Zápis ze 4. zasedání Výboru pro infrastrukturu ZHMP,

konaného dne 19.3.2003 v 15:30 v Nové radě.

 

 

Přítomni: pánové Habrnál, Horák, Froněk, Klega, Langmajer, Pázler, Poche, 

  paní Sedláčková, Vlastníková

 

Omluveni: pánové Hurda, Moos, Šulc

 

Hosté: Jan Bürgermeister (nám. primátora)

Ing. Radek Svoboda (ředitel OSM)

Ing. Irena Ondráčková (zástupce ředitele MHMP)

Jan Štrof (předseda finančního výboru – M. Škoda v.z.)

Ing. František Laudát (předseda výboru dopravy)

Ing. Jiří Rosický (generální ředitel PVK, a.s.)

Ing. Miroslav Kos, Csc. (generální ředitel HYDROPROJEKT CZ a.s.)

Ing. Jan Slanec (generální ředitel PVS, a.s.)

omluveni: pánové Toman, Hulínský

 

 

PROGRAM:

 

1. prezentace obnovy Ústřední čističky odpadních vod

2. diskuse nad návrhem obnovy

3. návrhy na další postup

4. různé

 

Ověřovatel zápisu: pan Klega

 

Jednání výboru zahájil předseda výboru pan Harbnál - přivítal členy výboru a vysvětlil důvod mimořádného zařazení Ústřední čističky odpadních vod (ÚČOV) na program 4. zasedání výboru.

 

Ad. 1.

  P. Slanec krátce uvedl vizuální prezentaci návrhu tzv. 5. varianty obnovení a modernizace ÚČOV. Přítomným byl rozdán prezentovaný materiál ve vytištěné formě.

 

Předložená varianta reaguje na změnu legislativy, která stanoví od 31.12. 2005 plnění limitů přípustného znečištění  vod (podle nařízení vlády č.82/99Sb.). Tyto limity jsou od 31.12.2010 zpřísněny novým nařízením vlády č.61/2003 Sb. (jde nad požadavky Směrnice rady č.91/271/EHS). Přistoupením ČR do EU se celá ČR zařadila mezi tzv. citlivá území. Stanovené limity k jednotlivým časovým horizontům není stávající technologie ÚČOV schopná splnit. Z tohoto důvodu je nutná zásadní rekonstrukce a změna technologie stávající čistírny.

 

Byly posuzovány 2 varianty:

- zachování ÚČOV na území hlavního města Prahy

- přesun ÚČOV mimo území hlavního města Prahy (dle platného ÚP hl.m.Prahy).

 

Pokud by měly být dodrženy dva základní požadavky, tedy dodržení limitů a časové lhůty pro jejich splnění,  je nejoptimálnějším řešením postupná změna technologií ÚČOV v dosavadním umístění na Císařském ostrově, které je i finančně nejvýhodnější.

 

 

Prezentaci realizoval p. Kos:

Na základě platného ÚP hl.m.Prahy  je území stávající ÚČOV  po roce 2010 stanoveno jako oddechové (rekreaci a sport). Proto byly prověřovány dvě základní lokality mimo území města:

Hostín

Klecany (lom)

 

Další důvody přesunu mimo hl.m.Prahu jsou ekologie Trojské kotliny, plošná kapacita ostrova, architektonický vzhled kotliny a akumulace dešťové vody.

 

Mimopražské varianty byly zavrženy díky komplikacím legislativním, kompetenčním, majetkovým i z důvodu vyšší finanční zátěži.

 

 

Prověřována je nadále pouze varianta č.5, která má oproti mimopražské dislokaci následující výhody:

- nižší investiční náklady

- území v rozhodovací kompetenci hl.m. Prahy

- možnost etapovité přestavby

- rychlejší realizace (již od 2005 přísnější limity, dále zpřísněné po roce 2010)

 

Varianta č.5 byla řešena ve dvou koncepcích :

technická

architektonická

 

Díky zkušenostem z loňských povodní byla upřednostněna varianta technická, která se nyní dále rozpracovává s důrazem na povodně a minimalizace škod jimi způsobené do varianty č.6 (zahrnující důsledky povodní). Varianta č.6 se dopracovává i s ohledem na co možná nejrychlejší zprovoznění při minimálních nákladech.

 

Nabízejí se 3 řešení:

- navýšení hrází (klasické řešení)

- nasedlání

- kontejnmenty

 

Kapacita je vypočítána na kapacitu roku 2030, aby splňovala obě základní funkce ÚČOV – splašková voda a dešťové vody. ÚČOV zabezpečuje čištění 96% potřeb hl. m. Prahy.

 

Ad. 2

Předseda výboru vznesl dotaz na technologické způsoby likvidace kalů:

 

p. Kos: V roce 2005 již budou platit směrnice EU – pokud kal obsahuje více než 5% organických složek nesmí být skládkován. Nyní se kal rozváží k přímé aplikaci na zemědělskou půdu. Řešení je založeno na dvou možnostech realizace:

 

- zemědělské využít kalů (při mezikroku kompostování kalu)

- přímé spalování (vyhnilého i surového kalu; surový je více výhřevný a vyhnilý má nižší výhřevnost s ohledem na výrobu bioplynu).

Nejlepším řešením je aplikace obou metod současně.

Předseda výboru se dotázal p. Slance na ekonomickou analýzu.

 

P. Slanec zdůraznil nutnost financovat vícezdrojově a spoluúčast evropských fondů. PVS. a.s. potřebuje 50 mil. Kč (50-60% z EU) přičemž je nutné udržet deficit státního rozpočtu na současném stavu. ÚČOV ročně zpracuje 100 mil. m³ vody. Povodňové škody činily 300 mil.Kč (pojistka činí 100 mil Kč). Byla podána žádost o spoluúčast na Státní fond životního prostředí. Nejvíce byly poškozeny technologie (8-10 životnost), při nápravě po povodních je instalována moderní technologie.

 

Předseda výboru se dotázal na výši minimálních a maximálních nákladů.

 

P. Slanec uvedl náklady u obou variant:

- na stávajícím místě – 12miliard Kč (bez zakrytí a bez rezervy ), 15 miliard Kč (při zakryté variantě a s 15- 25% rezervou)

- mimo Prahu – 20 až 30 miliard Kč (bez výkupu pozemků)

Opět také zdůraznil další výhody varianty umístění na stávajícím místě - možnost obnovy a modernizace po etapách, legislativní a majetkovou bezproblémovost, reálnost realizace ve stanovené časové lhůtě (po jejím překročení hrozí vysoké pokuty).

 

Předseda výboru tedy konstatoval, že 15miliard je reálná částka s ohledem na všechny nároky a možnosti.

 

P. Bürgermeister zdůraznil nutnost investování do současné ÚČOV, při prodlení (a to by bylo při stavbě nové čističky nevyhnutelné) je nutné počítat do investičních nákladů i pokuty (sazby jsou známy již nyní). Rovněž označil za vhodné zaobírat se analýzou umístění moderních technologií do Čimic. Klíčové je i umístění spalovny kalů. Je zde zřejmé investiční zatížení města neboť nelze počítat s tím, že náklady budou uhrazeny z vodného a stočného. Dále uvedl, že šance na dodržení časové lhůty  je tím vyšší, čím dříve bude hotová úprava územního plánu města (rychlejší začátek prací).

 

Předseda výboru považuje rychlé zahájení za jednoznačnou prioritu.

 

P. Bürgermeister dále připomněl, že limity jsou jasně stanovené vládou, z čehož vyplývá právní nouze ve které nejsme díky EU, ale díky předpisům ČR.Také připomněl nereálnost úpravy levého břehu na rekreační účely (dopravní tepna atd.) a nutnost udržení kvality území na břehu pravém. Dalším problémem je nemožnost překročení řeky.

 

P. Horák požádal o potvrzení, zda úprava v podobě zastřešení vyžaduje částku 3miliard přičemž nová technologie a výstavba vyžaduje částku 12miliard. Jestli je tomu tak, je tato částka za estetickou úpravu příliš vysoká (i přesto, že on sám upřednostňuje životní prostředí). Taktéž je přesvědčen, že toto území bude pro rekreaci málo využíváno a bude vždy významným rozlivovým územím (za současných klimatických podmínek stále častěji).

 

P. Slanec dodal, že v částce 12miliard je 15-25% rezerva, rozdíl činí 3 miliardy, na zastřešení činí náklady jen necelou miliardu.

 

P. Kos dále odpověď rozvedl, že modely variant již hotovy – z toho vyplývá

- ohrazování vyhovuje

- zahrádky jsou strategickým místem a nelze zde umístit závažné průmyslové objekty

- varianta č. 6 má nákladovost 10 – 11 miliard Kč a zelené plochy jsou minimalizovány

- o peníze u evropských fondů můžeme zažádat až po schválení a zahájení (zde je možné tzv. politické gesto ke vstupu).

 

Předseda výboru také připomněl zodpovědnost provozovatele a nefunkčnost při povodních.

 

P. Kos konstatoval, že během záplav nefungovala žádná čistička na Vltavě a přesto byly hodnoty znečištění pod limity – vlivem dostatečné samočistící schopnosti toku za daných podmínek a vysokému naředění. Taktéž legislativa nepočítá s touto situací (poplatky za vypouštění odpadních vod). V budoucnu je nutné lépe chránit technologie – zajistit demontovatelnost = snížení škod a rychlejší obnova provozu.

 

Pí Sedláčková požádala o upřesnění pojmů kontajnment a nasedlání.

 

P. Kos vysvětlil tyto pojmy:

Kontejment.

Jedná se o speciálně chráněný objekt (hermeticky uzavřený a voděodolný), ve kterém je umístěna veškerá technika. Tato varianta umožňuje velmi rychlý rozjezd čističky a navíc lze uzavřít i kal za použití zvláštního režimu.

Nasedlání.

Jedná se o vysoké umístění techniky (nad úroveň vody), přičemž spodní části budov jsou používány např. jako garáže atd.

 

Předseda výboru se také zajímal na zajištění nepřekračování limitů při spalování kalů.

 

P. Kos ujistil, že v tomto není problém (existence sofistikovaných technologií), problémem však zůstává zachycování rtuti. Zde se vyplatí kvalitní zpravování kalů. Předpokládá se fluidní technologie spalování. Druhá metoda je založena na společném spalování s hnědým uhlím (přídavek kalů činí 3 – 5%). Zkoušky probíhaly v elektrárně Mělník bylo toto zahájeno, ale technologický test byl přerušen v důsledku povodní.

 

P. Slanec ještě upozornil, že prezentované studie jsou rok staré – tedy předpovodňové. Nyní je hlavní pozornost věnována řešení architektonickému odpovídajícímu územnímu plánu. V současnosti je výrazně zohledněna zkušenost z povodní. Zakrytí se nyní jeví jako kontraproduktivní (i hlediska vyšší nákladovosti při znovuzprovoznění).

 

Ad. 3

Předseda výboru připomenul, že o způsobu řešení rozhodne ZHMP a že stavba bude probíhat v době, kdy již nejspíše budeme členem EU. S ohledem na toto by bylo dobré projekty podrobit oponentnímu řízení. Ke zpracování oponentního posudku vyzvat 1 nebo 2 zahraniční společnosti. Oponentura by měla proběhnout v druhé polovině roku.

 

p.Kos konstatoval, že oponentury již proběhly v dřívější době. Souhlasil s názorem, že oponentury budou ku prospěchu věci. Oponována by měla být ale verze č.6, dopracovaná o dopady povodní.

 

Pí. Sedláčková vidí oponenturu také jako dobrý nápad. Finanční zajištění – bylo by vhodné použít peníze z evropských fondů.

 

Předseda výboru upřesnil, že náklady na oponenturu jsou proti ceně ÚČOV minimální. Investice do ní je výhodná s ohledem na získání nejlepší kvality za nejlepší cenu.

 

p. Laudát  konstatoval, že existuje i  více negativních zkušeností se zahraniční oponenturou a doporučil využití loňských zkušeností s tím, že je nutné dále počítat s horší variantou (zvýšení destrukční síly vody), kterou způsobí protipovodňová ochrana Karlína a dalších částí města. Dále zmínil změnu cen stavebních prací v budoucnosti i omezování výdajů EU.

 

Návrhy na usnesení:

Výbor považuje za účelné, aby byla zadána oponentura a řešení ÚČOV tak jak bylo dnes předvedeno. (p. Habrnál)

Výbor infrastruktury doporučuje rozpracovat tzv. čistě technologickou variantu modernizace ÚČOV se zaměřením na finanční úsporu potřebných nákladů a minimalizaci možných škod v případě povodní. (p. Horák)

 

P. Pázler doporučil tento postup.

1. změna územního plánu

2. aktualizace varianty

3. projekt pro koenzní fond a získávání peněz (poté vlastní audit fondu)

Vše vyžaduje určitá vyjednávání a tedy určitý čas. Diskusi o detailech vést až po těchto krocích.

 

Výbor souhlasí se změnou územního plánu, tak aby ÚČOV mohla být vybudována na Císařském ostrově (p.Froněk).

 

Předseda výboru preferuje jako první krok určení nejlepší varianty s tím, že pokud do projektu bude vkládat peníze cizí investor, je jistota, že budou pod kontrolou. Připravovaný vstup do EU vytváří nutnost konfrontace výsledků s pohledy zahraničních odborníků.

 

P. Rosický také uvedl, že varianta na ostrově je sice nejvýhodnější z několika hledisek (přímé rozhodovací pravomoci HMP, časová úspora atd.), ale je nevýhodná pro provozovatele.

 

P. Kos ujistil členy výboru, že nyní se připravuje varianta ryze technologická s výrazným důrazem na povodně a územní plán i časový a ekologický faktor. Po přijetí varianty na ostrově, doporučil urychlené vypracování finančního projektu a studii finanční konstrukce na desetiletý horizont pro další jednání a rozhodování.

 

USNESENÍ:

1. výbor se seznámil s variantou č. 5 výstavby ÚČOV zpracovanou Hydroprojektem

2. výbor požaduje urychlené zpracování varianty č. 6, která zohlední povodňovou situaci z roku 2002

3. výbor souhlasí se změnou územního plánu, tak aby ÚČOV mohla být vybudována na Císařském ostrově

 

 

Hlasování:

Pro	Proti	Zdržel se
6	0	0

 

NÁVRH USNESENÍ BYL PŘIJAT

 

 

Návrh na usnesení:

Výbor považuje za vhodné zadat oponentní posudek k řešení. (p. Habrnál)

 

P. Pázler navrhl, aby se o tomto návrhu nehlasovalo a posudek byl směrován do doby po zpracování varianty 6. Pan předseda si tento návrh osvojil.

 

USNESENÍ:

Výbor doporučuje rozpracovat tzv. čistě technologickou variantu modernizace ÚČOV se zaměřením na finanční úspory potřebných nákladů a minimalizaci možných škod v případě povodní. (p. Horák)

 

Hlasování:

Pro	Proti	Zdržel se
2	4	0

 

NÁVRH USNESENÍ NEBYL PŘIJAT

 

Závěr diskuse:

Příprava realizace je otázkou kritérií, přičemž nejlacinější nemusí být nejlepší. Investiční náklady jsou zohledňovány v první řadě, ale technicky lepší řešení nemusí mít nejnižší náklady. Náměty budou v budoucnu využity pro hledání optimální varianty, která projde celou řadou oponentur.

 

Informační materiály (obdrželi členové výboru v písemné podobě):

“Komentář k prezentaci 5. varianty II. Intenzifikace ÚČOV v Praze 6.“

„Situační zpráva o ÚČOV.“

„Výhledová koncepce čištění odpadních vod v hl. m. Praze. (Pražská vodohospodářská společnost a.s.)“

 

 

Termín následujícího jednání výboru:

 

5. zasedání výboru bude ve středu 16. dubna  2003.

 

 

 

 

 

 

 

RNDr. Lubomír Habrnál

Předseda Výboru infrastruktury ZHMP

 

 

 

 

 

 

Ing. Petr Šulc         Pavel Kelga

Tajemník Výboru infrastruktury ZHMP      Ověřovatel