejného zájmu, tak je to pět měsíců. Pokud by se jednalo o odtah jako takový, tak je to skutečně tři měsíce a my se domníváme, že je to ten samý problém, jak u vraků. Já chci říci, že je to v podstatě téměř obdobný, ne-li totožný systém jako dnes je aplikován podle zákona o pozemních komunikacích u vraků motorových vozidel, kde nejsou státní poznávací, dneska registrační, značky. Je to věc samozřejmě diskuse, pochopitelně pokud by se někdo takovýmhle způsobem chtěl domáhat svého práva, tak se může domáhat podle občanského zákoníku, ale domnívám se, že praxe, která je více jak rok a půl, že ze 120 vozidel se přihlásil pouze jeden jediný, tak si myslím, že není ta pravděpodobnost příliš vysoká, ale pochopitelně, může se to samozřejmě brát, že je někdo ukrácen na svých právech.“
Ivana Gorgolová
„Děkuji, máte další dotazy k těmto dvěma tiskům? Pokud nejsou, tak já poprosím o další informaci.“
Rudolf Blažek
„Tak já mám ještě dvě věci, o kterých chci hovořit. Ta první je v podstatě velmi krátká, městská rada již jednou projednala návrh na statutu hlavního města Prahy v oblasti školství a svěření určitých kompetencí na úroveň městských částí a v zastupitelstvu to neprošlo, ovšem neprošlo to, řekl bych, z trochu nepochopení některých představitelů městských částí a některých zastupitelů. Já bych to nepředkládal znova, nicméně faktem je ta věc, že mě oslovilo šest představitelů městských částí a to městské části – 2, 3, 4, 6, 8 a 14, kteří mě požádali, aby to opětovně bylo předloženo. Aby se zastupitelstvo ještě jednou naposledy seriózně zabývalo touto záležitostí s tím, že samozřejmě na zastupitelstvu vystoupí a předloží svoje argumenty, proč chtějí opakovaně, aby toto bylo řešeno na úrovni zastupitelstva, aby tato kompetence byla svěřena jednotlivým městským částem. Proč to v zastupitelstvu neprošlo, já nechci hodnotit, já chci říci, že jsem respektoval názor velkých městských částí, těch šesti městských částí z těch dvaadvaceti, na které by to mělo přejít, a skutečně to předkládám znovu zastupitelstvu k projednání, byť je to částečně nestandardní. Ale domnívám se, že by tady měla být dána možnost těm představitelům městských částí, kteří o to stojí, jak jsem pochopil a je jich určitě minimálně většina, ne-li velká většina, aby toto svoje stanovisko uhájili. V zásadě jde o to, že vlastně de facto je to převod finančních prostředků na městské části, které jsou v podstatě, kdyby se rozdělily, mimo město, budou je rozdělovat přímo městské části. Je to pochopitelně částečně stimulace k určité optimalizaci v rámci městské části, protože jedna věc je velký polštář, velký balík peněz rozdělovaný přímo z magistrátu a druhá věc je potom - městská část má třeba 4, 5 škol, tak bude velmi zvažovat. Nicméně jsou to peníze, které jsou fixovány na počty dětí, nikoli na počty pedagogů mimo jiné.
Ivana Gorgolová
„Nějaké další dotazy? Můžu poprosit na mikrofon kvůli záznamu, děkuji.“
Žaludová, Haló noviny
„Jaký byl důvod negativního stanoviska těch šesti městských částí? Tuším, říkal jste 2.,3.,4.,8. a 13.?“
Rudolf Blažek
„To připomínkové řízení, které proběhlo v červnu nebo před červnovým zastupitelstvem - výstup byl ten, že jediná z 22 velkých městských částí nesouhlasí s převodem, 19. tuším. Tehdy, to bylo před těmi čtyřmi měsíci, a proto z toho připomínkového řízení to vypadalo jako nerozporná záležitost, ovšem zastupitelstvo to v rámci diskuse nějakým způsobem projednalo, nebylo tam řečeno více než na zastupitelstvu, takže to neprošlo. A ty městské části, které předtím to podpořily a kterých je většina, vlastně de facto jediná byla proti kompetencím na městské části, požádaly s omluvou, že to podcenily, jestli by to mohlo být předloženo ještě jednou. Pokud by to neprošlo, nebudu to opakovaně dělat, to v žádném případě, ale respektuji to, že si městské části v podstatě sypaly popel na hlavu - „prosím, předložte to ještě jednou, abychom to mohli vysvětlit“. Nečekali jsme při takové podpoře, že by zastupitelstvo k tomu nemělo chuť.“
Ivana Gorgolová
„Děkuji, prosím další dotazy. Nejsou, poprosím pana náměstka ještě k dalšímu tisku.“
Rudolf Blažek
„Ještě bych poprosil poslední a to je vyhláška o komunálním odpadu. Já bych chtěl říci, že tady jsme reagovali jako hlavní město Praha na určitý problém, který vznikl u vyhlášky o poplatku za komunální odpad, který souvisí s tím, že ministerstvo vnitra upozornilo hlavní město Prahu na to, že podle názoru ministerstva vnitra žádný zákon nestanoví explicitně možnost hlavnímu městu Praze či jakékoliv jiné obci uložit plátcům poplatků tedy vlastníkům nemovitostí sdělovat správci poplatků tedy hlavnímu městu Praze jméno, příjmení a rodné číslo poplatníků. Tam je samozřejmě problém s rodným číslem poplatníků, neboť podle ministerstva vnitra se jedná o záležitost, která je sporná a která by mohla být v rozporu se zákonem na ochranu osobních údajů. Z toho důvodu jsme vedli jednání s ministerstvem vnitra a na základě toho městská rada přijala závěr v červnu tohoto roku, že se znovelizuje návrh ustanovení této vyhlášky o výběru poplatků za komunální odpad a dnes rada projednala novelizaci tohoto ustanovení vyhlášky s tím, že rada se domnívá, že by ?? zákona mělo vyhovět to, že se ukládá sdělit správci poplatků vedle jména a příjmení poplatníka, který poplatek neuhradil, též datum narození. Jde o praktickou záležitost, pokud je stejného jména a příjmení v domě konkrétní osoba, což je běžná věc, otec, příbuzný atd., nebo ani nemusí být příbuzný, pokud se jedná o velký dům, tak pochopitelně datum narození oddělí nějakým způsobem jednotlivé obyvatele domu. Na druhou stranu, pokud by se ani toto ministerstvu vnitra nezdálo a trvalo by na tom, že i toto je sporné, byť jsme telefonicky - a to je právě ten problém - komunikovali taktéž s Úřadem na ochranu osobních údajů a bylo nám potvrzeno, ovšem telefonicky, to se dá těžko dokázat, těžko se s tím dá jaksi manipulovat, těžko se s tím dá pracovat, že by to neměl být problém na rozdíl od rodného čísla, které je konkrétní identifikátor, tak my jsme se přiklonili k té variantě praktické, nicméně pokud by stále toto bylo otázkou spornou, nestojíme o to, aby ministerstvo vnitra pozastavovalo tuto část naší vyhlášky a pochopitelně bychom na to reflektovali ještě před zastupitelstvem 11. září, které bude tuto novelu vyhlášky projednávat.“
Ivana Gorgolová
„Děkuji, máte ještě nějaké dotazy? Prosím, pan Janiš.“
Rudolf Blažek
„Vypouštíme rodné číslo pochopitelně a místo rodného čísla se tam dává datum narození, ovšem pokud i toto bude problematické, byť, znovu opakuji, komunikovali jsme s Úřadem na ochranu osobních údajů, tak kdyby toto bylo problematické, tak samozřejmě nám nezbude nic jiného, než jít na tu variantu bez data narození. Pak by to ovšem znamenalo velké problémy, protože Václav Novák - v domě mohou být dva, tři, čtyři Václavové Novákové, a potom samozřejmě je problém identifikace toho konkrétního člověka. Ale znovu opakuji, pro nás je směrodatná praktická stránka věci, ale pochopitelně ještě důležitější je zákon a jaksi zákonná ustanovení, nechceme samozřejmě v žádném případě překračovat zákon či být v rozporu se zákonem. Navíc kdyby podle ministerstva vnitra toto bylo učiněno, tak nám to stejně pozastaví. Nám jde o to, aby to bylo v prvé řadě zákonné, v druhé řadě praktické.“
Janiš, Právo
„Podařilo se uzavřít účetně ten rok 2002? Teď magistrát rozesílal neuvěřitelné množství složenek lidem, kteří zaplatili, s tím, že jako nezaplatili.“
Rudolf Blažek
„Výběr poplatků já skutečně neznám, jestli pan náměstek.“
Jiří Paroubek
„Já nejsem připraven detailně na tu otázku, to určitě nečekáte, ale pokud Vám postačí obecná odpověď, tak samozřejmě u těch poplatků určitý problém je, ale kupodivu i s ohledem na jeho objem, který je v řádech set milionů korun, není ten problém takový, čili ta kázeň lidí je dosti vysoká.“
Ivana Gorgolová
„Jestli vám to takhle postačuje, prosím další dotazy. Jakékoliv. Ano, paní Šprunková ještě.“
Šprunková, Blesk
„K záměru na zajištění lékařské služby první pomoci, bylo tam něco nového?“
Jiří Paroubek
„Ten materiál, prosím, byl přerušen, takže vrátíme se k němu až po nějaké debatě trošku širší, možná i na koaliční bázi.“
Rudolf Blažek
„Nebylo o něm rozhodnuto, protože ta diskuse byla velmi rozsáhlá, není to prostě uzavřená věc.“
Jiří Paroubek
„Ten materiál, jak byl zpracován, tak představuje určitý pokus o změnu systému, změnu koncepce práce v oblasti služby první pomoci a samozřejmě tím vyžaduje určitou širší diskusi než jednou na zasedání rady.“
Ivana Gorgolová
„Děkuji, ještě nějaké další dotazy? Jestli nejsou, dámy a pánové, já vám děkuji, že jste přišli a těším se za týden nashledanou.“