Záznam tiskové konference 18.11.2003 – 16.00

Mgr. Zuzana Maléřová, tisková mluvčí Magistrátu hl. m. Prahy

„Dobrý den, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás přivítala na  tiskové konferenci dnes po 39. jednání Rady hlavního města Prahy. Vítám tady samozřejmě vás, vítám pana primátora Béma a pány náměstky, pana Jiřího Paroubka a pana radního Gregara. Měl by se dostavit ještě pan náměstek Bürgermeister. Já v tuto chvíli předám slovo panu primátorovi.“

MUDr. Pavel Bém, primátor hlavního města Prahy

„Takže hezké odpoledne, dámy a pánové, rada dnes projednala dohromady téměř sto tisků, z těch nejpodstatnějších jsme si dovolili udělat tiskové zprávy, já bych si dovolil začít tématy, která se vztahují k našemu vstupu do EU a k jednotným programovým dokumentům. Dnes jsme projednávali jednotné programové dokumenty v rámci kapitoly strukturálních fondů pro cíl II a cíl III, jenom podotknu, že cíl I s ohledem na výši hrubého domácího produktu v přepočtu na kvalitu kupní síly je

pro hlavní město Prahu uzavřen, v rámci cíle II jednotného programového dokumentu, kde jsou definovány v zásadě dvě strategické priority, jednak revitalizace a rozvoj městského prostředí a za druhé oblast konkurenceschopnosti a prosperity města v rovině obecně vydefinované strategické priority, které nám umožňují, abychom v rámci rozvoje hlavního města Prahy přece jenom dosáhli alespoň na část strukturálních fondů. Jednotný programový dokument pro cíl III je naopak určen pro oblast rozvoje lidských zdrojů, je v něm vydefinováno pět základních priorit od technické pomoci pro vlastní program

a vlastně řízený management programového dokumentu pro cíl III až přes politiku zaměstnanosti, oblast rovných příležitostí atd. pro JDP II, tedy cíl II, v rámci strukturálních fondů je naším klíčovým partnerem Ministerstvo pro místní rozvoj, pro cíl III je to Ministerstvo práce a sociálních věcí. Příjemce v rámci cíle II je v zásadě hlavní město Praha, příjemcem v rámci cíle III,

to jsou ty sociální oblasti, jsou nejrůznější subjekty, neziskové, státní, nestátní organizace, částečně to ale může být

i Magistrátní úřad hlavního města Prahy. Celková výše prostředků, na které můžeme dosáhnout v rámci cíle II, se v úhrnu let 2004 – 2006 pohybuje kolem 2,3 mld. korun z rozpočtu s tím, že samozřejmě je požadováno nezbytné spolufinancování

ze strany hlavního města Prahy. Stát přislíbil, zdali dodrží či nedodrží tento příslib, spolufinancování ve výši 880 mil., tedy dohromady bychom mohli dosáhnout v následujících 2,5 letech na částku téměř 4,5 mld. korun, kdybychom byli stoprocentně úspěšní, v rámci JPD III ta úhrnná částka, na kterou můžeme v rámci bruselských rozpočtů pomýšlet,

se pohybuje pod 4 mld., přesně tedy 3,7, zase vyžaduje finanční spoluúčast hlavního města Prahy, případně těch organizací, které budou příjemci dotace a budou se na financování dílčích projektů spolupodílet. Předpoklad je takový,

že v návaznosti na dnešní schválení dokumentů, resp. schválení dokumentů pro cíl 2 a  3 na vědomí dokumentu pro cíl III, tak dojde k převedení oficielního předložení obou programových dokumentů v rámci grantů za vládu České republiky,

což je tedy Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo práce a sociálních věcí k předložení do Bruselu a následně schválení. Předpoklad prvního čerpání těchto fondů v roce 2004 je datován asi v měsíci červnu nebo červenci. Tolik k programovým dokumentům, možná, že pan náměstek Bürgermeister může doplnit, chce-li.“

Ing. Jan Bürgermeister, náměstek primátora hlavního města Prahy

„Doplním rád, v podstatě končíme přípravu analytické části schválením toho dokumentu a věřím, že jeho projednání s garantem, to je Ministerstvo pro místní rozvoj a hlavně definitivním schválení bruselskou stranou jako podklad je stabilizovaný, teď vstupujeme do takové maličkosti a sice dát dohromady dobré projekty, dát je dohromady od začátku tak, aby splňovaly náležitosti poskytnutí pomoci z těchto programů a v podstatě je čas na přípravu je rok  2004, koncem roku 2004 a rok 2005 a 2006 jsou roky, kdy buď budeme umět této pomoci z Bruselu využít a já pevně věřím, že to dokážeme. Ty projekty v zásadě v hlavách máme a teď jde o to, abychom do rozvoje Karlína, Libně, východu Prahy

a jižních částí Prahy přišli s vhodnými projekty. Nejsložitější bude nějak zhruba těch 25 % z prostředků v cíli II směrovat

na podporu podnikání, kde máme na mysli v prvé řadě drobné a střední podnikání ve vymezené oblasti, protože tam nositeli těch nápadů a úkolů musí v prvé řadě být organizace, instituce, sdružení a firmy vně úřadu a tady velmi spoléháme na aktivity a schopnosti hospodářské komory města. Uvidíme, ale tomuto kroku jsem velmi rád, protože v podstatě z části analytické, kterou dělal útvar rozvoje města, přecházíme do části realizační, za kterou už budou zodpovídat jednotlivé odbory a správci kapitol a dobré nápady ze strany podnikatelů.“

MUDr. Pavel Bém

„Děkuji, ještě doplním, že ta matematika, na kterou jsem  několikrát poukazoval, je taková. Státu hlavní město Praha

na sdílených daních odvede do státního resp. bruselského rozpočtu 25 % z této částky.  Je to vygenerované HDP v hlavním městě Praze, čili zjednodušeně řečeno, Praha zaplatí asi 19 mld. zpátky. Zůstane  nám maximálně 8 mld. Čili pro nás to není výhodný projekt, na druhé straně víme, že v zásadě ty finanční prostředky do státního rozpočtu bychom museli odvést na sdílených daních tak jako tak. Ad 1 a ad 2 bereme programové oblasti strategické priority jako výzvu - snažit se zabývat organizovaně a projektově i oblastmi, kterých jsme se zatím neměli šanci dotknout, popř. měli jsme možnost pouze okrajově – jako je například podpora toho podnikatelského sektoru nebo např. téma rovných práv, příležitostí mužů a žen v naší společnosti.“

Mgr. Zuzana Maléřová

„Děkuji, jsou vaše dotazy? Pokud nejsou, já bych požádala pana primátora k druhému tématu a to je drogová problematika.“

MUDr. Pavel Bém

„Rada dnes schválila materiál, který se dotýká vyhlášení grantového řízení pro oblast protidrogového působení

a protidrogové politiky hlavního města Prahy v roce 2004. Tak, jako v loňském a předloňském roce, i v tom příštím hlavní město Praha vypisuje grantová řízení pro problematiku prevence, resocializace drogových záležitostí, tentokrát jsou určena pro podporu státních i nestátních neziskových organizací zabývajících se léčebnou resocializační péče a organizací, které jsou součástí té pražské sítě léčebných zařízení, tím Praha na úrovni zdravotnických komunit podporuje i některá mimopražská zařízení, kde se léčí pražští pacienti nebo pražští klienti. Rozsah tohoto grantového řízení bude přibližně stejný jako v loňském roce. V čem grantové řízení pro rok 2004 bude jiné, ovšem je oblast specifické protidrogové prevence primární pro školy a školská zařízení. V oblasti primární prevence Praha grantovým způsobem dotovala nebo podporovala specializovaná preventivní opatření na školách či jiných institucích navázaných na systém škol v hlavním městě Praze. Víceméně okrajově v příštím roce má nicméně cíl do této oblasti vstoupit s daleko větší razancí, a proto tedy vyhlásila okruh grantových témat pro program specifické a drogové prevence ve školách a školských zařízeních. Předpoklad, samozřejmě jsme uprostřed nebo v té druhé polovině projednávání návrhu rozpočtu na příští rok, čili v této chvíli definovat přesný rozsah, velikost tohoto grantového řízení by bylo předčasné, nicméně lze předpokládat, že ta částka, o kterou se bude soutěžit v rámci primárních protidrogových školních projektů, se bude pohybovat asi kolem 8 mil. korun. Dovolil jsem si doplnit tiskovou zprávu i základními informacemi, což je vždy dobré, aktuálními informacemi o rozsahu drogového fenoménu a drogového problému v hlavním městě Praze. Dnes máme k dispozici poměrně kvalifikovaná data, která vymezují výskyt problému v České republice, tedy počet těch drogových uživatelů, kteří užívají tvrdé drogy a mají samozřejmě s chováním problémy, se odhaduje na 35 tis. uživatelů. Ten odhad je skutečně kvalifikovaný a je podložen dvěma vědeckými studiemi. Pro Prahu to znamená číslo něco málo pod 11 tis. problémových uživatelů drog, z čehož 70 % tvoří muži, necelých 30 % ženy. Toto je mimořádně vážný argument pro řadu nízkopracovních programů zaměřených na minimalizaci zdravotních a sociálních rizik. 96 % těchto problémových uživatelů užívá drogu injekčně, tedy jedná se o nejrizikovější způsob užívání drog. Droga číslo jedna na pražské scéně je heroin, v tom je Praha mimořádná a odlišná od celého zbytku republiky, kde drogou číslo jedna jsou stále stimulacia, konkrétně pervitin. Mezi nově evidovanými uživateli pak je to číslo nižší, což přece jenom ukazuje na skutečnost, že lze předpokládat, že nárůst uživatelů se zastavil a že by v budoucích letech by mohl začít klesat. To, co je také podstatné, jsou základní informace o morbilitě a morkalitě, tedy počtu nemocných závažnými infekčními chorobami spojenými s nitrožilním užíváním drog a samozřejmě v počtu

i předčasných úmrtí. Ta jsou doplněna v té důvodové zprávě a v té tiskové zprávě zároveň jsem si dovolil pro vás předložit základní informaci o síti léčebné péče, počtu zařízení, počtu klientů, které tato zařízení ošetří a i na způsobu financování, zvláště pak z rozpočtu hlavního města Prahy.“

Mgr. Zuzana Maléřová

„Děkuji, máte otázky? Pokud nejsou žádné dotazy, tak já poprosím pana…“

MUDr. Pavel Bém

„Já bych se s dovolením omluvil, protože mám za pár minut přijetí bělehradské primátorky, pokud na mě nemáte žádné další dotazy. Děkuji.“

Mgr. Zuzana Maléřová

„Taky děkujeme, pane primátore. Takže já jestli můžu, budeme pokračovat, poprosím pana náměstka Paroubka.“

Ing. Jiří Paroubek, náměstek primátora hlavního města Prahy

„Takže, vážené dámy a pánové, máte celou řadu zpráv, já bych řekl, že jich je přes deset, z té ekonomické oblasti, já bych upozornil na ty hlavní věci těch zpráv

a myslím, že bych se snažil i to své vystoupení omezit maximálně, protože si myslím, že ty nejpodstatnější informace jsou obsaženy v těch zprávách, resp. pokud jde

o rozpočet, stejně o těch věcech budeme hovořit příští týden, za 14 dní, pak ještě v polovině prosince a budete mít jistě příležitost se ptát i detailně. Takže pokud jde

o tu první věc a tou je rozpočet, rozpočtový dokument, který byl projednáván v dnešní radě a který se týkal převodu nevyčerpaných finančních prostředků z rozpočtu roku 2003 do roku 2004 a zapojení cizích zdrojů, které nebyly použity v rozpočtu roku 2003 do rozpočtu roku 2004. Celkově se jedná o více než 7 mld. korun. Z toho jsou ty prostředky, které jdou převodem z běžných rozpočtových prostředků města ve výši 4,7 mld. korun a ty cizí zdroje, na ty připadá zhruba

2,3 mld. korun. Těch 4,7 mld. korun jsou peníze, které jsou z 90 % penězi investičními, to bych chtěl zdůraznit. Tedy jedná se o posun peněz, jejich čerpání v čase. Z nejrůznějších důvodů. Pokud jde o peníze z těch cizích zdrojů, to jsou, jak máte v tiskové zprávě, peníze z první emise programu, který byl realizován v březnu tohoto roku, kdy jsme od počátku počítali s tím, že v letošním roce bude vyčerpáno zhruba 2,7 mld. korun na některé investiční priority, konkrétně se jednalo

o dokončování výstavby tramvajové trati na Barrandov a výstavbu jihozápadní části městského okruhu. Na tyto dvě investiční akce budou používány 2,3 mld. korun, které jsou převedeny do rozpočtu příštího roku, v příštím roce také.

Čili jedná se vlastně o dokončení těchto dvou významných investičních priorit ve městě. Když se podíváte na tu tabulku, věřím, že většina z vás není přívržencem velkých a složitých čísel, která jsou tady uvedena, tak to nejpodstatnější číslo je uvedeno úplně v závěru tabulky, jedná se o úhrn výdajů a dluhové služby. Celkem  v tuto chvíli počítáme se zdroji 43,3 mld. korun a celkem tedy ten úhrn výdajů je 43,3 mld. Z toho běžné výdaje, téměř 28,7 mld., kapitálové výdaje 14,3 mld. korun.

K těm kapitálovým výdajům bych chtěl ještě říci, že v příštím týdnu budeme projednávat jeden velmi zajímavý materiál a tím je koncepce dluhové služby města, její aktualizace, z které vyplyne, jaký rozsah cizích zdrojů nebo tedy jaké ještě investiční potřeby strategické investiční povahy město v podstatě nemá pokryty a od toho se odvine eventuelní rozhodnutí o přijetí cizích zdrojů. Resp. jak ukazuje vývoj hospodaření města, možná, že bude možné, a toto rozhodnutí učiníme  v lednu, v únoru, že bude možné použít na tento účel peníze z očekávaného přebytku hospodaření města za rok 2003, konkrétně

na jaké účely půjdou tyto prostředky, protipovodňová opatření, abych to zjednodušil, jednak kolem Vltavy, jednak kolem stanic metra, dále na některé vybrané investice v oblasti dopravy. Celkově se jedná asi o 3,25 mld. korun. Takže toto rozhodnutí bude mít rada příště před sebou a o tyto prostředky se de facto zvýší ještě úroveň investic v příštím roce. Samozřejmě také už o rozhodnutou vlastně půjčku Evropské investiční banky, kde vyčerpáme zhruba 2 mld. korun

a 450 mil. korun ze státní dotace. Takže to ukazuje ten obrovský rozsah těch prostředků v oblasti investiční, které město bude mít a já věřím, že v příštím roce, když tady budu sedět za rok a budu hovořit o převodech investic do příštího roku,

že jich bude opravdu velmi. Takže smysl tohoto materiálu - bylo rozhodnout o převodech a myslím si, že je to velmi důležitá část rozpočtu.

Takže velice stručně k tomuto materiálu. Dalším rozpočtovým materiálem, na který jste byli upozorněni zprávou tiskovou

je materiál, který se týká závěru jednání se zástupci městských částí o dotacích hlavního města Prahy k městským částem

na rok 2004. Tento materiál byl předmětem řekněme 14 denní debaty v městské radě, zejména s panem náměstkem Bürgermeisterem jsme o tom často hovořili, možná mohu říci, že jsme o tom hovořili řadu měsíců dopředu. Chtěl bych říci, že ten materiál vypadá zhruba asi takto, co se týče jeho obsažnosti. S každou městskou částí muselo být jednáno, s každou městskou částí, když to řeknu fyzicky, tak jsem musel jednat, z každého jednání byl pořízen zápis, každá městská část byla dotazována, co tomu říká, tomu rozpočtovému stavu na příští rok a musím říci, že jenom ojediněle vlastně vznikaly připomínky městských částí a ty připomínky nebyly zásadního charakteru, takže vlastně 4 – 5 problémů rozpočtového charakteru, které vznikly z projednávání, tak jsme dnešním rozhodnutím rady, myslím si, hladce dokázali pro příští rok promítnout do rozpočtu a odstranit. Ještě zbývají nějaké dva nebo tři rozpočtové problémy, které předpokládám,

že do konce tohoto měsíce dokážeme hladkým způsobem zamést z cesty. Takže tolik k tomuto důležitému materiálu,

chtěl bych říci, že město nikdy nerozpisovalo takové objemy městským částem jako pro ten příští rok, je to zhruba

3,4 mld. korun, je to skutečně vysoká dynamika, ty nárůsty se pohybují od 6,5 do 9 %. Ten průměrný nárůst je kolem 8 %.  Možná, že by bylo dobré, kdybyste měli nějaké dotazy a pak bych rychle probral další věci.“

Mgr. Zuzana Maléřová

„Děkuji, já ještě požádám pana náměstka Bürgermeistera, který by rád doplnil.“

Ing. Jan Bürgermeister

„Já doplním kolegu, jak říkal, diskutovali jsme o tom hodně, o novém vztahu rozpočtu hlavního města k rozpočtu městským částem. Jde o zásadu, že by se městské části měly podílet na dynamice vývoje daňových příjmů stejně v dobrém

i špatném, vypadá to podle všech analýz, že nemůžeme očekávat, že daňové příjmy města  porostou, takže rostou

i dotační tituly, které z toho vyplývají městským částem v meziročním poměru, bohužel, musíme sledovat přerozdělovací systém, který nastavuje stát a parlament a nemáme jiný nástroj přímého určování daní podle toho, jak které části města řekněme se daří nebo nedaří. Druhá podstatná věc, že jsme se shodli na tom, že pro malé městské části resp.

pro městské části 14 – 57 bude vědomě vytvořena rezerva, která bude určena na krytí investičních účelových dotačních potřeb, to jsou městské části, pro které takový zdroj peněz představuje zhruba 75 % investičních kapitálových výdajů během roku, pro tu zbylou část 1 – 13 i při nějaké analýze minulosti tato výpomoc není podstatná vzhledem k velikosti jejich vlastních příjmů, takže novinka je v tom, že městské části 1 – 13 na tuto rezervu ani dosáhnout nemohou. Myslím si, že tyto kroky vedou k tomu, že městské části budou moct lépe předpokládat, jak se město bude chovat k jejich potřebám a lépe si připravit návrhy svých vlastních rozpočtů.“

Mgr. Zuzana Maléřová

„Děkuji, takže je čas pro vaše otázky.“

Hympl, MFD

„Já se chci zeptat, jestli to, co pan náměstek Paroubek říkal, jestli znamená vlastně případně další zadlužení města v příštím roce?“

Ing. Jiří Paroubek

„Ne, ne. Naopak. Já si myslím, že budeme prioritně hledat cestu k tomu, abychom nemuseli zvyšovat zadlužení města,

tzn. jestli si budeme jisti, a to se dá spočítat začátkem příštího roku, jestli je tady dostatečný přebytek hospodaření města, tak nebudeme sahat po cizích zdrojích. Zatím ty predikce jsou takové, že s tím neseznamuji městskou radu, aby mi to začátkem příštího roku nepřipomněla, protože tomu skoro ani sám nevěřím, ale faktem je, že na běžných účtech města

je tolik peněz, jako nikdy v minulosti, takže to vypadá tak, že ty predikce mohou mít pravdu. Je to překvapivé, v roce,

kdy jsme vlastně odstraňovali následky povodní, že jsme v takto dobré finanční situaci, o tom prosím vás nepište, protože se třeba ještě bude projednávat znovu, jak to vypadá, zákon o rozpočtovém určení daňových výnosů, takže určitě budeme hledat cestu, abychom v příštím roce nešli tou cestou navýšení použití cizích zdrojů. Samozřejmě s jednou výjimkou,

a tou je úvěr na výstavbu metra, ten dočerpáváme na výstavbu trasy C1, teď jsme si vzali na C2, takže tam si myslím,

 že vyčerpáme těch 2 - 2,5 mld. korun a s ohledem na to, že dostáváme ze státního rozpočtu trošku podvyživené dotace v tomto roce, to je 480 mil., v tom příštím roce to je s návrhem státního rozpočtu zatím 450,  tak pokud nechceme zastavit výstavbu metra a miliarda korun je třeba, kdybychom zůstali jenom u této částky z běžného rozpočtu, tak by znamenalo

de facto zastavení výstavby metra. Takže na vaši otázku myslím, že je jasná odpověď, že nechceme jít touto cestou

a pokud to jenom trošku bude možné, tak bych chtěl ještě připomenout, že v tom příštím roce také počítáme s tím,

že bychom navýšili ten náš fond, který ke konci tohoto roku dosáhne téměř 4 mld. korun, o dalších 1,5 mld. korun.

Takže kdybychom použili cizích zdrojů, řekneme jenom 2 mld. korun, tak by to znamenalo, že zvýšíme dluhové zatížení města o 0,5 mld. korun. To opravdu v případě, který si myslím, že může nastat.“

Mgr. Zuzana Maléřová

„Děkuji, pan náměstek.“

Ing. Jan Bürgermeister

„Já bych to ještě doplnil, z hlediska toho, co jsme říkali, navázání rozpočtu městským částem v žádné případě, to je jenom podíl daňové výtěžnosti města, z hlediska zapojení peněz na hospodaření během roku 2003, překlopení neutracených investičních peněz z roku 2003 do roku 2004. Ono to má jeden objektivní důvod, proč se nesplnil vlastně plán

na kapitálových výdajích, napříč všemi kapitolami jsme na úrovni 40 – 50 % plánovaného cíle, jednak začátek roku byl ještě ve znamení dokončování odstraňování povodňových škod, v důsledku toho se zpozdila příprava investičních akcí, které souvisely s povodněmi, lidské zdroje, síly odborníků jsou omezené, za druhé jsme až v květnu schválili po rekonstrukci

pro odbor městského investora novou metodiku, jak postupovat dál při zadávání veřejných zakázek, na přelomu

dubna – května, takže došlo ke zpoždění a spousta velkých akcí má teď dodavatele, teď začínají jejich plnění a já jsem velmi rád, že jdeme cestou otevřeného přiznání takového faktu a zvýšení tempa v roce 2004. Nežli jakéhosi překotného zálohování rozběhlých staveb, abychom zlepšili tento obrázek. Myslím si, že se nemáme za co stydět, nás čeká v roce 2004 neznámý terén, a to je zdražení stavebních prací, změny DPH z 5 na 22 %, to je věc, která na nás dopadne bezprostředně. Vůbec nemáme zatím k dispozici analýzy z Ministerstva financí, jaký to bude mít dopad řekněme

na zlepšení výnosů z daní, nějakou část DPH dostáváme nazpátek a určitě to pro nás bude znamenat zdražení investičních akcí asi o 10 % a musíme být taky na to připraveni, abychom si nemuseli půjčovat a na to, že se staví dráž, než jsme očekávali.“

Ing. Jiří Paroubek

„Já bych k tomu DPH chtěl ještě říci, že my takové propočty připravujeme, připravují je jednotlivé odborné útvary magistrátu, uvidíme, co z těch propočtů vyjde, ale obávám se, že jedna věc jsou ty propočty a odhady a druhá věc je,

jaká bude skutečnost. Já řeknu otevřeně, že v ekonomice se pohybuji vlastně od vysoké školy a jestli bych k něčemu mohl ten dopad DPH, ale ne tak masivní přirovnat, tak to byly např. úpravy cen v některých oblastech, ke kterým v minulosti třeba docházelo a jev, který se nazývá cenová pružnost. Když se zvýší cena, tak to znamená pokles poptávky. Jakým způsobem to dopadne na konečné příjmy státu a tedy potažmo města při tom vysokém podílu přerozdělení, to v tuhle chvíli nedokážeme říci, ale dokážeme už dneska celkem i odhadovat, to odhadují jednotlivé útvary aparátu magistrátu, jak to asi dopadne v té oblasti především investic a proto musíme pracovat s určitými rezervami v příštím roce a ta strategická rozhodnutí o tom, jak naložit s tím přebytkem hospodaření, ta si myslím, že učiníme začátkem příštího roku, až budeme víc vidět do toho, co nám udělá ten dopad DPH, ale v určitých sektorech to může mít dopad i v oblasti spotřební daně.

Třeba záchranná služba, pohonné hmoty atd. Takže já bych možná přešel k těm dalším materiálům, které možná nejsou z hlediska publicity tak zajímavé, ale přece jenom bych se o nich měl zmínit. Je tady jeden poměrně odborně složitý materiál týkající se bankovní záruky společnosti Pankrác Shopping Center, možná si někteří z vás vzpomenou,

že na zastupitelstvu se projednávala tato otázka, je to záležitost, tato bankovní záruka, podmiňující prodej pozemků

na Pankrácké pláni v katastrálním území Nusle s vlastnictvím hlavního města do vlastnictví společnosti Pankrác Shopping Center a tato společnost poskytne městu záruku ve výši 235 mil. zhruba z důvodů, které jsou tady v té zprávě popsány.

Tzn. pokud by, já doufám, že náhodou, mohlo dojít k posunu termínu a pokud ta společnost nevyvine přiměřené úsilí nebo neprokáže že vyvinula to přiměřené úsilí, aby dodržela termíny, jak k získání stavební dokumentace, tak realizace toho díla, tak nastane plnění ve formě třeba i pokut, v případě čerpání této garance. Je to vlastně, já bych to charakterizoval tak, je to exkluzivní zajištění smluvních pokut pro město v případě, že tato společnost nebude plnit své závazky. To je jedna věc.“

Ing. Jan Bürgermeister

„Já bych to ještě rád doplnil, protože okolo toho bylo hodně diskusí, je to stavba ve velmi citlivé oblasti Pankrácké pláně v blízkosti některých výškových staveb a další se opravdu stavět nebudou, ale přesto už tato stavba vyžaduje, aby se cosi s tím územím udělalo, v podstatě od sjezdu z magistrály, až po úpravu sadů, komunikací okolo, resp. ta stavba okolo samotná ne, ale to území prostě takto zafinancovat potřebujeme a oněch 260 mil. je svým způsobem jakýsi PPP projekt. Proto jsem velmi rád, že se to dotáhlo takto do konce, že se tím naplňují přísliby investora, tak závazky na samosprávě vůči zastupitelstvu, vůči občanům a sice, že pozemky prodáváme za nějakou reálnou cenu, zároveň součástí toho obchodu

je i vybudování infrastruktury v širokém rozsahu okolo v této části Prahy 4 za 260 mil. a ta bankovní záruka zcela garantuje, že pokud investor nestačí tempem v dohodnutém harmonogramu, tak město jako investor převezme peníze a dotáhne tyto stavby do konce. Čili v mnohem širším rozsahu než vyžaduje vydané územní rozhodnutí, než vyžaduje stavební povolení budoucí pro vlastní stavbu obchodního centra se investor zavazuje investovat do rozvoje Pankráce a bylo to součástí dohadované ceny za prodej pozemků.“

Ing. Jiří Paroubek

„Pak tady mám dvě zprávy, kromě těch dalších věcí, které bych už ponechal vaší iniciativě, jestli použijete či ne, které se týkají dotací z fondu solidarity EU. Chtěl bych připomenout, že v prvním čtvrtletí tohoto roku získalo město 1,9 mld., možnost čerpat dotace z fondu solidarity, bylo to nejvíc ze všech krajů, řekl bych, že tímto rozhodnutím vlády se posílila stabilita městských financí po povodních, kdy díky této dotaci a dotaci ze státního rozpočtu na obnovu metra ve výši 2,8 mld. korun, jsme dá se říci mohli, za použití samozřejmě vlastních zdrojů v rozsahu 5 mld. i cizích zdrojů, mám na mysli úvěry od Evropské investiční banky, ji vlastně pokrýt řekl bych v čase velmi přiměřeném povodňové škody na městském majetku v rozsahu 15 mld. korun. V této chvíli dostáváme vlastně tyto zprávy, jsou o tom, že dostáváme poslední prostředky z této dotace ve výši 1,9 mld. korun, kdy jsme předkládali vlastně vyčerpané faktury, které byly ověřovány jak Ministerstvem financí, tak Ministerstvem místního rozvoje. Tyto prostředky, které v těch zprávách máte avizovány, tzn. 35 mil.

a 38 mil. 800 tis. jsou posledními prostředky z tohoto fondu solidarity, které v této chvíli přicházejí. Chtěl bych také říci,

že ještě sami, tak jak to vyplývá z určitých směrnic EU, si uděláme kontrolu na čerpání těchto prostředků, protože v případě, že by kontrola, která přijde z EU, zjistila určité nesrovnalosti, tak bychom museli určité prostředky vracet. Zatím ta kontrola, kterou provedlo Ministerstvo financí, shledalo chybovost v rozsahu 0,1 %, takže to je chybovost minimální,

ale ani to nechceme ponechat náhodě, takže do konce tohoto měsíce se provádí jakási superrevize těch vynakládaných prostředků a předpokládáme, že uděláme všechno pro to, abychom neodváděli zpětně ani korunu a aby nám zůstala celá částka 1,9 mld. korun, kterou už používáme samozřejmě na nejrůznější účely, protože tyto prostředky byly městu poskytnuty jako jakási refundace už těch vynaložených prostředků.“

Mgr. Zuzana Maléřová

„Děkuji, máte dotazy? Pokud ne, tak já předám slovo panu radnímu Gregarovi a čeká nás voda.“

RNDr. Miloš Gregar, radní hlavního města Prahy

„Já děkuji za slovo, ono, když se oznamují změny cenové, tak to nebývá vždy příjemné, nicméně jak asi víte, tak rada přerušila projednávání materiálu, který předkládala na základě vzájemné dohody Pražská vodohospodářská společnost

a Pražské vodovody a kanalizace, návrh ceny vodného a stočného pro rok 2004 ve výši 4,9 %. Důvody tohoto přerušení materiálu, těch bylo několik, já se o nich zmíním za chvíli. Teď bych chtěl jenom říci, že jak možná víte nebo nevíte, tak cena vody je cenou věcně usměrňovanou a vstupují do ní samozřejmě podle pravidel pro věcné usměrňování cen separované prokazatelně vynaložené náklady. Asi největší část těch nákladů, která se vyjednává, je tzv. nájem vodohospodářského majetku, protože vodohospodářský majetek je ve vlastnictví hlavního města Prahy a přes nájemce, kterým je Pražská vodohospodářská společnost se dále pronajímá provozovateli, což je PVK. V rámci diskuse nad přípravou rozpočtu

a ony původně ty materiály spolu ani až tak úzce nesouvisely, nicméně se ukázalo, že při přípravě rozpočtu vlastního hlavního města Prahy vzniká jistý deficit při investicích do obnovy vodohospodářské infrastruktury, resp. jistý výpadek zdrojů, protože v minulosti byly používány cizí zdroje pro obnovu infrastruktury zejména z půjčky Evropské investiční banky

a i rozpočet hlavního města Prahy dotoval tyto investice. V letošním roce při těch vyjednáváních a při vlastně výpadku těch cizích zdrojů a relativně napjaté investiční části rozpočtu se ukázalo, že de facto voda je svým způsobem služba jako každá jiná a obnova vodohospodářské infrastruktury velmi úzce souvisí s tou službou jako takovou. Tudíž jsme dále projednávali otázku posílení té zdrojové části na investice pro obnovu vodohospodářské infrastruktury nad rámec 4,9 %, protože to byla ta cena vyjednaná, z hlediska věcně usměrňovaných cen a dále se už jenom dívalo výší nájmů určenou na investice.

Při jednání s PVK nakonec obě strany dospěly přes několik mezinávrhů k takovému konsensuálnímu návrhu, který se blíží dohodě na hranici 7, 4 % v součtu jak za vodné, tak za stočné s tím, že to navýšení nebo ta diference mezi původním návrhem 4,9 a nynějším dnes schváleným 7,4 je určena právě do investice té vodohospodářské infrastruktury. Důvody, proč se o tom mluvilo, tak ten první jsem zmínil, to je svým způsobem určitá napjatost investiční části rozpočtu s ohledem na stav vodovodní a kanalizační sítě v hlavním městě Praze. Ta statistická data jsou myslím dostatečně známá - průměrné ceny sítí, množství poruch, je to věc, která svým způsobem souvisí se zanedbaností údržby, která tady byla ve všech minulých letech, není výjimkou sto let staré vodovodní potrubí, asi to všichni známe. Co se týká dalšího argumentu, bylo to poměrně masivní odstraňování následků povodní, které byly v roce 2002, jak víte i na ně přispěla EU ze svých  ISPA fondů, nicméně tyto následky byly odstraněny jenom ty hrubé úvodní, samozřejmě ta síť zejména kanalizační je nebo byla tou povodní nechci říct poničena, ale byla svým způsobem její životnost významně zkrácena, takže ty investice vstupující

do kanalizační sítě budou nadále vyšší. Dalším argumentem, byť ne zcela zásadním pro rok 2004, je příprava výstavby nové ústřední čistírny odpadních vod, protože i na ni je třeba začít vytvářet potenciální zdroje, protože víte, že v roce 2010 tím, jak jsme podepsali přístupové dokumenty a Čechy se staly citlivou oblastí, tak budeme muset řešit nové emisní limity při vypouštění odpadních vod a k tomu bude nezbytně nutná intenzifikace čistírny na Trojském ostrově, případně budovat kapacitu novou. Čili i z tohoto pohledu se na to rada dívala, musím říct, že ta diskuse probíhala velmi dlouho, velmi pečlivě, zvažovaly se různé momenty, jeden z nich např. byl - rada zkoumala otázku statistické přiměřenosti ceny vodného

a stočného v rámci České republiky a na základě analýz jsme dospěli k závěru, že v tento moment Praha je pod průměrem, který je 40,9 korun podle Českého statistického úřadu, tak Praha byla na úrovni 38,57, takže před těmi navýšeními, jak je čekají v ostatních městech, jak máme informace, třeba Olomouc chystá 9 % navýšení, takže Praha se bude stále pohybovat nejméně v tom průměrném pásmu s tím, že samozřejmě velkým pozitivním momentem je snižování ztrát vodovodní sítě tak, jak k němu průběžně dochází za posledních zhruba pět let. Další věc, kterou rada zkoumala,

je potřeba říct, že ne vždycky všechny dokumenty jsou k dispozici nebo jsou okolo nich i mediální spekulace, byla otázka nabídky Vivendy Watters k privatizačnímu projektu, protože nedílnou součástí je i závazek provozovatele nějak přistoupit k cenám vodného a stočného. My jsme si tu analýzu udělali, vychází z ní, že ten závazek nebyl směřován pouze k inflačnímu nárůstu, jak se někde objevuje v tisku, není to tak, bylo tam předpokládáno, že v prvních pěti letech ten nárůst bude zhruba na úrovni inflace z roku, kdy ta privatizace proběhla a posléze s výjimkou mimořádných investic bude nárůst inflační.

Ten celkový nájem činí 1 415 100 tis. korun a člení se jednak na realizované investice, jednak na velké realizované opravy na majetku pronajímatele, jednak na aktualizaci dlouhodobého nehmotného majetku, finanční nájemné a splátky úvěru Evropské investiční banky tak, jak byly dříve používány pro obnovu vodohospodářské infrastruktury. To je potřeba říct,

že je to jenom ta úroková část, že jistina se bude splácet vzhledem k odkladu  splátek  až v příštích letech. Takže já musím zkonstatovat, že rada nebere tento krok nebo alespoň jsem to nezaznamenal, že by to bylo bráno jako automatické zdražení, které posune vybrané prostředky do provozních nákladů toho či onoho subjektu,  nicméně bude velmi účelově vázáno na obnovu vodohospodářské infrastruktury zejména v té investiční části.“

Mgr. Zuzana Maléřová

„Děkuji, vaše otázky?“

Ing. Jiří Paroubek

„Já ještě jednu věc, pan radní by měl říci, což je zajímavá informace z toho materiálu, že ty prostředky, které do toho investujeme každoročně a tohle vlastně děláme proto, abychom udrželi tu dynamiku těch prostředků v těch investicích

a údržbě, že také nám klesá podíl těch ztrát vody. Což je velice důležité a jednou z těch motivací je právě toto. V tom materiálu je také tabulka, která to dokumentuje.“

RNDr. Miloš Gregar

„Já jsem možná toto jenom okrajově zmínil, že ty ztráty klesají v těch číslech, je to poměrně zajímavé  - z 34 % v roce 2000 máme letos odhadované ztráty 29 %. Ono se to nezdá, ale 5 % je významná věc, vzpomeneme-li si, že zejména před rokem 1989 ztráty na vodovodní síti přesahující 50 % nebyly vůbec žádnou výjimkou. Takže i to je svým způsobem jakýsi signál, že ta síť se zlepšuje, nicméně její stáří je takové, jaké je a víte, že k těm odpisovým skupinám v jakých se nachází vodohospodářská infrastruktura, tak prostě 50 let je odepsaných, de facto odepsaná investice. Takže chceme-li dnes obnovovat ten majetek, tak ten bychom měli zhruba v tom tempu

2 – 3 % pořizovacích nákladů, což jsou částky přesahující 4 mld. korun ročně a to je zatím tempo, které my suplujeme dotacemi hlavního města Prahy.“

Mgr. Zuzana Maléřová

„Pokud nejsou dotazy, děkujeme moc a příští týden se těším, zatím na shledanou.“