Zápis z 5. zasedání Výboru životního prostředí ZHMP, ze dne 11.5. 2006

 

Přítomni: paní Samková, pánové Horák, Prokeš,Winkler, Habrnál, Gregar, Kovářík

Omluveni: pan Gál, Mihaliček, Laudát, Vlasák, Novotný

Hosté: pan Janota (OOP), pan Karel (ATEM)

 

 Program:

 

1) Návrh integrovaného krajského programu snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace hl. m. Prahy

 

 

 

Výbor zahájil a řídil ing. Horák.

 

Zápis z minulého jednání výboru byl přijat bez připomínek.

Ověřovatelem dnešního zápisu byla pověřena paní Alena Samková.

 

Ad 1

- Ing Horák požádal radního Gregara o přednesení bodu jednání.

Radní Gregar uvedl materiál jako výsledek více než dvouleté práce, která vyplynula z  „Dlouhodobého záměru ochrany ovzduší v hlavním městě Praze“ jako návrh nařízení Rady HMP, kterým se vydává Krajský integrovaný program snižování emisí a Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší. Jsou to koncepce, které svým usnesením schválila Rada HMP. Výsledkem je návrh nařízení kraje integrovaného krajského programu snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy jako dokument, který bude realizován přibližně po dobu 5 let s výhledem na další období.

V rámci programu se práce soustředila (kromě definice programu) na vytipování konkrétních opatření a projektů, které by měly vést k podstatnému zlepšení kvality ovzduší v Praze.

Tato prezentace je stručnou charakteristikou jinak velmi rozsáhlého materiálu.

 

Stav kvality ovzduší v Praze

- z hlediska kvality ovzduší patří Praha mezi nejvíce problematická území v ČR

Plošný rozsah překročení limitů (v %území) je největší z krajů ČR. V poslední době dochází k opětovnému nárůstu koncentrací nejvíce problematických látek.

- bez přijetí nápravných opatření ke zlepšení kvality ovzduší nelze dosáhnout imisních limitů ve stanovených lhůtách

 

Strategie ochrany ovzduší na území hl. m. Prahy

- Integrovaný program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší formou nařízení kraje – usnesení RHMP

 

Konkrétní cíle programu pro hl. m. Prahu

Dosažení imisních limitů: suspendovaných částic PM₁₀, oxidu dusičitého, oxidu uhelnatého, benzo(a)pyrenu

Dosažení emisních stropů: oxidů dusíku, organických těkavých látek

 

 

 

 

Priority ve vztahu ke zdrojům znečištění

1. Automobilová doprava

2. Malé spalovací zdroje

3. Zdroje sekundární prašnosti

4. Spotřeba organických rozpouštědel

 

Konkrétní opatření (aktivity)

 

Priorita 1: Snížení emisní a imisní zátěže z automobilové dopravy

 

Opatření k omezení počtu jízd automobilů

- Podpora kvality v hromadné dopravě, organizační opatření pro preferenci MHD, omezení těžkých nákladních automobilů do části města, časová organizace zásobování, parkovací politika v centru města a v lokálních centrech, podpora záchytných parkovišť P+R, omezování zdrojů a cílů automobilové dopravy, podpora cyklistické dopravy, zřizování pěších zón a ostatních druhů zklidněných komunikací.

 

Opatření v dopravní infrastruktuře

- Výstavba kapacitní komunikační sítě.

 

Opatření k omezování měrných emisí vozidel

- Operativní kontrola emisních parametrů vozidel, omezování emisí z autobusů MHD a dalších vozidel města, komplexní podpora využití alternativních paliv v aut. dopravě.

 

Priorita 2: snížení emisní a imisní zátěže z malých spalovacích zdrojů

 

Rozvoj energetické infrastruktury

 

Omezování spotřeby tuhých paliv v domácnostech

- Podpora přeměn topných systémů a předcházení návratu využití tuhých paliv v domácnostech.

 

Priorita 3: Snížení emisí PM₁₀ – sekundární prašnost

 

Omezování sekundární prašnosti

- Omezování emisí prašnosti z plošných zdrojů, omezování emisí prachových částic z dopravy a omezování prašnosti výsadbou zeleně.

 

Priorita 4: Snižování emisí těkavých organických látek ze spotřeby rozpouštědel

 

Podpora aplikace vodou ředitelných nátěrových hmot

- Bude realizována nepřímá podpora formou celoplošných aktivit „Program informování veřejnosti a osvěty obyvatelstva“ a „Podmínky pro veřejné zakázky“.

 

Celoplošná podpůrná opatření

- Územní plánování, územní rozhodování, program informování veřejnosti a osvěty obyvatelstva, podmínky pro veřejné zakázky.

 

Vyhodnocení přínosů a nákladů navržených opatření

Přínosy

- (součet očekávaného snížení koncentrací PM₁₀  a   NO₂  vyjádřený v bodech)

Byla dlouho hledaná metodika, jakým způsobem vyhodnotit přínosy a efektivnost jednotlivých opatření. Výstavba kapacitní sítě a podpora kvality v hromadné dopravě jsou dvě největší a nejefektivnější opatření, následovaná opatřením omezení vjezdu těžkých nákladních automobilů s efektem především v centru města.

Cílená výsadba zeleně se v dalších vyhodnocovacích krocích ukazuje jako velmi efektivní vzhledem k nákladům. Jsou to přínosy počítány pouze z hlediska koncentrací, vyjádřených v bodech pro jednotlivá opatření.

 

Náklady investiční  a  Náklady provozní

-Ověřeno s řadou organizací (TSK, OMI, ÚRM), které mají vliv na jednotlivá opatření, organizují v současnosti existující opatření a jsou expertně zdatní a schopny odhadnout, jaké jsou celkové náklady a životnost jednotlivých investičních opatření.

V prezentačních tabulkách je znázorněn náklad ve vztahu k životnosti opatření a následné provozní náklady.    

 

Vyhodnocení efektivnosti opatření

Vysokonákladová opatření – nad 20 mil. Kč v prvních 5 letech – počítáno jako 1x investiční + 5x provozní

Nízkonákladová opatření – pod 20 mil. Kč v prvních 5 letech

 

Pro možnost porovnání efektivnosti ve vztahu k nákladům a provozním nákladům byl nalezen nelineární tříparametrický model (ATEM, Ing. Janota a VŠE). 

 

Doporučení pro realizaci opatření

Z tzv. vysokonákladových přednostně realizovat opatření,
u nichž výsledná hodnota efektivnosti přesahuje 20 %:
- Výstavba kapacitní komunikační sítě
- Podpora kvality v hromadné dopravě
- Omezování emisí prachových částic z dopravy
- Omezování prašnosti cílenou výsadbou zeleně
- Omezování emisí z autobusů MHD a dalších vozidel města

Rovněž je vhodné realizovat jednotlivé dílčí úkoly („podopatření“), které jsou spojeny s nízkými náklady a přinášejí relevantní přínosy (příklad: předcházení návratu tuhých paliv).

Zvláštní význam má opatření „Parkovací politika“, u něhož lze očekávat jak přínosy ke kvalitě ovzduší, tak i finanční příjmy.

 

Nízkonákladová opatření lze realizovat prakticky všechna.

 

Opatření ke zlepšení kvality ovzduší v Praze

Vyhodnocení vlivů městského okruhu na kvalitu ovzduší a obyvatelstvo

- Dosud vybudované části MO (Zlíchov – Malovanka) – výchozí stav

- Úsek Malovanka – Pelc Tyrolka

- Úsek Pelc Tyrolka – Skalka

- Stav po dokončení celého MO

V obrazové příloze jsou podrobně znázorněny průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého na území hl. m. Prahy po dobudování jednotlivých úseků MO a jeho celkové dostavbě.

 

Technickou poznámkou doplnil p. Winkler obrazovou přílohu, která znázorňuje graficky stav vlivu na kvalitu ovzduší nejen po dokončení MO, ale celého dobudovaného dopravního systému hl. m. Prahy.

 

Vyhodnocení vlivu MO na kvalitu ovzduší

Změny imisní zátěže obyvatelstva na celém území Prahy:

Porovnání rozsahu nárůstu a poklesu koncentrací po realizaci staveb Městského okruhu

(změna koncentrace × počet obyvatel)

Malovanka – Pelc Tyrolka: zlepšení 79%, zhoršení 21%

Pelc- Tyrolka – Skalka: zlepšení 68%, zhoršení 32%

Malovanka – Skalka: zlepšení 74%, zhoršení 26%

Závěry k hodnocení městského okruhu

- Výrazně převažuje snížení imisní zátěže obyvatelstva. Zprovoznění městského okruhu představuje jednoznačně přínos pro kvalitu ovzduší na území Prahy.

- Samotné hodnocení všech hodnocených úseků MO nestačí k dosažení imisních limitů. Nezbytná bude realizace dalších opatření zejména v dopravě.

- Vytvoření objízdných tras umožní zavést další regulační opatření pro omezení dopravy v centru města.

 

 

Za přednesenou prezentaci pan Horák poděkoval radnímu Gregarovi a panu Karlovi z ATEM – Ateliéru ekologických modelů s. r. o. 

 

Dotazy a připomínky členů VŽP

Ing. Horák zhodnotil prezentovaný materiál jako zajímavý první výstup z koncepce, která byla schválena. Uvedl, že takovéto podklady dobře slouží k  rozhodování o přijetí opatření i jako argument, proč některá (možná nepopulární) opatření přijmout.

 

Pan Prokeš  přijal studii jako přínosnou, ale zapochyboval, zda nejde pouze o statistická perfektně odvozená čísla z ne zcela předpověditelných extrapolací nebo základu.

Zmínil práci technické univerzity dopravního ústavu Vídeň, kde se zabývají podobnou studií již 30 let, a to nejen z dopravně inženýrského hlediska, ale  se zahrnutím psychologie, biologie, etologie apod. Do jaké míry byla při vyhodnocování efektivity opatření vzata do úvahy indukce nabídky dopravy? Zda nepostupovat v dlouhodobém výhledu vídeňskou cestou, snažit se o restrikci dopravy, než aby jí byly uvolňovány další cesty?

Dotazy zdůvodnil tím, že pokud jako první a nejdražší  opatření je vybudování kapacitních komunikací a víme, že do 2 let jejich kapacita bude naplněna a nesníží se ani provoz na stávajících komunikacích, zvýší se pak emise na nových komunikacích a nesníží se dostatečně na stávajících, což je patrno i ze srovnávacích obrazových map.

 

Dále uvedl problém parkování, které je uváděno jako nízkonákladová záležitost bez vyhodnocení efektivity. Navrhuje, aby v Praze bylo veřejné prostranství pro dopravu uzavřeno a komerčně zpoplatněno a  parkování pro respondenty, aby bylo zvýhodněno v hromadných garážích tím, že roční parkovné bude finančně výhodnější, tedy bude stát míň než roční předplatný kupón MHD. Z toho plyne, že město by mělo parkování přeřadit do položek vysokonákladových a podílet se na výstavbě a provozu hromadných garáží ,s vynakládáním finančních prostředků podobně jako do tříděného sběru, přičemž pak je možno počítat efektivitu.

 

Poslední připomínku vznesl pan Prokeš k porovnání pěších zón a zklidněných komunikací s podporou cyklistické dopravy, kde efektivita vychází 7% pro pěší a jen 2% pro cyklistickou dopravu. Domnívá se, že je to proto, že náklady na budování cyklistických cest jsou vyčísleny na velmi vysokou částku, protože tak jak se buduje systém cyklistických stezek dnes – za velké peníze se na okraji města budují samostatné cyklostezky (2-6 mil. Kč/ 1 km), tak potom náklady jsou zbytečně vysoké. Navrhuje redukovat dopravu na 4 pruhových komunikacích ve městě, případně zúžení pruhů pro automobily tak, aby se tam stezky vešly, stačí pak namalovat pruhy a osadit obrubníky, vyjde to finančně mnohem výhodněji a efektivita bude mnohem větší. 

 

Na vystoupení pana Prokeše reagoval ing. Horák a uvedl, že je jistě dobré se motivovat u zkušenějších, ale srovnávat Prahu s Vídní bude  možno až tehdy, kdy bude mít Praha dokončeno alespoň základní řešení infrastruktury a dopravy. Zatím Praha dohání dluh, jehož řešení je navrhováno v právě předloženém materiálu s výhledem do roku 2010. Pak teprve bude možno řešit nadstavbové projekty jako restrikce dopravy v centru, budování nových parkovišť, výsadbu zeleně a další.

 

Pan Habrnál ocenil kvalitu předloženého materiálu a jeho význam. Ke zpracovateli se obrátil s dotazem, zda je posuzována i plynulost dopravy, která má na kvalitu ovzduší nemalý vliv s doporučením, aby se toto posouzení do materiálu zapracovalo.

Reagoval na vystoupení pana Prokeše a uvedl , že situace ve středu města je ovlivněna tím, jak je střed města využíván. Lze předpokládat, že střed města Prahy se nebude rozvíjet v oblasti trvalého pobytu občanů, ale bude to centrum obchodní, technické a politické. Nelze si představit, že za prací do centra budou lidé jezdit v oblecích a na kole. Budou přijíždět auty a MHD, především metrem, kde přisuzuje velký význam zvýšení kapacity metra pro obsluhu města.

Dále zmínil rozdíl mezi vznikem škodlivých látek v ovzduší v centru a na okraji města. Na okrajích města je problémem způsob vytápění v rodinných domech (tuhá paliva, PET láhve), zatímco v centru města je to nedostatečný úklid a následná prašnost.

 

Radní Gregar reagoval na přednesené příspěvky. Ke kapacitě dopravy uvedl, že Praze dosud chybí základní komunikační systém a dokud nebude dobudován, není možné přistoupit k omezení dopravy v centru města a k alternativnímu řešení dopravy, tak jak by bylo žádoucí.

K předloženému materiálu uvedl, že modelování situací bylo prováděno kompetentními subjekty velmi přesně, včetně plynulosti dopravy, vyhodnocení plynulosti dopravy z hlediska dobudování kapacitní sítě a následujících dopravních opatření, která na stávající síti budou přijata. Dodal, že vše je v dokumentu podrobně zapracováno a že  prezentace měla sloužit k ukázce orientace zásadního hlavního přehledu opatření ke zlepšení kvality ovzduší.

K parkování – jeho řešení v centru města bude realizováno po dobudování celé komunikační sítě a s přihlédnutím ke stavu vývoje (deregulace nájemného, cena pohonných hmot) - s výhledem po roce 2010.

K budování cyklistických tras – vzhledem k normám, jejichž parametry je třeba dodržovat, není možné podstatně snížit cenu výstavby, ale i tak ve vztahu k ovzduší, nebude efektivnost cyklistické dopravy vyšší než 2% v poměru s počtem obyvatel města.

K úklidu komunikací – blokové čistění probíhá v současnosti 2x do roka, což je nedostatečné, a tak bude součástí materiálu, který bude předložen k projednání Radě HMP, i dílčí návrh k postupnému zvýšení frekvence úklidu komunikací.

 

Paní Samková vznesla dotaz, zda se uvažuje o vymístění zemědělské prvovýroby z okrajových částí města, vzhledem k její prašnosti?

Pan Habrnál navázal na předešlý dotaz a zeptal se, zda materiál obsahuje uvažovanou skladbu výsadby zeleně, z hlediska výskytu pylů a alergenů v ovzduší.

 

Radní Gregar odpověděl na oba dotazy. V materiálu byl kladen velký důraz na řešení tří zásadních oblastí: cílová výsadba zeleně k odstínění komunikací, omezení prašnosti z plošných zdrojů  v časově omezeném úseku (staveniště, lomy) a způsob hospodaření na zemědělských plochách, kdy je navrhováno přejít od pěstování jednoletých plodin (následná prašnost při sklizni a po ní)  k přeměně na pěstování plodin trvalých (louky, pastviny). Alergeny byly zvažovány už při schvalování metodického pokynu k výsadbě zeleně na území hlavního města Prahy a každá MČ a městská organizace má přehled doporučených dřevin k výsadbě.

 

Na závěr ing. Horák poděkoval všem přítomným za účast a uvedl předpokládaný bod programu příštího zasedání výboru – prezentace studie „Odcizování dětí přírodě“, kterou připravili představitelé Toulcova dvoru ve spolupráci s odborníky. Dalším bodem by měly být  změny územního plánu, které ještě budou upřesněny.

 

Zapsala: Szennaiová

 

 

 

 

 

 

 

Ing. Petr Horák

předseda Výboru ŽP ZHMP

 

 

 

 

 

Ing. arch. Jan Winkler

tajemník Výboru ŽP ZHMP

 

 

 

 

 

 

Alena Samková

člen Výboru ŽP ZHMP